Irsko uznává palestinský stát a navrhuje sankce proti Izraeli za barbarské letecké útoky a násilí osadníků

30. 5. 2024

Harris ve svém projevu v parlamentu dále uvedl: „Minulý týden jsem prohlásil, že uznání palestinského státu je vzkazem těm, kteří v Palestině pracují na mírové budoucnosti a demokracii. Plně respektujeme vaše snahy žít svobodně ve své vlastní zemi, mít kontrolu nad svými vlastními záležitostmi pod svým vlastním vedením.”

„V souladu s našimi evropskými kolegy jsme se snažili být nositeli naděje. Chtěli jsme potvrdit naše přesvědčení, že mír je možný, spravedlnost dosažitelná a že uznání obou států, Palestiny i Izraele, je jediným základním kamenem, na němž musí být tento mír postaven. Nelze mít dvoustátní řešení bez dvou států. Dlouhodobě uznáváme Stát Izrael a jeho právo na existenci v míru a bezpečí v mezinárodně dohodnutých hranicích.”

„Dnes stejně tak uznáváme Stát Palestina a jeho právo na existenci v mezinárodně dohodnutých hranicích. Chci tedy na závěr dnešního dne zopakovat své prohlášení z minulého týdne adresované palestinskému lidu na Západním břehu Jordánu, v Gaze, v uprchlických táborech, v exilu a těm, kteří se k nám dnes připojili v parlamentu a na celém světě. Zde v Irsku vás vidíme, uznáváme vás, respektujeme vás a Irsko dnes oficiálně uznává stát Palestina. Děkujeme vám,“ konstatuje Harris.

Irská středopravicová vláda se v zahraniční politice obvykle podřizuje Spojeným státům a opakovaně odmítla uvalit sankce na Izrael za jeho dlouhodobou okupaci Palestinců. Je zřejmé, že právě izraelská totální válka v Gaze a způsob, jakým vláda premiéra Benjamina Netanjahua opakovaně ohrnovala nos nad mezinárodními právními institucemi, názor Irů změnily.

Harris zašel až tak daleko, že v reakci na nedělní bombardování uprchlického stanového tábora v oblasti, která byla prohlášena za bezpečnou zónu, při němž vypukl požár, navrhl sankce proti Izraeli:

„Přes noc jsme byli svědky toho, jak Izrael zaútočil na centrum pro vysídlené osoby, na místo, kam měli rodiče utéct se svými dětmi, a vybombardoval ho. Co se týče sankcí, nemyslím si, že by Izrael mohl být sankčního režimu ušetřen, zejména s ohledem na to, co se nyní děje v Rafáhu, když vidíme, že mezinárodní společenství a soudy jsou ignorovány.“

Premiér Harris rovněž odsoudil rostoucí násilí izraelských squatterů na palestinské půdě vůči původnímu obyvatelstvu na okupovaném Západním břehu Jordánu:

„Na dnešním Západním břehu Jordánu vidíme extrémní formu sionismu, která pohání osadnické násilí, zábor půdy a nezákonné akce, které z velké části zůstávají bez kontroly.“

Myšlenku sankcí vůči Izraeli již dříve prosazovala opoziční levicová strana Sinn Fein. Poslanec Matt Carthy před několika dny ve svém projevu řekl:

„Stát, který nyní oficiálně uznáme, dlouho trpěl útlakem, okupací a apartheidem. Dnes čelí obyvatelé Gazy neúprosné genocidě (...) Izrael musí být pohnán k odpovědnosti a musí být smysluplně sankcionován za pokračující hrubé porušování mezinárodního práva v Gaze a celé Palestině.“

Pro Netanjahua je působivým úspěchem, že se mu podařilo spojit celé spektrum irské politiky, od pravého středu až po levici.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Micheál Martin podle Euronews uvedl:

„Dnešní rozhodnutí vlády vyjadřuje naše přesvědčení, že politická cesta vpřed je jediným způsobem, jak přerušit cyklus vyvlastňování, podmaňování, dehumanizace, terorismu a smrti, který po desetiletí poznamenává životy Izraelců a Palestinců.“  

Martin také Izraeli vyčetl úder na uprchlické stany v Rafáhu a označil jej za barbarský, jak uvádí BBC:  

„Odsuzuji násilí. Rakety, které dopadly na Tel Aviv, a odporný útok na stanový uprchlický tábor v Rafáhu, kde byly zabity nevinné děti a civilisté. To, čeho jsme byli včera večer svědky, je barbarství. Gaza je velmi malá enkláva, hustě obydlená aglomerace. Nelze bombardovat takovou oblast bez šokujících následků, pokud jde o nevinné děti a civilisty.“

Martin předpověděl, že se k uznání Palestiny připojí více členských států sedmadvacítky. Před úterkem Palestinu uznaly Švédsko, Kypr, Maďarsko, Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko; v případě východoevropských zemí byl tento krok učiněn ještě v době, kdy byly socialistickými státy. Slovinsko a Belgie již toto rozhodnutí zvažují. Tyto země čelí ze strany Izraele a Spojených států obrovskému nátlaku a hrozbám, aby Palestinci zůstali bez státní příslušnosti a aby byl de facto udržován apartheid, který Izrael na okupovaných palestinských územích zavedl.

V oficiálním prohlášení zveřejněném na stránkách „X“ Martin napsal:

„Dnešní rozhodnutí vlády povoluje navázání plnohodnotných diplomatických vztahů se Státem Palestina. S výhradou formální žádosti palestinských orgánů vláda povýší status palestinské mise v Irsku na velvyslanectví a schválí jmenování velvyslance Státu Palestina v Irsku. Naše dnešní rozhodnutí rovněž povoluje povýšení stávajícího zastupitelského úřadu Irska v Ramalláhu na velvyslanectví. Uznání Palestiny není koncem procesu, ale jeho začátkem. Jsme hluboce odhodláni usilovat o mír a podporovat budování palestinského státu. Irsko tento závazek potvrzuje již mnoho desetiletí prostřednictvím intenzivní diplomacie a dlouhodobého programu rozvojové spolupráce. Je nezbytné, aby palestinská samospráva získala plnou podporu mezinárodního společenství ve svém úsilí o reformy , a my za tímto účelem zdvojnásobíme své síly.“  

 

Celý text v anglickém originále ZDE