Instrumentální homofobie paní poslankyně Nytrové

14. 7. 2016 / Boris Cvek

Byly doby, před deseti lety, kdy Česká strana sociálně demokratická měla lví podíl na prosazení registrovaného partnerství v ČR, a bylo to logické: na Západě je toto téma přirozenou součástí levicové agendy a jako i v případě jiných původně levicových témat, např. všeobecného volebního práva nebo práva zaměstnanců na odbory, se stalo samozřejmou součástí politického života, kterou už na Západě často nezpochybňují ani mainstreamové pravicové strany.

V katolickém Irsku to dokonce nedávno dospělo tak daleko, že si občané sami v referendu rozhodli, že homosexuální manželství budou ve všech právech i povinnostech naprosto rovná manželstvím heterosexuálním. Není zřejmě náhodou, že Irsko je dnes jednou z nejvíce prounijních zemí v EU. Opačný proces můžeme sledovat v Rusku, kde si velkokapitalistický, mafiánský režim vzal za ideologickou výztuž ultrakonzervativní pravoslaví a vystupuje aktivně homofobně.

Levá pravá, seno sláma...

Jaký bude nový český politický projekt?

14. 7. 2016 / Bohumil Kartous

Blíží se další volby. S průběžnou a opakovanou skandalizací tzv. tradičních politických stran i nových politických projektů setrvale udržuje významné procento lidí, kteří nevědí, koho volit. Podle posledního předvolebního výzkumu CVVM, který snad má určitý kredit, je rozhodnuto volit 59 % oprávněných voličů. Ve středu je naprostý přetlak a nalevo jsou pro velkou část voličů - překvapivě - ještě pořád volitelné ČSSD nebo KSČM. Z volebního modelu vyplývá, že by tyto "levicové" strany získaly přes 40 % hlasů. Když připočteme silnou politickou odnož společnosti Agrofert, která je politicky amorfní a využívá luxusu změnit kdykoliv pohled na věc, která ale přesto více svou proregulativní politikou připomíná středolevou stranu, máme dohromady skoro 65 % rozhodnutých voličů. KDU-ČSL 9 %, Zelení, Piráti a obskurní šovinistické spolky typu Strany práv občanů nebo Úsvit posbírají dohromady 10 %. Zbývá nějakých 15 % pro pravici....

Rozhovor Britských listů 65:

Karlovy Vary 2016: Chaos a dobré české filmy

8. 7. 2016



O letošním karlovarském filmovém festivalu hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů dokumentaristka Dominika Švecová s Janem Čulíkem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Theresa Mayová zatím jmenovala do své nové vlády především šílence

14. 7. 2016 / Jan Čulík

Nejpozoruhodnější je jmenování klauna Borise Johnsona britským ministrem zahraničí. Ještě před čtrnácti dny se Mayová o Borisi Johnsonovi vyjádřila takto:

"Boris vyjednával v Evropě. Pamatuju si, že naposledy když uzavřel dohodu s Němci, vrátil se s třemi zánovními vodními děly."

Andrew Stroehlein: "A to proto, že britská politika se v posledních týdnech ještě před světem dostatečně neztrapnila..."

Nejnovější vrcholný britský diplomat Boris Johnson: "Částečný Keňan Obama má od předků antipatie vůči britskému impériu".

Boris Johnson nyní řídí výzvědnou agenturu MI6:

Toto si myslí Cher: "Idiot, který lhal britskému lidu. Neměl koule na to, aby se stal vůdcem poté co vyhrál!! Ještě další otázky?"

Někteří komentátoři však píší, že Mayová musela dát alespoň jednu funkci zastánci brexitu. Poukazují na to, že ministr zahraničí nemá skoro žádné pravomoci a že zásadní zahraničněpolitická rozhodnutí bude činit vláda. Johnson prý také bude jezdit hodně po světě a Mayová s ním nebude muset spolupracovat. Hlavní práci bude zřejmě dělat "ministr pro brexit" euroskeptik David Davis. "Mezinárodní obchod" bude řešit Liam Fox. Johnsonovo jmenování je zjevně oslabením ministerstva zahraničí. Boris Johnson v minulosti urazil množství zemí a jejich státníků. Třeba se bude snažit o dobré vztahy.

Liam Fox, který byl jmenovaný ministrem "pro mezinárodní obchod" (jestli ještě nějak Británie bude po brexitu provozovat), konzervativní poslanec na extremním křídle Konzervativní strany, byl v roce 2011 nucen rezignovat na funkci britského ministra obrany poté, co vyšlo najevo, že jeho poradce Adama Werrittyho financovali podnikatelé a firmy, kteří potenciálně mohli mít prospěch z rozhodnutí britské vlády. Korupce je zřejmě už po pěti letech zapomenuta.

Ultraeuroskeptik David Davis byl jmenován "ministrem pro odchod Británie z EU". Je to jeho první vládní funkce v tomto století. V letech 1994-1997 byl Davis náměstkem ministra zahraničí pro Evropu.

"Možná, že si z nás Britové jen dělají prdel..."

14. 7. 2016

Svět politiky, diplomacie a celebrit reagoval se směsicí pobavení a hrůzy na zprávu, že Boris Johnson byl jmenován britským ministrem zahraničí. Politikové po celém světě jistě budou překvapeni, že mají spolupracovat s mužem, který napsal báseň o tom, že turecký prezident měl sex s kozou.

Ve Spojených státech byl oficiální reakcí opatrně uměřený smích. Když se mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner zprávu dověděl, měl velký problém udržet vážnou tvář. Pak konstatoval, že se Spojené státy "těší" na spolupráci s Johnsonem.

Americký politolog Ian Bremmer vyjádřil názor, že "si z nás možná Britové jen dělají prdel":

Německá kancléřka Angela Merkelová se odmítla k jmenování Johnsona ministrem zahraničí odmítla vyjádřit. Nicméně tento status na Twitteru podle Guardianu "zachytil celkovou celonárodní náladu v Německu":

Bývalý švédský premiér Carl Bildt si nad rozhodnutím jmenovat Borise Johnsona ministrem zahraničí zoufal:

70 % Američanů považuje rasové vztahy za špatné

14. 7. 2016

Z posledního průzkumu televize CBS a deníku NY Times vyplynulo, že 70 % MAeričanů považuje současné vztahy mezi rasami v USA za špatné. NY Times připomínají, že jde o stav podobný tomu v roce 1992 po nepokojích v Los Angeles. Ty vyvolal videozáznam, na němž policisté brutálně zbili taxikáře Rodneyho Kinga, černošského Američana, po automobilové honičce. Průzkum byl proveden v několika dnech těsně po vraždě pěti policistů v Dallasu, podle všeho motivované rasově. Vražda policistů následovala po několika záznamech o zabití černošských Američanů při policejních zásazích. 60 % Američanů se dle průzkumu domnívá, že se rasové vztahy zhoršily. Loni zastávalo stejný postoj 38 % dotazovaných.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Nepřejeme si studenou válku, s Ruskem chceme dialog

14. 7. 2016 / Petr Uhl

Rada NATO – Rusko (tak se tento orgán oficiálně jmenuje) existuje v dnešní podobě již 14 let. Je to styčný konzultativní orgán obou někdejších vojenských bloků, od jara 2014 však nečinný. Středeční bruselské jednání této rady ukázalo, že západní Evropa, do níž patří pro účely diskuse o současné studené válce i Česká republika, a hlavně „politika“ z definice nepolitického NATO, jsou stále v úzkých. Nikdo přitom nečekal radikální obrat k lepšímu, lidé obvykle oceňují už pouhý fakt, že se zmíněná rada, aspoň na úrovni velvyslanců vůbec sešla.

Teplota vzájemných západoevropsko-východoevropských studenoválečných vztahů poklesla za poslední dva roky natolik, že náprava je už i v zájmu Západu, hospodářském a i politickém, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Bylo to slyšet z tónu řečí pronášených před týdnem ve Varšavě při setkání představitelů Severoatlantického paktu. Už tam generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, dnes věrně plnící přání Bílého domu a Pentagonu, několikrát opakoval: „Nepřejeme si studenou válku.“

Poradce prezidenta Putina: Jsme chytřejší, silnější a rozhodnější. Budeme vládnout Eurasii

14. 7. 2016

Der Spiegel publikoval rozhovor s poradcem ruského prezidenta Putina Sergejem Karaganovem. Zde jsou jeho výroky:

"Důvěra mezi velmocemi je skoro na bodu nula. Rusko začalo nově vyzbrojovat svou armádu a od té doby se situace hodně zhoršila. Varovali jsme NATO, aby se nepřibližovalo k hranicím Ukrajiny, protože to by byla situace, kterou nemůžeme akceptovat. Propaganda, která se nyní šíří, připomíná období před novou válkou.

Musíte pochopit, že Rusko je velmi citlivé na obranu. Musíme být připraveni na všechno. To je zdrojem občas masivní propagandy. Ale co dělá Západ? Nic jiného, než že Rusko pomlouvá. Myslí si, že hrozíme útokem.

V dnešní době má být rozptýlen strach z Ruska v zemích, jako je Polsko, Litva a Lotyšsko tím, že tam NATO rozmístí zbraně. Ale to jim nepomůže, my to interpretujeme jako provokaci. V krizi ty zbraně zničíme. Rusko nebude už nikdy bojovat na vlastním území.

New York Times: V hlasování pro brexit Angličané znovu bojovali v druhé světové válce

14. 7. 2016

Hlasováním pro brexit Angličané s konečnou platností zlikvidovali svůj mezinárodní vliv, své někdejší "Britské impérium", píše v deníku New York Times Ben Judah. To, co angličtí stoupenci brexitu oslavovali s vlajkami v ulicích a se slzami v očích jako "Den nezávislosti", s konečnou platností zlikviduje roli, kterou Anglie hrála od 16. století jako velmoc, a kterou hrálo londýnské City jako finanční hlavní město světa.

Fantazie brexitu ohledně obnovení velikosti Británie - "převezmeme kontrolu!" dosáhne přesného opaku. Rozhodnutí Angličanů odejít z EU učinil nevyhnutelným odchod Skotska z unie s Anglií. Zpochybnil také status Severního Irska, kde lidé také hlasovali pro setrvání v EU.

BRITÁNIE:

Theresa Mayová přednesla překvapivě "levicový" inaugurační projev

14. 7. 2016

Řekla v něm mimo jiné:

"Chci bojovat proti děsivé nespravedlnosti, že když se narodíte chudý, v průměru zemřete o devět let dříve než ostatní.

Jestliže jste černoch, soudnictví s vámi zachází tvrději, než když jste běloch.

Pokud jste chlapec dělnického původu, získáte vysokoškolské vzdělání méně pravděpodobněji než kdokoliv jiný v Británii.

Pokud chodíte do státní školy, je méně pravděpodobné, že se dostanete do nejvyšších zaměstnání, než když chodíte do soukromých škol.

Pokud jste žena, budete vydělávat méně než muž.

Jděte do Prčic,

14. 7. 2016 / Michal Giboda

řekla údajně paní Běla Dvořáková zakladatelům pochodu Praha-Prčice v roce 1966, když marně hledali cíl dálkového pochodu do vzdálenosti 70 kilometrů od Prahy. I kdyby tomu tak nebylo, přimlouvám se, abychom tomu věřili. Je to krásná legenda, daleko hezčí, než ty, které dnes denně posloucháme.

Bodláky Václava Duška

Co není mravně, není politicky správně

14. 7. 2016 / Václav Dušek

Před lety tato slova vyřkla madam Čankajšková, politicky činná žena; zemřela v požehnaném věku sto pěti let. V Beijingu asi nad jejími slovy ideologové nejásali, její prokletý manžel rudý generál se vzepřel čínskému lidu - spolupracoval s nepřáteli z USA, cítil se být sjednotitelem velké země. Mravnost nad mravnost, vše je marnost. V politických kruzích se o mravnosti zdávají laciným bohatýrům černé sny. Těžko ochránit pofidérní mravnost, když má člověk na dosah výhody, o kterých si mohl kdysi nechat pouze zdát.

Zelený výpad proti červené: Volno pro cyklisty

14. 7. 2016

Červená na křižovatce by v budoucnosti už neměla cyklisty nutit k brzdění. Mnichovský poslanec Spolkového sněmu Dieter Janeček (Strana zelených) tím chce urychlit cyklistickou dopravu, především ve městech, upozorňuje František Řezáč.

Skrytý obsah vzdělávání? Příprava na pub quiz…

14. 7. 2016 / Markéta Majerová

V poslední době se v českých hospodách rozšířila epidemie zvaná pub quiz. Tento marketingový projekt se primárně snaží zvýšit výnosy za konzumaci alkoholu a poskytnout další důvod návštěvy hospody pro ty, kteří by pochybovali, zda do putyky jít, nebo strávit večer ve společnosti televize a znalostní soutěže typu Chcete být milionářem.

Bodláky Václava Duška

Putičkáři, pleticháři, vrazi, pamatujte!

14. 7. 2016 / Václav Dušek

Spravedlnost čeká i pár desítek let, pak udeří, otevře oči zaslepeným bytostem, nakaženým ideologickými viry. Jedna holá pravda, šibenice, kulky, mučírny! V opojení z krve tančí na světovém parketu zrůdy nelidské – v tuto vteřinu kdesi umírá zmučený člověk; světovost spravedlivých odsudků odsouvána do pozadí – k čemu se trápit nespravedlností v tramtárijích?! Evropanské touhy proniknout k výšinám spravedlivého bludu naráží na odpornou minulost, že? I evropští mudrlanti selhali mnohokrát v minulosti (jak je to v přítomnosti?), čest a sláva posvěcována církví svatou vyvazovala zodpovědnost za bestialitu vůči odpůrcům a rasovým odpadům.

Katastrofální dopravní situace v Plzni

14. 7. 2016 / František Řezáč

Druhé největší město v Čechách je po dopravní stránce přeťato řekou Mží, která odděluje od ostatních částí dobrou třetinu obyvatel severních předměstí. Jediným významným propojením jsou Klatovská a na ni navazující Karlovarská třída, kde se tvoří v dopravních špičkách ráno a odpoledne dlouhé kolony aut. V severním předměstí jsou umístěna významná zařízení, jako jsou nemocnice a s nimi související Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, sídlo hasičského sboru, zoologická zahrada, přírodní amfiteátr, čtyři paneláková sídliště Vinice, Lochotín, Košutka a Bolevec a vedou tudy výpadovky na Karlovy Vary a Most. Jakékoli opravy či nehody na jediném propojení znamenají další komplikace, nejen pro auta, ale hlavně pro veřejnou městskou dopravu.

Polovina veškeré zeleniny, vypěstované v USA, se vyhazuje

13. 7. 2016

Poptávka po "dokonalém" ovoci a "dokonalé" zelenině znamená, že se jí obrovské množství vyhazuje. Poškozuje to životní prostředí a způsobuje to, že lidé hladovějí.

Obrovské množství zeleniny, vypěstované v USA, se nechává na polích shnít, krmí se jím dobytek anebo se z polí rovnou odváží do jam v zemi, kde se zaváží. Je to v důsledku nerealistických kosmetických požadavků na ovoce a zeleninu.

Podle vládních údajů se vyhazuje 60 milionů tun ovoce a zeleniny ročně v hodnotě asi 160 miliard dolarů. Jenže to je jen zelenina, která se vyhazuje v obchodech a kterou vyhazují spotřebitelé. Kromě toho se už přímo na polích či ve skladištích kvůli drobným vadám, které neovlivňují kvalitu ovoce a zeleniny, vyhazuje až 25 procent veškeré úrody.

Pravda dostihla dohodu s Íránem

13. 7. 2016


To čemu diplomaté říkají "Joint Comprehensive Plan of Action" (Společný podrobný akční plán) a co ostatní znají jako katastrofální dohodu s Íránem bylo uzavřeno před rokem ve Vídni. Teď přichází aktualizace od našich přátel ze Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), napsal Bret Stephens.

Peking odmítl rozhodnutí mezinárodního tribunálu ohledně ostrovů v Jihočínském moři

13. 7. 2016

Čína se vyjádřila, že nepřijme rozhodnutí mezinárodního tribunálu v Haagu, který odmítl územní nároky Číny na ostrovy v Jihočínském moři, kde Čína buduje vojenské základny. Rozhodnutí soudu v Haagu ve prospěch Filipín v této věci zjevně zvýší globální diplomatický tlak na Peking, aby omezil svou vojenskou expanzi v této oblasti. Rozhodnutí soudu v Haagu potvrdilo, že velká část námořních oblastí v tomto regionu jsou neutrální mezinárodní vody anebo exkluzivní hospodářské zóny jiných zemí. Čínský prezident Xi Jinpin se vyjádřil, že prý "územní celistvost a námořní práva" Číny nebudou postižena.

Mladí Rusové se přiklánějí k západní populární kultuře

13. 7. 2016


Dmitrij Bosov z Volgogradské státní univerzity publikoval studii s názvem "Západní mainstreamová kinematografie jako faktor socializace ruských studentů". Výzkum proběhl v Bělgorodě, který Bosov označuje za "modelový region" současného Ruska. Zde se současný režim těší nejvyšší podpoře, včetně podpory pro represívní zákony.

Signál mírového soužití:

Na podzim se otevře v Berlíně soukromá hudební vysoká škola

13. 7. 2016 / František Řezáč


V září má začít studijní provoz na Akademii Barenboim-Said v Berlíně. Mladí hudebníci z Blízkého východu tam budou procházet vedle hudebního vzdělávání také humanitním a společenskovědním studijním plánem. S nápadem založit vysokou školu jako projekt smíření přišel světoznámý klavírista, dirigent a hudební ředitel Berlínské Státní opery Daniel Barenboim.

Proč Bohuslav Sobotka v politice zřejmě končí

12. 7. 2016 / Boris Cvek

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny možná trochu překvapivě spojuje svou budoucnost v čele strany s výsledkem podzimních krajských a senátních voleb.

V situaci, kdy ČSSD má 11 hejtmanů z 13 a nejsilnější senátorský klub, se nabízí nejen otázka, zda lze takový stav vůbec udržet, nýbrž především otázka, nakolik výsledek zmíněných voleb může být odrazem postavení pana Sobotky v roli šéfa sociálních demokratů či premiéra a nakolik bude spíše výsledkem hlasováním voličů o současných krajských reprezentacích či práci sociálních demokratů v Senátu.

Jak technologie ochromila pravdu

12. 7. 2016

Sociální sítě sežraly zpravodajství. Ohrozily financování novinářské práce, provozované ve veřejném zájmu a vytvořily éru, v níž má každý svá vlastní "fakta". Důsledky ochromují nejen novinářskou práci, varuje šéfredaktorka deníku Guardian Katharine Viner v rozsáhlé a závažné analýze, která má stejnou platnost pro Českou republiku jako pro Británii.

Loni v září se v médiích najednou objevila zpráva, že se jako student britský premiér David Cameron účastnil v Oxfordu šokující iniciační ceremonie, při níž údajně vsunul svůj penis do čumáku mrtvého prasete. Zpráva proběhla všemi médii, přestože se ukázalo, že je nepravdivá. Rozšířila se prostřednictvím přeposílání na Twitteru a na Facebooku, kde ji sdílely miliony lidí, kteří zřejmě dodneška věří, že ta zpráva je pravdivá. Isabel Oakshott, novinářka z Daily Mailu, která byla původním zdrojem zprávy, posléze přiznala, že vůbec neví, zda je to pravda. Reagovala drze: "Je samozřejmě na veřejnosti, aby si sama rozhodla, zda je daná zpráva pravdivá či nikoliv."

Zdálo se, že nyní už není zapotřebí, aby si novináři před zveřejněním nějaké zprávy byli jisti, že ta zpráva je pravdivá. Namísto toho je na čtenářích - kteří vůbec neznají zdroj zprávy - aby si rozhodli, zda to, co čtou, je pravda. Ale podle čeho mají rozhodovat? Podle instinktu, intuice, své nálady?

Rasové násilí v USA: Fakta jsou ničím, percepce je vším

12. 7. 2016 / Karel Dolejší


Lidé nepřipisují záležitostem význam na základě racionální úvahy, například obyčejné kalkulace rizik. Kdyby tomu tak bylo, například Američané by museli věnovat každý rok mnohem více pozornosti dopravním nehodám nebo konzumaci nevhodné stravy - místo toho, aby byli posedlí několika případy terorismu, které se občas v jejich zemi objeví. Měsíčně zahyne při dopravních nehodách 2 - 3 000 občanů USA ZDE - takže spíše než trpět strachem z teroristů by se vyplatilo třást se hrůzou, kdykoliv sedáte za volant...

Referendum -- Hlas lidu, hlas boží?

12. 7. 2016 / Václav Chyský

Vox populi,vox dei

Alcuin, (735 -804), anglosaský mnich, politický a kulturní poradce Karla Velikého

Představa o moudrosti davů, o tak zvaném selském rozumu a o prosazování svaté vůle prostých lidí se táhne staletími. Najdeme ji u Hesiodota, v Homérově Odyssee i u římského Senecy staršího: „ … věř mi, řeč lidu je svatá“ .(1 ) Nejznámější je výrok anglosaského mnicha Alcuina:“ Vox populi vox dei“.(Hlas lidu hlas boží). Alcuin byl – vyjádřeno dnešními pojmy - politický a kulturní poradce Karla Velikého. Žel není nikdy citována celá věta, která smysl výroku úplně mění: „Těm však nemusíme naslouchat, kteří říkají, že hlas lidu je hlasem božím , neboť povykování plebsu se vždy blíží bláznovství“.(2)

George Soros: Britské hlasování pro brexit by paradoxně mohlo znamenat výrazné posílení EU

11. 7. 2016

Vřava po referendu lidem v Británii osvětlila, oč vystoupením z EU přijdou. Pokud se tato nálada rozšíří i do zbytku Evropy, pak by to, co se zdálo jako nevyhnutelný rozpad EU, mohlo naopak vytvořit pozitivní dynamiku směřující k silnější a lepší Evropě, píše finančník George Soros na stránkách Project Syndicate.

Tento proces by mohl začít v Británii. Všelidové hlasování nelze zvrátit, avšak kampaň za sběr podpisů by mohla proměnit politickou krajinu tím, že odhalí nový zápal pro členství v EU. Stejný přístup by se pak dal opakovat i ve zbytku Evropské unie, čímž by vzniklo hnutí za záchranu EU prostřednictvím její hluboké restrukturalizace. Jsem přesvědčen o tom, že až se budou v nadcházejících měsících vyjevovat důsledky brexitu, bude stále větší počet lidí dychtivě toužit se k tomuto hnutí připojit.

Kompletní článek v češtině na stránkách Project Syndicate ZDE

Britští právníci požadují vytvoření komise o důsledcích brexitu. Pak má o něm hlasovat Dolní sněmovna

11. 7. 2016

Více než 1000 britských právníků podepsalo dopis britskému premiéru Cameronovi. Naléhají, aby dovolil parlamentu rozhodnout, zda má Británie odejít z EU.

Dopis charakterizuje referendum jen jako poradenské, protože bylo založeno na "zkreslených faktech a na slibech, které nelze splnit". Právníci argumentují, že před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy musí mít Dolní sněmovna právo volně o tom hlasovat.

Iniciativu zkoordinovali prominentní právníci z Anglie, z Walesu, ze Skotska a ze Severního Irska.

V dopise se praví: Referendum nedosáhlo hranice, která se normálně požaduje v referendech celostátního významu, totiž 60 procent hlasujících občanů nebo 40 procent voličů. Výsledek referenda ovlivni generaci lidí, kteří nebyli dostatečně staří na to, aby směli v referendu hlasovat. Postavení Skotska, Severního Irska a Gibraltaru vyžaduje zvláštní jednání, neboť jejich obyvatelstvo nehlasovalo pro odchod z EU. Hlasování v parlamentu by se mělo konat s větším porozuměním hospodářských dopadů brexitu. Proto navrhujeme, aby vláda utvořila, co nejrychleji, královskou komisi či jinou nezávislou komisi, která by situaci analyzovala a zveřejnila informace o výhodách, nákladech a rizicích aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy. Hlasování parlamentu by se mělo konat až poté, co tato komise zveřejnila své závěry."

Británie, brexit a Evropská unie: 17 bodů, v nichž David Cameron spektakulárně selhal

11. 7. 2016

Britští politikové nejsou zrovna chytří. Jeremy Kinsman, bývalý Vysoký komisař ("velvyslanec", v rámci Britského společenství národů) Kanady v Británii, popsal v dopise Davidu Cameronovi v pozoruhodných 17 bodech, jak drasticky kampaň za zachování britského členství v Evropské unii selhala. Není snad třeba dodávat, že totéž varování je ještě stokrát platnější pro Českou republiku:

1. Referenda jsou jadernými zbraněmi demokracie. V parlamentních systémech jsou zbytečná. Při referendech odpovídají občané jednoduchou, binární odpovědí "ano-ne" na složité otázky. Podléhají emocím a propadají amoku. Ničivý dopad referend trvá po celé generace.

2. Nikdy nepořádejte referendum, pokud si nejste jisti výsledkem. Vy jste toto referendum uspořádal z důvodů taktického politického manévrování, jen proto, abyste něco udělal proti úzkostným pocitům v anglické konzervativní straně (záměrně zdůrazňuji "anglické"), že podporu mezi vašimi voliči získává euroskeptická strana UKIP. Váš příslib, že uspořádáte referendum, vám pomohl získat ve volbách neočekávaně většinu. Také ten příslib skoncoval s vaší kariérou a vážně ohrozil zájmy vaší země.

Tragický pád britských médií

11. 7. 2016

Jak je možné, že v zemi, která vytvořila BBC a týdeník Economist selhali před referendem o Brexitu novináři tak katastrofálně? ptá se Steven Barnett v časopise Foreign Policy.

Britská novinářská práce dokáže být velmi kvalitní. V nejhorším případě však je britský žurnalismus opravdu otřesný. Před pěti lety byl svět právem šokován zjištěním, že Murdochův tehdejší bulvární nedělník News of the World odposlouchával mobilní telefony politiků a celebrit.

Před referendem o brexitu dne 23. června britská mainstreamová média dramatickým způsobem selhala. Nejsilněji bylo slyšet ostře protievropské deníky Daily Mail, Sun, Daily Express a Daily Telegraph. Většina britských celostátních deníků nedělala nic jiného než že publikovala zkreslené informace, polopravdy a otevřené lži. Byla to zuřivá propagandistická kampaň, v níž byla fakta a střízlivá analýza obětována ideologicky motivovaným cílům šéfredaktorů a jejich majitelů.

Brexit: Jaká je to pro zbohatlíky všechno zábava a legrace!!

11. 7. 2016

Brexit je pro skupinku anglických zbohatlíků nástrojem pro to, jak si uchovat moc

Brexit je protielitářská revoluce, v jejímž čele stanuli příslušníci elity - šlo o puč, který provedla jedna skupina absolventů luxusních soukromých škol proti druhé, napsal v deníku Financial Times Simon Kuper. Byli to bohatí studenti v Oxfordu, členové tamějšího zbohatlického Bullingdon Clubu.

Jejich zájmem bylo řečnictví. Od doby, kdy jim bylo šest let, byli tito lidé vzdělávání, aby uměli dobře mluvit a psát. Tito zbohatličtí synové chtěli sami vládnout Británii: nechtěli, aby byla jejich moc jakkoliv omezována ze zahraničí. Euroskepse příslušníků britské Konzervativní strany byla a je nástrojem, jak zachránit pro sebe vlivné politické a mocenské posty. Bylo to podobné, jako když pařížští taxíkáři bojují proti příchodu internetové taxíkářské společnosti Uber.

Theresa Mayová se ve středu stane britskou premiérkou

11. 7. 2016

Dosavadní britský premiér David Cameron vydal prohlášení, v němž chválí rozhodnutí Andrea Leadsomové nekandidovat na úřad britského premiéra. Znamená to, že se premiérkou od středy stává dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová.

Mayová proslula svým tvrdým postojem vůči imigrantům, zejména zavedla předpis, že britští občané si nemohou do Británie přivést své manžely či manželky ze zemí mimo Evropskou unii, pokud nevydělávají nejméně 18 900 liber ročně (pokud má rodina děti, vydělaná částka musí být ještě vyšší). Předpis postihuje desetitisíce britských rodin. Mayová chce také zrušit Zákon o lidských právech.

Komentátoři srovnávají Mayovou nikoliv s Margaret Thatcherovou, ale s labouristickým premiérem Gordonem Brownem. Oba pocházejí totiž z rodin duchovních, vyrůstali v atmosféře vyžadující tvrdě morální chování a oba jsou poslední železnou touhou vládnout a ovládat. O Mayové je známo, že je velmi neochotna přenechávat jakékoliv rozhodnutí podřízeným. Musí neustále vědět, co podřízení dělají, a probírá s nimi všechny podrobnosti. Stejně jako Brown vyžaduje Mayová bezpodmínečnou loajalitu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2016

1. 6. 2016

V květnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 45 339 Kč.   Příjem z reklamy byl 16 913 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2016 130 685,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

17549