Timothy Snyder v Praze, prezident a místní konšelé tleskají v přeplněném sále...

22. 7. 2024 / Pavel Veleman

Doufám, že přednášející Timothy Snyder, dnes možná nejcitovanější současný historik a politolog, se velmi zajímá i o sociální témata - by měl pochopení pro tento můj „způsob života“, který jsem si dobrovolně zvolil zejména s ohledem na svého učitele a kolegu - předčasně zesnulého britského historika Tony Roberta Judta , který bez opravdu dobré a komplexní sociálně/zdravotní pomoci, kterou si naštěstí mohl dovolit a také o tomto faktu opravdu empaticky psal, nám tak zanechal i osobní svědectví o bolesti i mravní síle těžce nemocného člověka.

Jak však dostat tato velká, vznešená, mravní témata do praxe naší každodennosti? Kdo vlastně tvoří publikum tohoto opravdu výjimečného intelektuála? Tak například vidím na fotkách prezidenta Petra Pavla, který ještě nedávno hovořil o zneužívání dávek v ČR. Odkud čerpal tyto nesmyslné informace, nám Petr Pavel neprozradil.

Kousek od něj sedí místostarosta a radní za sociální oblast na Praze 10, pan David Kašpar společně s uvolněnou zastupitelkou na Praze 10 a předsedkyní sociálního výboru - paní Veronikou Žolčákovou. Oba trochu znám, určitě jsou ve své duši prosociální, kulturní, jenže ta zatracená politická realita, že?

Snad i se skřípěním zubů chápu, že ODS je opět na Praze 10 na koni. Jen nerozumím tomu, proč jsou  v současné dob  schopni nechat bez sebemenšího uzardění zveřejňovat v oficiálním měsíčníku této municipality „Desítka“ v rubrice „Desítka pomáhá“ naprosto zjednodušující, lživě optimistický popis sociálních problémů klientů na sociálním odboru Prahy 10. Musí přece vědět, že to je úřední lež, která má pomoci vše zakrýt.

Kde je popsána pravda klientů, kterých se dotýká nefunkčnosti Úřadu práce? Kde jsou příběhy o dlouhých čekacích dobách vyřízení příspěvku na bydlení a příspěvku na péči, která dlouhá léta naprosto paralyzuje sociální práci?

Na obcích a všichni to vědí, malé kapacity sociálních lůžek, nemožnost umístění zejména gerontopsychiatrických pacientů.

O těchto tématech absolutně nic, jen samé příběhy ze sociální práce - zalité sluncem. Pracoval jsem na tomto sociálním odboru více než sedmnáct let a vím, co se tam opravdu řešilo a dodnes řeší. A právě třeba paní Žolčákovou jsem na to upozorňoval k tehdy velké nelibosti svého nadřízeného, vedoucího sociálního odboru Pavla Petříka.

Zde by právě pravdivý popis skutečných problémů sociálních pracovníků (minimum nástrojů k sociální práci)  mohl přes příběhy klientů ukázat a nasvítit realitu této doby v sociální oblasti. O tom přece právě mluvil i Snyder - o odvaze politiků společně s úředníky: Nasvítit opravdu realitu současných problémů.

Komunální politici tleskají přednášce, kde Snyder cituje mnohokrát Václava Havla a jeho mravní závazek "žít v pravdě". Opravdu žijeme?

A hned kousek vedle sedí Pavel Mareš, zastupitel Magistrátu hlavního města Prahy a předseda Výboru pro rodinnou politiku a sociální oblast ZHMP, zastupitele Prahy 10, člena sociálního výboru tamtéž (tentokrát v koalici „Vlasta“) a mimo jiné také šéfredaktora Karmelitánského nakladatelství, který stejně jako výše zmiňovaní politici patří k nejzajímavější intelektuální vrstvě politickému mainstreamu. Pan Mareš na svém veřejném fb. profilu píše tento zápis:

„Letos 15. července 2024 přijel do Vršovic, do Kulturního centra Vzlet, na konferenci Český rozhlas plus „ Hranice svobody a nesvobody Timothy Snyder...Naslouchal mu český prezident Petr Pavel za koalici Vlasta u toho byli kolega David Kašpar (místostarosta Prahy 10) a kolegyně zastupitelka V. Žolčáková."

A dále cituje z knihy T.S. "Tyranie", krásné věty, který si mírně upravil:

• nemluv ve frázích, přemýšlej o tom, co říkáš,

• jsou chvíle , kdy je třeba, abys vykročil z řady

• pátrej, analyzuj

• buď odvážný

Kdo by nesouhlasil, že? Ano, s Pavlem Marešem můžete skvěle hovořit o kvalitních knihách, o nutnosti morálky v politice, s paní Žolčákovou o bytové politice Housing First, s panem Kašparem třeba o divadle – prostě na pivu to jde krásně a nic to nestojí.

Ovšem, pakliže od politiků chcete, aby tyto ideály nějak rezonovaly i v jejich praktické politice – je většinou zle. Nastává obrovské (oboustranné) velké zklamání. A já s hrůzou nakonec sleduji, jak ten „slušný člověk Mareš“ se zapíše nejspíše do dějin pražské sociální politiky bezmocnou asistencí EU, likvidací takřka všeho prosociálního na MHMP z minulého období. 

Pouze sleduji naprosté  rozbití sociálního týmu, které se podařilo v sociální oblasti uskutečňovat díky práci za respektované osoby sociálními pracovníky, panem Martinem Šimáčkem, který nejspíš velmi prozíravě opustil místo ředitele Centra sociálních služeb, jelikož s paní A. Udženií a jejími poradci nechtěl mít nic společného.

Pavel Mareš tak v čele Výboru pro sociální a rodinnou politiku MHMP nakonec osobně asistuje právě při výběrovém řízení na nového ředitele Centra sociálních služeb v Praze, kdy je doslova skandálně (jak v devadesátkách) zvolen ze šesti uchazečů člověk, který nesplňuje podmínky sociální politiky, ačkoliv ji čtyři ostatní uchazeči podle zápisu z jednání splňovali).

Nový ředitel Roman Béla sice sociální problematice podle sdělení všech kolegů a kolegyň v sociální práci nerozumí, což mi potvrdili opravdoví odborníci sociální práce, se kterými jsem se seznámil a společně spolupracoval právě při zavírání životně důležité ubytovny v Praze, který jsme společně v rozhlasovém dokumentu režisérky Ivony Remundové „Bydlení došlo“ v června 2023 dávali dohromady.

Rozhlasový dokument ukázal naprosto přesně hlavně budoucí/devastační sociální politiku nejen v oblasti bydlení pro sociálně nejslabší v Praze, které vedlo fakticky k ukončení tak nadějného sociálního bydlení v Praze.

Ano, to je politická realita této doby: Dojímat se na přednášce světového, humanistického historika a druhý den - na odvahu jím doporučovanou - zapomenout.

Ale současná politika (i ta komunální) je odrazem planetárního kýče – sleduji fotky dojatých političek a politiků sami sebou a své dobrotě tleskají s panem prezidentem krásným slovům Timothy Snydera.

Přátelé a přítelkyně, ať žije projekt “Bydlení především” v celé ČR – moje současná práce právě s touto skupinou lidí bez střechy nad hlavou - mi již více než rok ukazuje naprosto reálně, že bez bydlení - není možnost návratu do běžného života - zejména u lidí, kterým v životě štěstí nepřálo jako třeba mojí osobě.

Zavírám svoji kancelář a vyprovázím klientku, která čeká na byt – skoro jako na smilování, opravdu, aspoň se vysprchovat ve svém, pane Pavle….Držte nám palce! Pan Timothy Snyder nám je drží určitě, o tom jsem přesvědčen.

PRAHA - červenec 2024