Trump řekl, že mluvil s Putinem a ten souhlasil s jednáním o příměří na Ukrajině

12. 2. 2025

 

V příspěvku na sociálních sítích Trump uvedl, že s Putinem vedl „dlouhý a vysoce produktivní telefonát“ a že se dohodli, že „naše příslušné týmy okamžitě zahájí jednání“.

Uvedl rovněž, že se s Putinem dohodli na vzájemných návštěvách.

„Jak jsme se oba dohodli, chceme zastavit miliony mrtvých, k nimž dochází ve válce s Ruskem/Ukrajinou,“ napsal Trump na serveru TruthSocial. „Prezident Putin dokonce použil mé velmi silné heslo kampaně: 'SPOLEČNÝ ROZUM'. Oba v něj velmi silně věříme. Dohodli jsme se na velmi úzké spolupráci, včetně vzájemných návštěv svých národů

Kreml potvrdil telefonát a vzájemné pozvání lídrů k návštěvě svých zemí, což by byla první návštěva amerického prezidenta v Rusku od roku 2009 a první návštěva Putina v USA od roku 2015.

Kreml ve svém postoji rovněž zachoval maximalistický postoj, přičemž Putin podle něj „zmínil potřebu odstranit základní příčiny konfliktu a shodl se s Trumpem, že dlouhodobého urovnání lze dosáhnout mírovým jednáním“.

Zelenskyj - alespoň na veřejnosti - ve středu nabídl podporu rozhovorům a uvedl, že s Trumpem vedli „smysluplný“ telefonický rozhovor. „Nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina,“ napsal. „Společně s USA plánujeme další kroky k zastavení ruské agrese a zajištění trvalého a spolehlivého míru. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat.“

Trump uvedl, že hovor proběhl „velmi dobře“, a sdělil, že Zelenskyj se v pátek setká s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.

Vyjednávací pozice USA byla nastíněna v Bruselu, kde Hegseth veřejně vystoupil s prohlášením, že Kyjev musí uznat, že nemůže získat zpět veškeré území okupované Ruskem.

„Musíme začít tím, že uznáme, že návrat k hranicím Ukrajiny před rokem 2014 je nereálný cíl,“ řekl Hegseth a nastínil výchozí pozici pro případná mírová jednání s Ruskem.

„Honba za tímto iluzorním cílem pouze prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ dodal, ačkoli to může být vykládáno tak, že ve skutečnosti uznává anexi Krymu a velké části Donbasu Ruskem.

Kyjev by dosáhl míru pouze prostřednictvím „robustních bezpečnostních záruk“, ale Hegseth vyloučil členství Ukrajiny v NATO. Místo toho mír budou muset zajistit „schopné evropské i mimoevropské jednotky“, které, jak zdůraznil, nebudou z USA.

Jakékoli britské nebo evropské jednotky nasazené na Ukrajině by nebyly součástí mise NATO ani by se na ně nevztahovala záruka podle článku 5 aliance, dodal Hegseth, což by znamenalo, že by ve skutečnosti byly odkázány na pomoc zúčastněných států.

Ačkoli Hegseth vytyčil některé pozice pro dosažení míru na Ukrajině, jen málo odborníků se domnívá, že došlo k nějakému vážnému diplomatickému pokroku. Rusko, které na bojišti získává převahu, chce i nadále prosazovat svou převahu a požaduje, aby se Ukrajina v rámci dohody vzdala dalšího území a byla v podstatě demilitarizována.

Požadavky Ruska by mohly odrážet ty, které Rusko vzneslo v předvečer své plné invaze v roce 2021: aby Ukrajina přijala neutrální status a aby NATO přestalo rozmisťovat zbraně v členských státech, které vstoupily po roce 1997, kdy aliance začala přijímat bývalé komunistické země. To zahrnuje velkou část východní Evropy, včetně Polska a pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonska.

V prosinci Putin rovněž prohlásil, že bude trvat na tom, aby Ukrajina přijala neutrální status a provedla určitý stupeň demilitarizace, a zároveň požadoval, aby Západ zrušil sankce vůči Rusku.

Kyjev tyto požadavky v minulosti odmítl a Bidenova administrativa uvedla, že bude záležet  na Ukrajině, aby se rozhodla, kdy povede mírové rozhovory.

Začátkem tohoto týdne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Evropa není schopna nabídnout Kyjevu odolné bezpečnostní záruky bez zapojení USA. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou reálné,“ řekl.

Mnohonárodní odstrašující síly se základnou na Ukrajině by po uzavření příměří musely mít 100 000 až 150 000 mužů, řekl Zelenskyj, i když by to bylo mnohem méně než více než 600 000 ruských vojáků na okupované Ukrajině.

„Evropa nyní nemůže takové síly nasadit,“ řekl  jeden z vysoce postavených evropských diplomatů. „Nemůžeme však nutit USA [k nasazení vojáků]. Musíme to tedy přijmout a vymyslet, co můžeme udělat.“

Jiný vysoce postavený evropský diplomat označil postoj USA nastíněný Hegsethem za předčasnou kapitulaci a zeptal se, o čem by se ještě dalo vyjednávat. Tato osoba rovněž uvedla, že ochota nabídnout ústupky ze strany Ukrajiny povzbudí Rusko, aby v nadcházejících jednáních požadovalo více.

Zelenskyj v  záznamu rozhovoru s Trumpem rovněž naznačil, že Ukrajina přezkoumává dohodu s USA ohledně nové dohody „o bezpečnosti, hospodářské spolupráci a partnerství v oblasti zdrojů“. Podle agentury Reuters to následovalo po setkání Zelenského s ministrem financí Scottem Bessentem, který navštívil Kyjev, aby jednal o přístupu USA k nerostným surovinám vzácných zemin, energetickým zdrojům a energetickým aktivům.

USA navrhly, že budou usilovat o přístup k nerostům vzácných zemin, což jsou strategické kovy nezbytné pro průmysl vyvíjející počítače, baterie a špičkové energetické technologie, výměnou za poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině v budoucnu.

Rychlý vývoj znepokojil Evropu, že Putin a Trump zřejmě vyjednávají o budoucnosti bezpečnosti kontinentu přes hlavy samotných Evropanů.

„Pokud je Evropa zodpovědná za bezpečnost Ukrajiny a mohla by dokonce poskytnout vojáky [v rámci dohody o příměří], pak bychom měli sedět u stolu a být konzultováni s Američany,“ uvedl jeden z evropských představitelů. „A to s námi konzultováno nebylo.“

Evropští ministři zahraničí deklarovali svou podporu Ukrajině během středečního setkání spojenců země v Paříži. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že při nadcházejících jednáních mezi Moskvou a Washingtonem je třeba chránit zájmy Ukrajiny. Francouzský ministr zahraničí Jean Noël-Barrot vyzval k přímé účasti Evropy na jednáních s tím, že „bez účasti Evropanů nebude na Ukrajině spravedlivý a trvalý mír“.

Trumpovo oznámení následovalo po výměně vězňů, které se zúčastnili Marc Fogel, americký učitel, který byl zatčen v Moskvě kvůli obvinění z drog, a Alexander Vinnik, který byl v roce 2017 zatčen v Řecku kvůli obvinění z podvodů s kryptoměnami a poté vydán do USA.

Dohodu dojednal Witkoff, Trumpův vyslanec pro Blízký východ, který byl nyní pověřen jako jeden z jeho nejbližších spojenců v týmu, který povede jednání s Rusy.

V americkém vyjednávacím týmu by měli být ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe, poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz, velvyslanec a Witkoff.

Za zmínku stojí, že ve vyjednávacím týmu chybí generál Keith Kellogg, kterého Trump již dříve jmenoval svým zvláštním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko a který se právě setkával s evropskými představiteli, aby s nimi projednal nadcházející jednání.