Izrael v Gaze dále vraždí, zejména zdravotníky. ČR ty vraždy podporuje

23. 3. 2026

čas čtení 5 minut

Foto: Dobrovolný záchranář Abed Elrahman Hamdouna ve vozidle na severu Gazy

Abed Elrahman Hamdouna, dobrovolný řidič sanitky na severu Gazy, zahynul při  útoku izraelského bezpilotního letounu západně od města Gaza
 
„Žádné příměří neexistuje“: Záchranář z Gazy a otec dvou dětí zahynul, počet civilních obětí od října přesáhl 650


Navzdory údajnému ukončení bojů v loňském roce počet obětí na tomto území stále stoupá a dobrovolný řidič sanitky Abed Elrahman Hamdouna se zařadil na dlouhý seznam těch, kteří byli zabiti izraelskými silami


Ze všech svých sedmi dětí se rodiče Abeda Elrahmana Hamdouny během války v Gaze o něj obávali nejvíce. Hamdouna byl dobrovolným řidičem sanitky v severní Gaze a „riskoval svůj život, aby pomohl zraněným lidem“, říká jeho otec Hosny Hamdouna. Věděli o opakovaných izraelských útocích na zdravotnická zařízení v Gaze, které si vyžádaly životy stovek zdravotnických pracovníků.

 

Když tedy v říjnu 2025 došlo k uzavření příměří, pocítili opatrnou úlevu. Tato úleva se však změnila v šok poté, co byl Hamdouna, 31letý otec dvou dětí, před dvěma týdny zabit při  útoku dronem západně od města Gaza, když byl na cestě na rodinný ramadánský iftar, aby se svými bratry přerušil půst.

Jeho smrt je šokujícím připomenutím skutečnosti, že v Gaze nadále umírá velké množství civilistů. Od vyhlášení příměří 10. října loňského roku Izrael podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zabil 677 a zranil dalších 1 800 Palestinců. Izraelské útoky v Gaze dosahovaly v posledních pěti měsících v průměru asi 10 denně na celém území.

„Žádné příměří není,“ říká Hamdounův otec. „Jsou to jen řeči pro média. Ve skutečnosti žádné příměří není.“

Hamdounovi bratři, jeho žena a dvě malé děti byli zaneprázdněni přípravou maftoulu, palestinského pokrmu z bulguru, a masa na iftar. Když se mu jeho bratr Mohammed pokoušel dovolat, aby zjistil, kde je, nikdo to nezvedal. „Musí mu být vybitá baterka,“ pomyslel si, protože věděl, že si bratr telefon obvykle nabíjí v práci.

Krátce nato, 20 minut před iftarem, se to Mohammed dozvěděl a okamžitě spěchal do nemocnice. Cestou mu volal otec. Jejich rodiče odcestovali do Egypta ještě před začátkem války, uvízli tam a Hamdounu neviděli více než dva roky. „Nevěděl jsem, co mu mám říct,“ říká Mohammed.

Hamdouna je jedním z 1 700 zdravotnických pracovníků zabitých během války v Gaze, včetně čtyř zabitých během tohoto posledního příměří.

Odborníci OSN uvedli, že „cílené ničení zdravotnického systému v Gaze“ izraelskou armádou „představuje ‚medicidu‘“ a obvinili Izrael z „úmyslného útočení na zdravotníky, záchranáře a nemocnice a jejich vyhladovění s cílem zničit zdravotní péči v obléhané enklávě“.

„Izraelská okupace nese plnou odpovědnost za každého humanitárního pracovníka, o kterého jsme v Gaze přišli, a za zničení našich záchranných a pohotovostních kapacit,“ říká Fares Afana, vedoucí záchranných služeb v severní Gaze, podle kterého od začátku války přišli o téměř 80 % svých sanitek.

Mezinárodní organizace, včetně OSN, shledaly, že izraelské akce v Gaze, které vedou k masovým civilním obětem a záměrně vyvolávají podmínky ohrožující život, jsou „v souladu s charakteristikami genocidy“. Amnesty International uvedla, že Izrael páchá genocidu v Gaze i po uzavření příměří, „protože nadále záměrně způsobuje životní podmínky, které mají za cíl fyzickou likvidaci obyvatel, aniž by naznačil jakoukoli změnu ve svém záměru“. Od října 2023 bylo v Gaze zabito více než 75 000 lidí.

Před příměřím žil Hamdouna spolu s dalšími zdravotníky v nemocnicích a centrech, kde působili, a jen zřídka se mohli setkat se svými rodinami. Hamza Nabhan, student čtvrtého ročníku medicíny, říká, že často doprovázel Hamdounu při výjezdech k zraněným, protože sanitky se staly pouhými dopravními prostředky a nebyly vybaveny pro poskytování neodkladné péče.

„Říkal jsem to a budu to říkat i nadále: záchranáři, hasiči a pracovníci civilní obrany jsou skutečnými hrdiny této války a Abed Elrahman byl jedním z těchto hrdinů.“

Nabhan říká, že s Hamdounou mluvil jen pár hodin předtím, než se dozvěděl, že byl zabit. „Jak? Proč? Nemohl jsem to pochopit… je to tak těžké. Někdo, koho milujete, s kým jste právě mluvili, najednou zmizí z vašeho života.“

Nabhan říká, že před válkou měl ambice pokračovat ve studiu medicíny v Německu a začal se učit jazyk. Nyní říká, že se dostal do takového zoufalství, že jediným způsobem, jak přežít, je žít okamžik za okamžikem. „Přemýšlím o tom, jak se probudit, nabít si telefon, naplnit si láhev s vodou. O zítřku nepřemýšlím.“

Afana říká, že když loni vstoupilo v platnost příměří, doufali, že zdravotníci budou v bezpečí. „Bohužel se tak nestalo… stále je to válečná zóna.“

„Jsme slabí. Nemůžeme nic dělat. Nic nemáme ve svých rukou,“ říká Nabhan.

Zdroj v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
457

Diskuse

Obsah vydání | 23. 3. 2026