Liberálně-progresivní strana D66 vyhrála volby, informují nizozemská média

31. 10. 2025

čas čtení 3 minuty
 
Foto: Rob Jetten

Strana se ujme vedení v prvním kole jednání o sestavení koaliční vlády poté, co získala většinu hlasů
 


Nizozemská liberálně-progresivní strana D66 získala ve středečních parlamentních volbách nejvíce hlasů, informovala agentura ANP, čímž se její 38letý lídr Rob Jetten stal nejmladším premiérem v historii Nizozemska.

Zatímco se stále sčítají poslední tisíce hlasů, nizozemská média v pátek oznámila, že protiimigrační a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse již nemůže zvítězit.

 

Očekává se, že D66 nyní převezme vedení v prvním kole jednání o sestavení koaliční vlády, což je proces, který obvykle trvá měsíce.

Obě strany měly podle předpovědí získat 26 křesel ve středečních předčasných volbách, které se točily nejen kolem krize v oblasti bydlení, imigrace a zdravotnictví, ale také kolem kompetentního vedení. Podle ANP získá D66 pravděpodobně ještě jedno křeslo, čímž se počet křesel strany zvýší na 27.

Všechny mainstreamové strany již vyloučily spolupráci s Wildersem, antiislámským radikálem, jehož strana PVV získala v roce 2023 37 křesel a poté vedla chaotickou pravicovou koalici, která vydržela méně než rok, než ji Wilders potopil kvůli sporům o svých drakonických imigračních plánech.

I když to znamená konec vlády, která se sama označovala za „nejpravicovější vládu v historii“, a je zřejmé, že centristické strany zaznamenaly nárůst podpory, odborníci tvrdí, že hlasy krajní pravice se jednoduše přesunuly k menším stranám a důvěra v politiku zůstává na pouhých 4 %.

Podle parlamentní konvence vede proces sestavování koalice lídr vítězné strany. Vzhledem k roztříštěným výsledkům, kdy mnoho voličů krajní pravice opustilo Wilderse a zvolilo krajně pravicové strany JA21 a Fórum pro demokracii, však bude obtížné sestavit vládu.

Jetten v pátek vyzval všechny mainstreamové strany, aby se sjednotily. „Voliči jasně naznačili potřebu spolupráce,“ řekl Jetten. „Chceme najít většinu, která bude ochotně pracovat na otázkách, jako je trh s bydlením, migrace, klima a ekonomika.“

Léonie de Jonge, expertka na krajně pravicový extremismus na univerzitě v Tübingenu, uvedla, že jasné vítězství cestu vpřed nijak neusnadnilo. „D66 může zahájit sestavování vlády, ale přesto si myslím, že základním poselstvím voleb je, že krajní pravice nebyla poražena,“ řekla. „Myslím, že skutečnou výzvou je posunout se vpřed a sestavit vládu v čím dál roztříštěnějším politickém prostředí, které nyní nizozemská politika představuje.“

Ačkoli by levicově-pravicová koalice s centristickou Křesťanskodemokratickou stranou, VVD a GreenLeft-Labour byla nejsilnější v dolní i horní komoře, předsedkyně VVD Dilan Yeşilgöz-Zegerius během kampaně opakovaně uvedla, že vládnutí s levicí je něco, co „nevidí jako reálné“.

Jettenův působivý styl debaty, čistý image a pozitivní poselství si získaly dostatek voličů pro historické vítězství. „D66 se podařilo přilákat voliče ze všech směrů, jak levicové, tak pravicové,“ řekl Matthijs Rooduijn, odborník na populismus z Amsterodamské univerzity. „Mnoho voličů strany GreenLeft-Labour bylo nespokojeno s vlastním předsedou strany, ale pozitivně reagovalo na Jettena a optimistickou kampaň D66 s heslem „To se dá zvládnout“.

„Zároveň tvrdší postoj D66 k imigraci oslovil pravicové voliče z VVD, NSC a dokonce i PVV, čímž se její současná voličská základna stala rozmanitější. A kritičtější a negativnější vůči imigraci.“

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
1745

Diskuse

Obsah vydání | 31. 10. 2025