Světový soud bude rozhodovat o podpoře Izraele ze strany Německa. To ukazuje, jak se změnila geopolitika

10. 4. 2024

 
Žaloba Nikaraguy se zaměřuje na dodávky zbraní z Německa do Izraele - Německo loni dodalo Izraeli zbraně za dodala více než 326 milionů eur, což se rovnalo více než čtvrtině vojenského dovozu Izraele. Nikaragua  rovněž vyzývá Německo, aby obnovilo financování agentury OSN UNRWA, která poskytuje Palestincům humanitární pomoc, v Gaze. Nikaragua tvrdí, že prodej zbraní znamená, že Německo "usnadňuje" genocidu. V pondělí obvinila Německo, že kvůli rostoucímu prodeji zbraní dělá "obvyklý byznys - nebo lepší než obvykle".

Německo  tvrdí, že Izrael neporušil "ani úmluvu o genocidě, ani mezinárodní humanitární právo" a že zůstává "klidné". V některých ohledech je jeho klid oprávněný: Obvinění Nikaraguy ze spoluúčasti na genocidě vyžaduje vysoké důkazní břemeno. Ale i Německo je pod tlakem. Po 7. říjnu kancléř Olaf Scholz prohlásil, že "pro Německo existuje jen jedno místo: po boku Izraele". Podle jeho slov je pro nás "věčným úkolem postavit se za bezpečnost státu Izrael".

Dobré úmysly, které jsou základem této filozofie - Izrael jako "raison d'état" Německa, jak říká Scholzova předchůdkyně Angela Merkelová - jsou zřejmé. Bezvýhradná podpora Izraele ze strany Německa je však stále obtížnější. Německo se považuje za globálního hlasatele lidských práv, přesto však nadále prodává Izraeli zbraně a umlčuje hlasy Židů a těěch členů veřejnosti, kteří izraelský útok odsuzují. Nikaragujská soudní výzva to staví do ostré perspektivy.

Žaloba, kterou podala Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora v lednu zpochybnila jedno tabu, když obvinila samotný Izrael z podněcování nebo páchání genocidy - slovo, které vytvořil polsko-židovský právník Raphael Lemkin v roce 1944 jako přímou reakci na holocaust. Tento týden Nikaragua zpochybňuje další tabu tím, že naznačuje, že Německo, jehož identita je založena na převzetí odpovědnosti za tuto genocidu, nyní připravuje půdu pro stejný zločin. Jak píše Der Spiegel: Od 7. října se však množí obvinění, že Berlín uplatňuje dvojí metr." "Mezinárodní pověst Německa je koneckonců částečně založena na tom, že se ze své zločinné minulosti věrohodně poučilo.

Průzkumy veřejného mínění v Německu se dramaticky vyhouply způsobem, který žádný politik nemůže ignorovat. Počet kritiků útoku na Gazu se více než zdvojnásobil na 69 %, podpora vedení války ze strany Izraele se propadla na pouhých 18 %. Téměř devět z deseti Němců nyní zastává názor, že by měl být na Izrael vyvíjen větší tlak. Německá ministryně zahraničí za stranu Zelených Annalena Baerbocková zněla netrpělivě, když prohlásila, že do Gazy se musí okamžitě dostat pomoc, a to "bez dalších výmluv". Kriticky začal znít i sociální demokrat Scholz, který se minulý měsíc při návštěvě Izraele zeptal: "Co se děje?": "Může to ospravedlnit tak strašně vysoké útrapy? Nebo existují jiné způsoby, jak cíle dosáhnout?" Němečtí právníci podali žalobu, v níž vyzývají Německo, aby ukončilo prodej zbraní Izraeli. Stejnému tlaku čelí i Británie a další vlády, zatímco nizozemský soud shledal "jasné riziko", že vyvezené náhradní díly pro stíhačky F-35 by mohly být použity při porušování mezinárodního humanitárního práva.

Nikaragua není zrovna ukázkovým příkladem, pokud jde o dodržování lidských práv. Její 78letý prezident Daniel Ortega, považovaný za miláčka liberálů, když povstalci před 45 lety porazili diktaturu, stojí v čele toho, co nedávná zpráva OSN popsala jako "závažné systematické porušování lidských práv, rovnající se zločinům proti lidskosti", včetně "spirály násilí poznamenané pronásledováním všech forem politické opozice". Nikaragua byla jednou z pouhých čtyř vlád - spolu se Sýrií, Severní Koreou a Běloruskem - které v roce 2022 podpořily nezákonnou anexi východní Ukrajiny Ruskem.

Pokrytectví Nikaraguy v oblasti lidských práv však nic neubírá na dvojím metru, který Německo a další země začaly uplatňovat. Rada bezpečnosti OSN zůstává pro prosazování lidských práv beznadějným případem kvůli pokračujícímu americkému způsobu veta (odpovídajícímu vetu  Moskvy v případě Sýrie). Mezinárodní soudní dvůr se proto stává místem, kde lze vyvíjet nátlak. Část tohoto tlaku je vyvíjena na samotný Izrael. Zvláště náchylné jsou však ty vlády, které se ocitly v dilematu - nechtějí se hádat s Izraelem, ale stejně tak se nechtějí pouštět do boje se světovým soudem, mezi jehož další aktuální případy patří Ukrajina a potenciální genocida v Myanmaru.

Případ Nikaraguy z tohoto týdne je jedním ze tří izraelských případů, které v Haagu paralelně probíhají (čtyři, pokud počítáme i mezinárodní trestní soud, který nedávno jmenoval bývalého britského vojenského prokurátora vedoucím vyšetřování v Gaze). V únoru uspořádal mezinárodní soudni dvůr slyšení na žádost Valného shromáždění OSN, aby prozkoumal právní důsledky vyplývající z izraelské politiky na okupovaných územích. Minulý měsíc soud navázal na svůj lednový závěr o "pravděpodobném" riziku genocidy v reakci na žalobu podanou Jihoafrickou republikou. (Jihoafrická republika si také vybírá, na čích lidských právech jí záleží; Pretorie rozvinula červený koberec pro súdánského válečníka obviněného z těžkých válečných zločinů). Ve svých nejnovějších rozhodnutích soudci jednomyslně požadovali "nerušené poskytování humanitární pomoci ve velkém rozsahu" v Gaze a většinou patnácti hlasů proti jednomu také požadovali, aby Izrael "s okamžitou platností" zajistil, že jeho armáda nebude páchat akty genocidy.