Jak dál bez Kena?

21. 9. 2020 / Karel Dolejší

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval. Politici na zprávu reagují výzvou k rychlému jmenování nového ministra. Ve skutečnosti však Vojtěchovo odstoupení pouze zakrývá zásadní selhání premiéra Babiše.

Vojtěch nebyl dobrým ministrem zdravotnictví. Coby bývalá televizní hvězda postrádal odborné předpoklady pro výkon funkce a kromě toho se snažil tupě plnit to, co po něm Babiš požadoval. Ve finále však přece jen přiznal, že to byl Babiš, kdo svou nekompetencí a vulgaritou zabránil včasnému zavedení preventivních opatření během druhé vlny pandemie.

Premiér, který během největší globální pandemie za více jak sto let sprostě řve na experty, protože mu řekli špatnou zprávu ničící jeho samolibý obrázek v narcistickém zrcadle, protože prostě odmítá vzít na vědomí realitu a nechce o ní slyšet, samozřejmě představuje úplně jiný typ problému než ministr, který je příležitostně lehkomyslný nebo úplně přesně nerozumí problematice, kterou má řešit.

Vyměnit Kena za někoho, kdo ví, co má dělat, je jistě třeba.

Otázkou však zůstává, zda Babiš vůbec dovolí, aby to co je třeba nový ministr také skutečně udělal.

Doba nepochybně není zralá na pád vlády, to však vůbec neznamená, že zásadní potíže Babišova kabinetu zmizí s odchodem jedné osoby.

Adam "Ken" Vojtěch ohromný rozsah problémů během druhé vlny osobně nezavinil. Pouze se snažil odezírat Babišovi ze rtů - a najednou je to špatně. Co měl tedy dělat jiného, než rezignovat?

Naděje se prý nyní mají upínat k obnovení krizového štábu. V jeho čele bude stát ministr vnitra Hamáček, který se k Babišovým vnitřním cenzurám a neochotě uznat realitu až dosud stavěl jen o málo zásadověji, než Adam Vojtěch.

Nechtělo by to tedy zavčas provětrat i na vnitru, aby v čele krizového štábu konečně stála osoba ochotná krotit politické tlaky podobně, jako jim řekněme v USA čelí Anthony Fauci?

Česko se díky Babišovým tlakům na zametení špatných zpráv pod koberec stalo svým způsobem světově unikátním. Zatímco třeba v Německu běžela informační kampaň vysvětlující široké veřejnosti, proč je tolik důležité kontrolovat reprodukční číslo viru R, v ČR se prosadily hlasy bagatelizující tento údaj (vyjadřující na rozdíl od aktuálních počtů nakažených celkový trend) poukazem na "pouze lokální ohniska". Postkomunistická tradice, v níž expert především plní politickou objednávku, místo aby svědomitě dělal svou práci, se tu projevila v "plné kráse".

Důsledky začínají být patrné. Ovšem Vojtěchova rezignace a 2 000 - 3 000 nakažených denně představují pouze skromnou předehru toho, co nás čeká během následujícího měsíce.

0
Vytisknout
4703

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2020