3. 1. 2023
Každá meteorologická extrémní událost je souhrnem mnoha faktorů, ve kterých klimatická změna může a nemusí hrát svou roli. V případě extrémních teplot jsou ale závěry vědců jasné. Ve své práci profesorka Friederike Ott a doktor Ben Clarke jasně dokládají, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je dnes intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde. Dokonce jsme svědky i teplotních extrémů, které nejsou bez vlivu klimatické změny vůbec možné. Viz například vlny veder na Sibiři v první polovině roku 2020.
Současné extrémní teploty mají negativní dopady na přírodu, která je připravena na období zimního klidu. Navýšení teplot vede organismy k jarní aktivitě, pokud následně klesne teplota, jak už teď předpovídají meteorologové, dojde ke zničení letošních květů nebo vyčerpání rostlin dalším kvetením, ale například hmyz jako jsou včely, může i rovnou uhynout.
Příčinou rychlého růstu průměrné globální teploty je spalování fosilních paliv. Spalováním uhlí, ropy a zemního plynu měníme chemické složení atmosféry, která pak zachycuje více tepla. Průměrná teplota v ČR stoupla od roku 1960 o celé 2 °C, otepluje se tak přibližně 2x rychleji, než je globální průměr. Současné politiky snižování emisí směřují ke globálnímu oteplení o 2,4° C do roku 2030. Abychom ale snížili negativní dopady klimatické změny, potřebujeme, aby nárůst nepřesáhl 1,5 °C, což je i závazek Parížské klimatické dohody z roku 2015, ke které jsme se připojili.
Řešením je podpora a prosazování ambiciózních klimaticko-energetických politik, ke kterým patří primárně podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a snižování produkce skleníkových plynů. Tato opatření musí být prosazena na české, ale také na evropské úrovni, protože bez spolupráce na úrovni EU takto zásadní transformaci nezvládneme.
V dobách drahých energií mohou být vysoké teploty v zimních měsících zdrojem radosti a uklidnit spotřebitele, kteří se obávají, zda zvládnou zaplatit účty za teplo. Tento pohled je pochopitelný, ale krátkozraký. Dnešní teploty jsou extrém a každý extrém může být nečekaně rychle vystřídán extrémem právě opačným. Po mimořádně teplém období se tak můžeme dočkat mimořádně chladných period. Proto je třeba extrémům, které přináší klimatická změna čelit, i z důvodů energetické bezpečnosti.
Miriam Macurová, klimatická kampanierka Greenpeace ČR říká:
“Právě proběhlé české předsednictví v Radě EU nebylo v klimatické politice dostatečně ambiciózní a nepodpořilo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě EU. To je v boji proti čím dál častějším extrémním projevům počasí nutné změnit. Ambiciózní klimatické závazky musí být vyjádřeny ve státních koncepčních dokumentech, jejichž revize se tento rok vzhledem k novým socioekonomickým, politickým a geopolitickým podmínkám připravují na úrovni ČR, tedy do Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu a Národního energeticko klimatického plánu.”
Jaroslav Bican, energetický kampanier Greenpeace ČR uvádí:
“V České republice se v posledním roce velmi často hovoří o energetické bezpečnosti. Bohužel však stále bývá zužována na národní úroveň. Jejím klíčovým prvkem je přitom nárůst evropské spolupráce v energetické oblasti a větší koordinace energetických politik jednotlivých států v rámci EU. Současné vysoké teploty by mohly působit jako dobrá zpráva, opak je ale pravdou. Bezmála dvacetistupňové teploty nad nulou se totiž velmi rychle mohou proměnit ve dvacetistupňové mrazy a nepříjemně všechny zaskočit. Proto je třeba změně klimatu projevující se extrémními teplotami čelit nejen dostatečně ambiciózní klimatickou politikou, ale i evropskou spoluprací, která nám umožní teplotní extrémy překonat.”
Diskuse