Švýcarská nečinnost v oblasti klimatu porušuje lidská práva, rozhodl Evropský soud pro lidská práva v přelomovém případu

10. 4. 2024

 
"Působí to jako ne úplně úspěšný výsledek, protože dva z případů byly nepřípustné," řekla Corina Heriová, výzkumnice v oblasti práva na univerzitě v Curychu. Měly být totiž nejprve podány u místních soudů. "Ale ve skutečnosti je to obrovský úspěch."

Soud, který sám sebe označuje za "svědomí Evropy", konstatoval, že Švýcarsko nesplnilo své povinnosti zastavit klimatické změny. Stanovil také cestu pro organizace, které mohou jménem žadatelů podávat další žaloby.

Švýcarský verdikt otevírá všem 46 členům Rady Evropy cestu k podobným případům u vnitrostátních soudů, které státy pravděpodobně prohrají.

Joie Chowdhury, právník skupiny Centre for International Environmental Law, která vede kampaň, uvedl, že rozsudek nenechává žádné pochybnosti o tom, že klimatická krize je krizí lidských práv. "Očekáváme, že tento rozsudek ovlivní opatření v oblasti klimatu a soudní spory týkající se klimatu v celé Evropě i daleko za jejími hranicemi," řekla.

Fakta ve třech případech se značně lišila, ale všechny se týkaly otázky, zda nečinnost vlády v oblasti změny klimatu porušuje základní lidská práva. Některé vlády tvrdily, že by tyto případy neměly být k soudu připuštěny a že klimatická politika by měla být spíše předmětem národních vlád než mezinárodních soudů.
 
Žalobci, kteří se účastnili jednání soudu ve Štrasburku, někteří ve věku pouhých 12 let, slavili poté, co člen sedmnáctičlenného senátu přečetl rozsudky. Klimatická aktivistka Greta Thunbergová se před jednáním připojila ke shromáždění před soudem, aby vyzvala k rychlejšímu jednání.

Anton Foley, který spolu s Thunbergovou zastupoval skupinu mladých lidí Aurora, která podala žalobu na ochranu klimatu proti Švédsku, řekl, že je "nespravedlivé", že odpovědnost za zastavení klimatické krize padá na mladé lidi, a pochválil Švýcarky, že se do toho pustily. "Nechceme být nadějí pro starší generaci. Chceme, aby to udělaly ony, protože my nechceme bojovat v tomto boji."

KlimaSeniorinnen, skupina 2 400 starších švýcarských žen, soudu sdělila, že byla porušena některá jejich práva. Vzhledem k tomu, že starší ženy častěji umírají při vlnách veder, které jsou kvůli fosilním palivům stále intenzivnější a častější, argumentovaly tím, že Švýcarsko by mělo přispět k tomu, aby se planeta neohřála o cíl stanovený Pařížskou dohodou, tedy o 1,5C  nad předindustriální úroveň.

Soud rozhodl, že švýcarské úřady včas nevypracovaly dostatečně dobrou strategii na snížení emisí. Rovněž konstatoval, že žalobci neměli ve Švýcarsku odpovídající přístup ke spravedlnosti.

Zamítl však i případy čtyř individuálních žadatelů, kteří se připojili ke skupině KlimaSeniorinnen.

"Jsem velmi šťastná," řekla sedmdesátiletá Nicole Barbryová, členka KlimaSeniorinnen, která přijela do Štrasburku. "Je dobře, že nám konečně naslouchají."

Portugalské děti a mladí lidé - kteří se vzhledem ke svému věku dočkají větších klimatických škod než předchozí generace - argumentovali tím, že katastrofy způsobené klimatem, jako jsou požáry a kouř, ohrožují jejich právo na život a diskriminují je na základě jejich věku.

Soud žalobu nepřijal, protože rozhodl, že žalobci nemohou podat žalobu proti jiným zemím než Portugalsku, a dodal, že v Portugalsku nevyužili právní cesty proti vládě.

"Jejich [švýcarské] vítězství je vítězstvím i pro nás," řekla Sofia Oliveira, devatenáctiletá žalobkyně v portugalském případu. "A je to výhra pro všechny."

Francouzský případ, který podal poslanec Evropského parlamentu Damien Carême, argumentoval tím, že Francie neudělala dost pro to, aby zastavila změnu klimatu, porušila jeho práva na život a soukromí a rodinný život. Carême podal žalobu v době, kdy byl starostou Grand-Synthe, pobřežního města náchylného k povodním. Soud případ nepřipustil, protože Carême už tam nežije.

ESLP odmítá přibližně 90 % všech stížností, které obdrží, jako nepřípustné, ale tři klimatické případy urychleně postoupil svému nejvyššímu senátu kvůli jejich naléhavosti.

Rozhodnutí ovlivní tři další mezinárodní soudy, které zkoumají roli vládní klimatické politiky v oblasti lidských práv.

Charlotte Blattnerová, výzkumná pracovnice Bernské univerzity, která se specializuje na klimatické právo, uvedla, že soud vynesl odvážný rozsudek ve prospěch životaschopné budoucnosti. "Povaha a závažnost hrozby změny klimatu - a naléhavost účinně na ni reagovat - vyžadují, aby vlády mohly a musely nést odpovědnost za to, že nepřijaly odpovídající opatření," uvedla.

Soud uvedl, že klíčovou součástí ochrany lidských práv je udržení globálního oteplování na 1,5 °C, a nikoliv vyšší hranice 2 °C, kterou soudy použily při rozhodování v případech v Německu a Nizozemsku.