Výzkumy ukazují, že globální oteplování urychluje rozpad jednoho z hlavních skleníkových plynů

4. 2. 2026

Na základě rozsáhlých satelitních pozorování z NASA Microwave Limb Sounder pokrývajících dvě desetiletí (2004–2024) výzkumníci z Katedry věd o zemském systému na UC Irvine zjistili, že životnost N₂O v atmosféře klesá tempem 1,4 % za deset let. Tento posun, který je vyvolán změnami způsobenými změnou klimatu ve stratosférické cirkulaci a teplotě, je srovnatelný velikostí s rozdíly mezi různými emisními scénáři, které v současnosti používá Mezivládní panel pro klimatickou změnu pro hodnocení klimatu.

Podle klimatologů je oxid dusný třetím nejdůležitějším dlouhodobě působícím skleníkovým plynem po oxidu uhličitém a metanu a v současnosti je dominantní látkou ničící ozon, kterou produkuje lidská činnost. S atmosférickými koncentracemi dosahujícími přibližně 337 částic na miliardu v roce 2024 a rostoucími asi o 3 % za desetiletí je porozumění chování této látky klíčové jak pro zmírnění změny klimatu, tak pro ochranu ozonu ve stratosféře.

Klíčová zjištění v článku zahrnují odhalení, že současná průměrná životnost N₂O je 117 let, ale klesá přibližně o rok a půl za desetiletí. Pokles délky přežití N₂O odpovídá pozorovaným změnám ve stratosférické cirkulaci a teplotních vzorcích. Při extrapolaci do roku 2100 dochází u změn životního cyklu atmosférického oxidu dusného ke změnám ekvivalentním významným posunům ve scénářích emisí skleníkových plynů Mezivládního panelu pro klimatickou změnu.

Zatímco hromadění oxidu uhličitého v atmosféře vede k vyšším teplotám blízko povrchu Země, CO₂ ochlazuje stratosféru, což ovlivňuje chemické reakce, které ničí N₂O.

Zdroj v angličtině: ZDE