Zmatenost myslí: To, že je na některých místech v ČR ideologická cenzura, přece neznamená, že lze dávat prostor lžím a nenávistným projevům!

16. 2. 2025 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut
Vidím, že můj článek o tom, že není přípustné tolerovat šíření lží a nenávistných útoků, zamotal lidem tak trochu hlavu. To, že třeba Seznam.cz cenzuruje fakta a odstraňuje odkazy na články v Britských listech, shrnující věcné informace z renomovaných západních institucí, nemůže být argumentem pro toleranci lží a nenávisti.  Píše náš čtenář Jan Pozorovatel:

Reakce na: "Pozn. JČ: Avšak když mluvil Vance o „cenzuře“ v Evropě, zkreslil to. Evropa se snaží vnímat rozdíl mezi fakty a lžemi. Pokud se nějaké politické strany snaží ovlivňovat voliče lžemi, tak jako Trump a Vance, je tato „svoboda projevu“ přijatelná? Nesmíme na to lhaní poukázat a odsoudit je?"
Takže když mám ve schránce na Seznamu plno smazaných diskusních příspěvků, m.j. pouhé odkazy na články v Britských listech a na vámi zveřejněné překlady článků z britských novin, to není cenzura?  A není to jen Seznam. Zkuste veřejně hájit třeba vražděné palestinské děti. Znemožní vás, nakydají na vás fůry hnoje a profesně poškodí (zpěvák Klus). Případně vás pro jistotu ještě označí za "proruské"....prostě "svoboda slova".

 Jinak velmi podobnou obhajobu cenzury (chránit před lžemi) jsem vyslechl před lety na povinných přednáškách z "marxáku". Pamatuji také na studenta, který oponoval že "dělíte lidi na tupé blbce, kteří uvěří všemu, co se jim předloží, a vyvolenou kastu, která jim vysvětlí, co je pravda a co je lež"
Jestli chcete obhajovat cenzuru, m.j. blokování Britských listů, neodpovídejte mi. Přece jen mám o vás ještě iluze.

Myslím, že to pěkně vysvětlil Fabiano Golgo:

Když na Britských listech napíšu bez důkazů, že jste byl agentem STB nebo že si myslím, že byste měl být bit, je to moje právo na svobodu slova? Když napíšu bez důkazů, že jste pedofil, je to moje právo v rámci práva na svobodu projevu? Když napíšu článek, ve kterém žádám zrušení demokratického státu, je to moje právo? 


Pokud máte dítě a on nebo ona by začalo nadávat své matce do kurev, řekl byste svému dítěti, aby drželo hubu, nebo byste respektoval jeho nebo její právo na svobodu projevu? Pokud student univerzity (tedy ne nezletilý) začne říkat profesorovi, že je hloupý, lze ho vyloučit, nebo by se mělo respektovat jeho právo na svobodu projevu? Pokud začnu šířit, že voda je otrávená, i když otrávená není, lze mě zastavit, nebo by to bylo v rozporu s mým právem na svobodu projevu? Když nazvu černocha opicí, je to moje právo na svobodu projevu? Když v článku řeknu, že by všichni židé měli být zplynováni, je to mé právo na svobodu projevu?

Paradox svobody projevu, často označovaný jako „paradox tolerance“, je pojem, který poukazuje na základní napětí v rámci principu svobody projevu. Zejména jej formuloval filozof Karl Popper ve svém díle Otevřená společnost a její nepřátelé (1945). Tento paradox vzniká, když je společnost, která si cení a chrání svobodu projevu, konfrontována s jednotlivci nebo skupinami, kteří by chtěli tuto svobodu využít k podkopání nebo zničení samotných principů, které umožňují existenci svobody projevu.

Jádro paradoxu: neomezená tolerance a její důsledky - pokud je společnost zcela tolerantní ke všem formám projevu, včetně netolerantních ideologií (např. nenávistných projevů, autoritářství nebo výzev k násilí), riskuje, že těmto netolerantním silám umožní získat moc. Jakmile se tyto skupiny dostanou k moci, mohou potlačovat svobodu projevu a likvidovat demokratické instituce, které ji chrání. Potřeba omezení: pro zachování tolerantní společnosti může být nezbytné zavést omezení tolerance jako takové - konkrétně omezit projevy nebo akce, které se snaží zničit toleranci nebo demokratické svobody. Jinými slovy, tolerantní společnost musí být netolerantní vůči netoleranci, aby přežila.

Klíčové důsledky: sebeobrana demokracie - paradox naznačuje, že demokratické společnosti se musí bránit proti antidemokratickým silám, i když to znamená omezit určité formy projevu. Například zákaz nenávistných projevů nebo zákaz skupin, které obhajují násilí nebo autoritářství, lze považovat za nezbytné pro ochranu širšího rámce svobody projevu.

Nenávistné projevy je třeba moderovat, stejně jako nemůžete začít říkat pokladní v supermarketu, že je děvka, jen proto, že chcete uplatnit své právo na svobodu projevu. Lži je třeba cenzurovat, protože pokud někdo tvrdí, že holocaust neexistoval, že černoši nebyli v USA a Brazílii zotročováni, že všichni muslimové jsou teroristé, pak to má důsledky, které vedou k zániku pilířů civilizované společnosti. Takže dospějte a snažte se pochopit, že úplná svoboda čehokoli neexistuje. V životě a v přírodě existují hranice naprosto pro všechno.

Zajímavý příspěvek k věci má jeden náš autor, který ale nechce, abych ho podepsat, protože se nechce hádat s blázny:

Dobrý den, ve článku se Snyderem píšete: "Zároveň se však dostáváme do paradoxní, neřešitelné situace, na niž v souvislosti s Vanceovým projevem, poukázal Boris Cvek.  Jestliže totiž - zcela právem - vyloučíme z veřejného diskursu tu část společnosti, která šíří lži a nenávist, vznikne přesně ten problém, na který poukazuje Boris Cvek - demokracie nemůže fungovat bez voličů, které jsme vyloučili. Jenže my Okamurovy a Babišovy stoupence nepřesvědčíme, že věří lžím a nesmyslům.
Jsme tedy v neřešitelné situaci.

Zdá se že 99,9% lidí ještě stále nedošlo, že ti co propadli lžím, musí být vyloučeni ne z diskurzu ale z volebního procesu, pak demokracie nejen že bude zachována ale bude spravována lépe, i ve prospěch těch co byli vyloučeni. Naprosto nechápu, že tato zcela primitivní systémová záležitost nikomu nedochází... 
Ta situace je samozřejmě řešitelná, jen to řešení nikdo nechce slyšet..... Proto se demokracie rozloží a zničit ji dokážou dokonce stupidní neschopní idioti, nechopní reálného života, co několikrát zbankrotovali a přesto dokázali ovládnout rigidní pošahaný svět, kde si nikdo nedokáže uvědomit systémové pravdy na úrovni dvě a dvě jsou čyři, protože by si musel přiznat, že to, v co celý život věřil přestalo platit  ....

1
Vytisknout
3151

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2025