Potřebuje Česko výzkum jaderné energie?

16. 5. 2025 / Oldřich Maděra

čas čtení 7 minut

Vladimír Wagner (*1960) vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během doktorandského studia se věnoval experimentálnímu studiu struktury deformovaných jader. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky AVČR, v.v.i. v Řeži a učí na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří studium velmi horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek těžkých iontů. Je zapojen do výzkumu mezinárodních skupin provádějících experimenty v GSI Darmstadt (Německo) a v laboratoři CERN (Švýcarsko). Vede skupinu, která studuje možnosti transmutace jaderného odpadu pomocí urychlovačem řízených transmutorů a získává potřebná jaderná data pro pokročilé štěpné i fúzní systémy. Využívá k tomu zdroje neutronů v mateřském ústavu a v mezinárodní spolupráci urychlovač Nuklotron ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů Dubna v Rusku. Napsal unikátní knihu o havárii japonské jaderné elektrárny v roce 2011 a jejích dopadech Fukušima I poté (2015). Zajímá se také o energetiku a byl členem druhé nezávislé energetické komise NEK II, která vypracovala doporučení pro aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky - podílel se na publikacích Perspektivy české energetiky. Současnost a budoucnost (2014) a navazující Česká energetika na křižovatce (2018). Zabývá se také popularizací vědy a hlavně fyziky. Pravidelně přednáší pro středoškolskou mládež a veřejnost. Píše články pro internetové i klasické časopisy, které se popularizaci vědy věnují.

Odkaz viz zde.

Z toho zcela zřejmě vyplývá, že pan Wagner je do značné míry existenčně závislý na jaderné energetice. Pokud by zde nebyla, tak by bylo nutné zvážit peníze, které stát ročně vydává na provoz Ústavu jaderné fyziky AVČR. To by se ho samozřejmě mohlo existenčně dotknout. Proto se mě zdá, že až bezhlavě podporuje jadernou energetiku oproti jiným, daleko jednodušším, a levnějším, způsobům generování elektrické energie. Z tohoto pohledu není nezávislým energetickým odborníkem. Rád se do této role pasuje, ale pravda je někde jinde.

 


Já jsem své články napsal z pozice odborníka v oblasti elektro-energetiky, kterou jsem vystudoval a kterou se po větší část mého života i živím. Pan Wagner elektroenergetiku nevystudoval a pouze se do ní rád plete. Děkuji mu, že mi našel jednu chybu v desítkách výpočtů, které jsem v těch svých článcích narychlo udělal. Omlouvám se čtenářům za ni. Nicméně pan Wagner tím vlastně potvrdil, že pořád platí, že voda, vítr a slunce jsou zdarma, kdežto za jaderné palivo musíme platit po celou dobu jeho provozu. Jaderná elektrárna není obnovitelný zdroj. Jaderná elektrárna je zdroj neobnovitelný se všemi důsledky. Musíme neustále s těmi jadernými neřády jezdit po celé republice a pak se o ně desítky let starat než je možná, někdy, někam uložíme, i když zatím nevíme kam. Všechny tyto enormní částky nebyly a nejsou zahrnuty v ceně provozu jaderných elektráren a není jasné, z čeho jsou a budou vlastně financovány. Mám obavy, že jako obvykle, ze státního rozpočtu, tedy z našich daní, tedy i z mých peněz.

Pan Wagner se vůbec nevyjádřil i o radioaktivních materiálech na jeho pracovišti. Viz např. zde. Nevím, jestli je to vše na 100% bezpečné jen pár kilometrů nad Prahou na břehu Vltavy. Jaké jsou radioaktivní emise z toho jejich pracoviště? Nemám to přepočítat také na tuny radioaktivních hub?

Co se týče pojištění, tak nepovažuji to stávající pojištění obou našich jaderných elektráren za opravdové pojištění. Případný jaderný výbuch 40 km od Prahy nebo od 40 km od Brna, se všemi důsledky, se nedá pojistit. O tom bychom si mohli dlouze povídat. Pořád trvám na tom, že na to nejsou české jaderné elektrárny pojištěny.

Já tak více-méně zastupuji tu větší část populace, která zaplatí mnohonásobně dražší elektrickou energii, než by bylo nezbytně potřeba, a bude vystavena všem rizikům, jejichž nekonečné odstraňování detailně popsal pan Wagner ve svých knihách. Chápu jeho zájem ve studiu velmi horké  a husté jaderné hmoty pomocí srážek těžkých iontů. V Rusku a v USA by jistě našel skvělé pozice v základním výzkumu. O tom nepochybuji.

Z pohledu českého daňového poplatníka však musím, bohužel, konstatovat, že o potřebě základního výzkumu v oblasti jaderné fyziky v ČR nejsem úplně přesvědčen. Pan Wagner by si o tom třeba mohl popovídat s panem Muskem u té je jeho pověstné červené motorové pily, kterou dostal od argentinského prezidenta. Ne že bych pan Muska zrovna musel. Ne, že s ním ve všem souhlasím, ba právě naopak. V jedné věci má ale asi pravdu. Státy za ta léta jejich absolutně a ničím nekontrolovaného provozu nabobtnaly do nepředstavitelných rozměrů. Nutí své daňové poplatníky platit za mnoho věcí, které ke svému provozu vlastně vůbec nepotřebují. Na to je ta motorová pila asi velmi dobrá. Ořezat, seškrtat a zavřít. Je třeba se zamyslet nad tím, jestli opravdu státní sektor českého státu (širší definice) nezbytně potřebuje 800 tisíc až jeden milion zaměstnanců. Velmi dobrá definice je zde.  To číslo neustále roste. Stát neustále bobtná na úkor nás všech. To vše platíme ze svých daní. Nezdá se Vám toto číslo přemrštěně velké až neudržitelné? Nepozveme argentinského prezidenta, aby nám dodal ještě jednu červenou motorovou pilu?

V tomto světle se mi jeví jako velmi obtížné odpovědět na otázku, zda malý a chudý český stát má opravdu dost peněz na profesionální výzkum v oblasti jaderné fyziky, který pan Wagner provádí a kterým se po léta živí. Jestli to my, daňoví poplatníci, opravdu nezbytně potřebujeme ke svému každodennímu životu, a jestli to  opravdu nezbytně potřebujeme po léta financovat. Jestli by se Akademie věd ČR neměla více zaměřit na jiné, pro ČR daleko důležitější oblasti, jako je kontrola kvality potravin, pitné vody, emisí do ovzduší a do vod, vlivu změny klimatu, vzrůstu neplodnosti mladých mužů a žen, vzniku a léčení rakoviny, vyhubení hmyzu insekticidy a následné pomalé vyhubení ptactva, atd. atd. To nás denně trápí asi daleko víc. (Viděli jste letos motýla nebo čmeláka?) Podle mne má česká společnost tisíce jiných, mnohem důležitějších problémů k řešení, než je studium velmi horké  a husté jaderné hmoty pomocí srážek těžkých iontů. To bych ponechal daleko větším státům, které nezbytně potřebují vyrábět jaderné bomby, abychom se my, malí daňoví poplatníci, malých, nevýznamných, států mohli pak složit na velmi drahé raketové systémy na obranu proti nim.

Prosím uvědomme si, že starý svět se rozpadl a nikdo nám již nic nedá. Na vše si musíme vyděla sami. Musíme se naučit šetřit, šetřit a zase šetřit. Pokud chceme zachránit český průmysl (jedno jestli lehký nebo těžký), tak se musíme rychle obrátit rozumným, praktickým směrem, který nám všem přinese rychle energii, kterou zajisté potřebujeme a budeme potřebovat.

-2
Vytisknout
3654

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2025