Čtvrteční velkou vlnou útoků vyplýtvalo Rusko rakety za více než 200 milionů dolarů za jediný den. Jaký to má smysl?

29. 12. 2022

čas čtení 7 minut
Čtvrteční večerní reportáž Channel 4 News. Český překlad níže:


Reportér: Takto vypadá a zní ruská řízená střela a takto zní zvuk ukrajinské armády, která ji zachytila. Z 69 raket, které byly dnes na Ukrajinu vypáleny, jich bylo podle armády 54 sestřeleno. Opět působivé procento zásahů. V provozu jsou sofistikované protiraketové systémy dodávané Západem a USA vysílají systém Patriot, ale dnes ráno byla hvězdou sociálních médií na rameni odpálená Igla.

Některé střely však dosáhly svých cílů, jako tato, která zničila energetickou infrastrukturu v druhém ukrajinském městě Charkově.  V některých chvílích dnes  90 % města Lvov na západě bylo bez proudu, 40 % samotného Kyjeva, ale Ukrajinci si na to zvykají a dodávky proudu se často obnovují poměrně rychle.

Téměř každý týden teď od října Rusové plní ukrajinské nebe raketami a většina z nich je sestřelena, ale vezměte si, že tato jedna raketa Kalibr stojí  ekvivalent 5 milionů liber a víc  Rusové právě dnes ráno vyplýtvali odpálením svých raket nejméně 200 milionů liber, přestože věděli, že většina z nich nedoletí do svého cíle, a vzhledem k tomu, že Rusku dochází zásoby raket, je otázkou, jaký to všechno má smysl.


Phillips O' Brien, profesor strategických studií, University of St Andrews:

Jediné, o čem se dá říct, že to prospívá ruskému válečnému úsilí, je to, že to zřejmě odčerpává velké množství ukrajinských zdrojů. Něco sestřelí a získává to ukrajinskou pozornost.  Myslím, že to selže ve svých konečných cílech. ale slouží to přinejmenším ruským zájmům tím, že to odvádí pozornost Ukrajinců k tomu, aby více investovali do obrany.

Reportér: Kromě vázání vojenských zdrojů a cílení na vytápění  a osvětlení lidí Moskva tyto útoky používá také jako politické beranidlo. Pokus donutit Ukrajinu zasednout k jednacímu stolu. Kromě toho ruské raketové údery také vysílají vzkaz ruskému publiku.

Profesor O' Brien:

Velká část propagandy je Bojujme dál. Bojujme dál, vždyť Ukrajinci prožívají strašné časy. Ukrajincům je zima, Ukrajinci jsou nešťastní. To jsme my, co jim to děláme, a tak se zdá, že to má i ruské vnitropolitické poselství. Chtějí dokázat domácímu obyvatelstvu, že ta válka není takové fiasko, jak se vlastně navenek zdá.

Reportér: Leonid Pakorin má 79 let. Jeho analýza  ruské kampaně raketových úderů je obzvlášť výstižná. Jeho dům v Kyjevě byl dnes ráno zničen.

Leonid Pakorin: Nemám pro to slov. Říká se, že válka je válka, ale tohle není válka, tohle je zločin proti lidskosti.

Reportér: Každá raketa, každý zničený dům vrazí další klín mezi Ukrajinu a Rusko. Abych to podtrhl, včera večer byla z náměstí v Oděse odstraněna socha ruské carevny Kateřiny Veliké, která skončí v muzeu. To by bylo před válkou nemyslitelné. Symboly koloniální moci pro mnohé nabývají nové síly, když je vaše země napadena.

Moderátorka: Alexej Gončarenko, poslanec parlamentu za Oděsu. Pane Gončarenko, děkujeme, že jste se k nám připojil. Byly to brutální údery. Jaká je situace v celé zemi?

Oleksiy Goncharenko: Situace je obtížná. Miliony lidí jsou stále bez elektřiny. Bez tekoucí vody, včetně mé čtvrti v Oděse, kde se právě nacházím. Část města už je připojena, ale bohužel největší část města stále ne. Takže to je těžká situace.

Moderátorka: Jak jsme viděli v  reportáži, armádě se podařilo zachytit mnoho z těch raketových úderů, ale jak říkáte, stále jsou značné škody na infrastruktuře, na elektrárnách. Jak se s touto situací lidé vyrovnávají?

Gončarenko: Ano, Rusko opět zaútočilo na energetickou infrastrukturu rozvodné sítě, infrastrukturu zásobování vodou. Takže to jsou ty teroristické taktiky, chovají se jako teroristé, protože z vojenského hlediska to nic není. To je jako, víte, v roce 1940, 29. prosince byl největší bombový útok nacistické armády. A teď se Putin chová jako Hitler jednadvacátého století a dělá úplně to samé. Určitě je to pro lidi velmi těžké žít v takových podmínkách, ale bohužel už jsme si na to zvykli, takže to nebyl první takový útok. A bohužel si myslím, že není ani poslední.

Moderátorka: Ale jak to lidé prakticky zvládají? Jak říkáte, Ukrajinci si na tuto situaci zvykli.  V některých oblastech se elektřina obnovuje poměrně rychle, ale v některých částech země panuje rutinní zimní počasí. Jak to lidé prakticky zvládají?

Gončarenko: Lidé si napouštěji vodu do zásoby. Lidé používají powerbanky. Lidé prostě dělají maximum pro to, aby byli na tuto situaci připraveni. Třeba večer se lidé snaží nevycházet ven. Je dobře, že teď, víte, je plus sedm, takže není taková zima.  To se lidi snaží dělat. Když se v některých částech v některých budovách netopí, tak lidi chodí k příbuzným nebo známým a zůstávají u nich v těchto dnech, takže každý si hledá svoje východisko z té situace.  

Moderátorka: Jak dlouho si myslíte, že lidé mohou tyto podmínky přežít?

Gončarenko: Přežijeme tak dlouho, jak bude potřeba. Až do našeho vítězství. Protože jinou možnost nemáme. Je to pro nás existenciální. Pokud Rusko vyhraje válku, bude to znamenat, že budeme mít problémy ne s elektřinou. Prostě zabijí miliony lidí, jako to už udělali před 100 lety a dříve. Takže víme, za co bojujeme, jasně to chápeme.

Moderátorka: Velmi, velmi krátce, kdybyste mohl, lidé z vašeho města Oděsy sundali pomník ruské carevny Kateřiny Veliké. Proč je uprostřed toho všeho, co se děje, něco takového důležité?

Gončarenko: Ano, je to důležité, protože je to symbol. Rusko používalo takové symboly, aby dalo najevo, že toto je součást ruského impéria. Tohle město ale není. Tohle je hlavní město jihu Ukrajiny. A ano, bylo to naprosto správné rozhodnutí odstranit takové symboly, které se umisťují do muzeí, ne na centrální náměstí našich měst,

Alexeji Gončarenko, moc děkuji, že jste se k nám připojil, a také za malé vystoupení vašeho synka.

Gončarenko: Děkuji.

1
Vytisknout
5446

Diskuse

Obsah vydání | 3. 1. 2023