Jak se spřízněné duše Maďarsko a Polsko rozešly kvůli válce na Ukrajině

19. 10. 2022

 
Jen několik měsíců po varšavském summitu se vlády Polska a Maďarska, které byly v EU po léta ideologicky spřízněnými dušemi, rozhádaly kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Zatímco Varšava patří k nejvěrnějším zastáncům Kyjiva a naléhala na zpřísnění sankcí, maďarský vůdce Orbán označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za svého "protivníka" a obvinil politiku EU vůči Rusku z vyvolávání inflace a prudkého růstu cen energií. Navzdory několika nesmělým olivovým ratolestem zůstávají polsko-maďarské vztahy napjaté.

Rozkol se stal nejzřetelnější v dubnu, kdy Jarosław Kaczyński, nejmocnější polský politik a předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), označil Orbánův postoj k Ukrajině za "velmi smutný" a za "zklamání". V soukromí polští diplomaté dali najevo své zděšení. "Pro mě je to země z let 1848-9, země zmasakrovaná Ruskem," řekl v květnu jeden z vysoce postavených polských diplomatů s odkazem na výzvu císařského Rakouska ruskému carovi, aby potlačil maďarskou revoluci. "Upřímně řečeno, nechápu logiku [maďarského postoje]," dodal diplomat s tím, že Visegrádská skupina - aliance čtyř středoevropských zemí, Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska - již neexistuje.

Nedávno se zdálo, že pokus Varšavy oživit spolupráci s Maďarskem nikam nevede. Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý měsíc pro provládní týdeník uvedl, že Polsko by se rádo vrátilo ke spolupráci s Visegrádskou skupinou (V4), čímž v podstatě znovu otevřelo dveře k lepším vztahům s Maďarskem. Úředníci EU v Bruselu to považovali za znamení, že polská vláda je zklamaná, že se jí zatím nepodařilo získat  35,4 miliardy eur   z fondů EU na obnovu po covidu, přestože ve sporu s Bruselem o právní stát nabídla mírné ústupky.

Wojciech Przybylski, redaktor časopisu Visegrád Insight, uvedl, že Morawiecki se snaží otestovat polské veřejné mínění, ale před volbami v roce 2023 nemůže přehlížet proruské sklony některých politiků, kteří se loni v prosinci vydali do Varšavy, včetně Orbána. Někteří polští političtí představitelé by podle Przybylského rádi "inovovali a konspirovali společně v evropské politice" s Orbánem, ale nemohou tak činit kvůli nepopularitě maďarského lídra. "Musejí se manifestačně distancovat od Viktora Orbána, jehož politická komunikace se stala toxickou pro popularitu politiků v Polsku," řekl.

Spolupráci s Orbánem zablokovaly polské vládní strany kvůli "převládajícímu pocitu nejistoty v polské společnosti a vnímání Ruska a vnímání Ukrajiny", dodal.

Nedávný průzkum společnosti YouGov odhalil propastný rozdíl ve vnímání války mezi oběma sousedy ze strany veřejnosti. Zatímco 65 % Poláků podporuje zachování sankcí vůči Rusku, tuto politiku EU podporuje pouze 32 % Maďarů. Stejně tak tři čtvrtiny polských občanů viní z války Rusko, zatímco mezi Maďary je to pouze 35 %.

"Válka s Ruskem je pro Polsko otázkou bezpečnosti a sebeidentifikace, což pro maďarskou vládu neplatí," uvedla Zsuzsanna Végh, spolupracovnice Evropské rady pro zahraniční vztahy. "Maďarská vláda stále nepovažuje Rusko za přímou bezpečnostní hrozbu. A v tomto ohledu  obě vlády nesouhlasí."

Maďarsko se pokouší napravit vztahy se svými sousedy. Po svém květnovém zvolení podnikla nová maďarská prezidentka Katalin Nováková svou první zahraniční cestu do Varšavy ve snaze posílit spojenectví.

Navzdory tvrzení, že V4 je mrtvá, Slovensko minulý týden hostilo prezidenty čtyř zemí, kteří jednali o regionální bezpečnosti a energetické krizi. Na závěrečné tiskové konferenci však slovenská prezidentka Zuzana Čaputová poukázala na nejednotný postoj V4 k vojenské pomoci Ukrajině. Tato nejednotnost znovu vyplynula na povrch 17. října, kdy se Maďarsko zdrželo hlasování o zřízení mise EU pro výcvik ukrajinských jednotek.

Polsko-maďarská roztržka je jen posledním projevem rozporů mezi středoevropským kvartetem, jehož politici jsou méně politicky homogenní než v letech 2015-16, kdy se během migrační krize do značné míry sjednotili proti uprchlickým kvótám.

Navzdory rozdílným názorům na válku na Ukrajině mají Polsko a Maďarsko společný názor na právní stát a roli institucí EU. Minulý měsíc se europoslanci PiS připojili k dalším nacionalistickým stranám a hlasovali proti usnesení Evropského parlamentu, které označilo Maďarsko za "volební autokracii". Obě strany by ještě mohly znovu objevit zájem o spolupráci, protože oběma hrozí, že jim budou odepřeny finanční prostředky EU kvůli obavám z korupce a zpolitizovaného soudnictví.