9. 8. 2021
Zmiňuje to právě zveřejněná první část 6. hodnotící zprávy
Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment
Report, AR6):
Fyzikální základy pracovní skupiny I (The Physical
Science Basis of the Working Group I). AR6 IPCC vyjde postupně ve čtyřech
částech. Po dnes zveřejněné první části vyjde část druhá a třetí v únoru, resp.
březnu 2022. Druhá část se bude věnovat adaptacím, dopadům a zranitelnosti a
část třetí mitigaci (zmírňování) změny klimatu. Čtvrtou část tvoří tzv.
Souhrnná zpráva (Synthesis Report), vydána bude v září 2022.
Zpráva pracovní skupiny I - Fyzikální základy byla dnes zveřejněna
v Ženevě. Podílelo se na ní 234 autorů (z toho asi ⅓ nových, 72 % mužů a 59
% autorů z rozvinutých států), obsahuje víc než 14 tisíc citací a v průběhu její přípravy
bylo vzneseno celkem 78 007 připomínek expertů a zástupců vlád. [1]
V Praze byla zpráva IPCC představena na tiskové konferenci, kterou
společně připravily Komise pro životní prostředí AV ČR, Centrum pro otázky
životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost
ČR. Hlavní závěry zprávy prezentoval zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz z
ČHMÚ, svůj úhel pohledu k uvedeným závěrům představili klimatolog Pavel
Zahradníček z CzechGlobe - Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR, ekoložka
Marie Šabacká z Centra polární ekologie JČU a Ondráš Přibyla z projektu
Fakta o klimatu. Moderátorkou tiskové konference byla známá meteoroložka a
redaktorka České televize Taťána Míková.
IPCC ve zprávě potvrzuje, že probíhající změna klimatu i široké
spektrum extrémů počasí jsou důsledkem lidské činnosti. Konkretizuje
různé scénáře budoucího vývoje. Oproti předchozí Páté hodnotící zprávě IPCC
(AR5) z roku 2013 se detailněji věnuje projevům klimatické změny na regionální
úrovni.
Některé zásadní a negativní dlouhodobé změny už podle IPCC nelze
ovlivnit. Bez ohledu na to, jaká opatření v následujících letech přijmeme, budou
i nadále tát ledovce, pokračovat acidifikace oceánů a stoupat hladina světového
oceánu. Do roku 2100 se zvýší nejméně o 28 cm. Další důležitou skutečností
je, že klimatických cílů už nelze dosáhnout bez přísné ochrany a regenerace
přírodních ekosystémů.
Nová zpráva IPCC vychází čtvrt roku před 26. konferencí OSN o
klimatu (COP26) ve skotském Glasgow. Cílem COP26 (Conference of Parties)
je ohlášení nových a zpřísněných národních klimatických závazků (Nationally
Determined Commitments, NDCs) jednotlivých zemí ve srovnání s
původními závazky, jež si státy stanovily v rámci přijetí Pařížské dohody.
Současné závazky směřují svět k oteplení o 2,4 °C. [2] Podmínkou dosažení
klimatických cílů je bezodkladná a intenzivní spolupráce na globální úrovni.
Každá desetina stupně, o kterou se konečné oteplení podaří či nepodaří snížit,
bude mít pro budoucnost lidské civilizace na Zemi zásadní význam.
Radim Šrám,
předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, řekl: “IPCC
potvrzuje, že klimatická změna postupuje kvůli lidské činnosti velmi rychle.
Pokud budeme jen přihlížet, poneseme vážné důsledky i v dopadech na zdraví
lidí.”
Radim Tolasz,
klimatolog ČHMÚ a zástupce České republiky v IPCC, uvádí: “Atmosféra,
oceány, řeky, lesy, pole, ale i člověk jsou součástí probíhající změny klimatu.
Ale jen člověk může své chování vědomě změnit a klimatu tak pomoci.”
Taťána Míková
z České televize uvádí: “Změna klimatu neohrožuje naši planetu, ta už se v
historii vypořádala se spoustou pohrom od pádu meteorů až po obrovské výbuchy
sopek. Vždycky na to doplatili hlavně její obyvatelé: lidé, dinosauři… Se
změnou klimatu je to stejné.”
Pavel Zahradníček, klimatolog CzechGlobe: "Klimatická změna je bezesporu
největší environmentální hrozba současnosti, ale je to také velká technologická
příležitost."
Jitka Martínková z Klimatické koalice řekla: “Projevy klimatické krize vidíme
ve světě čím dál častěji. Nová zpráva IPCC je důrazným varováním vědců, že náš
uhlíkový rozpočet i prostor k řešení se rychle ztenčují. Teď potřebujeme
bezodkladnou politickou reakci, která svět nasměruje k dosažení cíle Pařížské
dohody. Odvážná a náročná řešení mohou být nakonec výhodnější než další
otálení.
Michal Broža,
vedoucí kanceláře OSN pro Česko: “Jedním z hlavních cílů OSN pro letošní rok
je vytvoření globální koalice pro uhlíkovou neutralitu. Šéf Spojených národů
Guterres vyzval politické lídry, aby do jejího dosažení vyhlásili ve svých
státech stav klimatické nouze.”
O IPCC
Mezivládní panel pro změnu klimatu
(IPCC) je orgán OSN pro hodnocení vědeckého poznání o změně klimatu. V roce
1988 ho společně založily Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN
pro životní prostředí (UNEP). Cílem činnosti IPCC je poskytovat vládám vědecké
informace, které mohou využívat při tvorbě klimatických politik. Zprávy IPCC
jsou klíčovými dokumenty pro mezinárodní klimatická vyjednávání. IPCC je
organizace, kterou tvoří vlády členských států OSN nebo Světové meteorologické
organizace. V současné době má 195 členů. Do práce IPCC se zapojují tisíce
vědců a expertů. Do vypracování hodnotících zpráv IPCC přispívají vědci na
dobrovolné bázi, vyhodnocují tisíce výzkumných prací, které jsou každoročně
publikovány a zpracovávají na jejich základě obsáhlé souhrnné zprávy současného
poznání o příčinách, dopadech a budoucích rizicích klimatické změny i jak
adaptace a mitigace (zmírňování) mohou snížit tato rizika. Základem hodnotícího
procesu IPCC je otevřené a transparentní hodnocení vědeckého poznání ze strany
expertů a zástupců vlád z celého světa tak, aby byla zajištěna objektivita a
diverzita pohledů a expertízy. Prostřednictvím hodnotících zpráv odhaluje IPCC,
kde existuje vědecká shoda a kde je potřeba dalšího výzkumu. Vlastní výzkum
IPCC neprovádí.
Diskuse