9. 7. 2021 / Karel Dolejší
Učinil tak politik, v jehož případě přepis libovolného projevu vždy představuje právě zmíněný "canc" - nikoliv snad proto, že by mu bylo snazší hovořit rodnou slovenštinou, ale protože nedovede jasně myslet v žádném jazyce a neudrží u žádného tématu pozornost ani dvě minuty. V dobách, kdy o kariéře politika rozhodovala schopnost přesvědčivě mluvit, by se AB ve vrcholné politice neudržel ani měsíc.
Proč tedy tolik riskuje a zrovna on se ohání "cancem", když se mu věc teoreticky může vrátit jako bumerang?
Stručná odpověď zní, že maďarský premiér Viktor Orbán je dnes už jediným skutečným spojencem, jakého Babiš v Evropě má. A současně také politikem, který Agrofertu přenechal na maďarském trhu atraktivní ekonomické příležitosti.
Babiš si tedy nemůže dovolit útočit na posledního kamaráda z mokré čtvrti z vlastních osobních důvodů - které, jako ostatně vždy, zcela samozřejmě staví nad zájem České republiky.
Takovým zájmem ČR je vysílat do Evropy a do světa signály, že jsme součástí demokratického Západu a nehodláme se vracet do někdejší pozice sovětské gubernie.
V opačném případě totiž upadáme do podobného paradoxu a pasti, v níž se už zmítá PiSácké Polsko. Na jedné straně se halasně vymezuje proti Moskvě, jde-li řekněme o geopolitické záležitosti - ale když přijde řeč na záležitosti hodnotové, potřebujete elektronový mikroskop, abyste objevili rozdíly mezi úzkoprse konzervativním národovectvím Varšavy a Moskvy.
Stejně začíná na západní pozorovatele působit také Babišova a Zemanova Praha. Těžko chápat, proč riskovat a pálit si prsty kvůli někomu, kdo sice tvrdí, že jej Putinovo Rusko ohrožuje, ale zároveň se mu v oblasti politické kultury či v postojích k lidským právům a právům menšin začíná stále více podobat.
Nebylo by přece jen namístě tyhle podivné státy, které se sice pořád ještě zaklínají Západem, ale kulturně a hodnotově se stále více sunou východním směrem, vyhodit z EU a přenechat Putinovi v rámci jeho vytoužené sféry vlivu v Evropě - aby od něj údajně pak už byl konečně pokoj?
Ve Francii nebo v Německu, kde panuje veliký strategický zmatek a naprosté nepochopení postoje Kremlu k jednotné Evropě, nejsou podobné úvahy v následujících letech vůbec vyloučeny.
Polsko je přitom přinejmenším vojensky dosti významné, a to polohou i velikostí ozbrojených sil, aby i tak muselo být bráno v úvahu. V nových evropských poměrech by ale osamocená Česká republika už nemohla s větším oprávněním tvrdit ani první, ani druhé.
Ve skutečnosti Babiš mlčí k diskriminaci menšin v Maďarsku především proto, že na jeho hlasu v Evropě už nezáleží. Zůstal mu jen kamaráčoft s Orbánem - politikem, který těží z toho, že v EU zprostředkuje čínský a ruský vliv.
Cancáním o cancu se Babiš jen pokouší zakrýt, že osobně už nemá na vybranou.
Výmluvné mlčení k podstatě věci ale současně znamená i zprávu, že ohledně lidských práv a práv menšin je Babišova ČR na jedné lodi s Budapeští a Moskvou.
Diskuse