Trump prodloužil Íránu lhůtu na otevření Hormuzského průlivu o 10 dní

26. 3. 2026

Tato hrozba přišla poté, co Izrael oznámil, že při útoku na íránský přístav Bandar Abbas „vyhodil do vzduchu a zlikvidoval“ velitele námořních sil Revolučních gard Alirezu Tangsiriho a několik vysokých důstojníků.

Byly také hlášeny silné údery izraelských nebo amerických stíhaček v okolí Isfahánu, kde se nachází významná íránská letecká základna a další vojenská zařízení, stejně jako jedno z jaderných zařízení bombardovaných USA během dvanáctidenní války v červnu.

Írán důrazně popřel, že „prosí o dohodu“, jak tvrdil Trump, a ve čtvrtek pokračoval v odvetných úderech napříč širokou částí Blízkého východu.

V Tel Avivu, ve středoizraelském městě Modi'in a v Jeruzalémě byly po celý den hlášeny hlasité výbuchy, zatímco izraelská protivzdušná obrana se snažila sestřelit přilétající rakety. V Perském zálivu byly také zachyceny íránské útoky.

Trumpova nová hrozba byla součástí řady prohlášení, která americký prezident ve čtvrtek pronesl ve Washingtonu a na sociálních sítích, v nichž opět kritizoval spojence z NATO, popsal Írán jako zemi, která produkuje „skvělé vyjednavače“, ale „mizerné bojovníky“, a zopakoval své tvrzení, že válka, kterou minulý měsíc zahájil, již byla vyhrána.

„Nyní mají šanci, to znamená, trvale opustit své jaderné ambice a vydat se novou cestou vpřed,“ řekl Trump během zasedání kabinetu v Bílém domě. „Uvidíme, jestli to chtějí udělat. Pokud ne, jsme jejich nejhorší noční můrou.“

Tvrdil, že Teherán nechal proplout Hormuzským průlivem 10 ropných tankerů jako gesto dobré vůle v rámci jednání, včetně některých plavidel plujících pod pákistánskou vlajkou.

Od začátku války, která vypukla izraelským leteckým úderem, při němž zahynul ajatolláh Alí Chameneí, byly USA a Izraelem zabity desítky vysokých íránských bezpečnostních a vojenských představitelů, stejně jako političtí vůdci, jako je Alí Laridžání, dlouholetý šéf Rady národní bezpečnosti. Nový nejvyšší vůdce, Mojtaba Chameneí, byl při útoku, který zabil jeho otce, zřejmě zraněn, možná i vážně.

Admirál Brad Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, uvedl, že čtvrteční zabití Tangsiriho nasměrovalo íránské námořnictvo na cestu „nezvratného úpadku“ a dodal, že USA budou i nadále útočit na námořní cíle.
 
Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že Tangsiri byl „přímo zodpovědný za teroristickou operaci spočívající v minování a blokování Hormuzského průlivu pro námořní dopravu“.

Ačkoli USA tvrdí, že zničily většinu íránských námořních kapacit, Teherán disponuje jak menšími čluny schopnými klást miny, tak protilodními řízenými střelami, které lze odpalovat z pevniny. Obě zbraně by mohly učinit průliv pro lodní dopravu neprůchodným.

V neděli Trump pohrozil Íránu masivním eskalováním americko-izraelské ofenzívy, pokud do 48 hodin neotevře průliv. Írán reagoval hrozbou rozsáhlých útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu a Izraeli. Trump poté prodloužil své ultimátum do pátku nebo soboty.

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghči obvinil USA z „dvojího metru“ a uvedl, že mezinárodní právo „není nástrojem pro vlastní pohodlí“.

Na X napsal: „USA podpořily izraelskou blokádu Gazy … a přesto odsuzují Írán za to, že se brání v Hormuzském průlivu. Dvojí metr: zločiny Izraele jsou v pořádku, zatímco obrana Íránu proti agresorům je odsuzována.“

Izrael údajně vyřadil Araghčiho a Mohammada Baghera Ghalibafa, veterána režimu a předsedu íránského parlamentu, ze svého seznamu cílů poté, co Pákistán, který se v konfliktu profiluje jako klíčový zprostředkovatel, požádal Washington, aby zajistil, že jim nebude ublíženo, uvedl pákistánský úředník. Ghalibaf je údajně „špičkovým mužem“, s nímž Trump v pondělí uvedl, že nepřímo vyjednává o podmínkách ukončení konfliktu.

Trump ve čtvrtek uvedl, že usiluje o dohodu, která by otevřela Hormuzský průliv a zastavila vojenské a jaderné ambice Teheránu, naznačil však, že k dohodě nakonec nemusí dojít. „Nevím, jestli to dokážeme,“ řekl o vyhlídkách na dohodu. „Nevím, jestli jsme k tomu ochotni.“

Ve čtvrtek Steve Witkoff, Trumpův vyslanec na Blízkém východě, uvedl, že USA předložily Íránu prostřednictvím Pákistánu 15bodový „akční plán“ jako rámec pro možnou mírovou dohodu.

Witkoff na zasedání vlády ve Washingtonu řekl, že existují „silné náznaky“, že Teherán je připraven jednat o ukončení bojů

Vysoký íránský úředník ve čtvrtek agentuře Reuters sdělil, že návrh Washingtonu na ukončení téměř čtyřtýdenních bojů je „jednostranný a nespravedlivý“, ale že diplomatická jednání pokračují.

Íránská agentura Tasnim s odvoláním na nejmenovaného úředníka uvedla, že mezi požadavky Íránu patří ukončení útoků USA a Izraele na Írán, ale také na skupiny podporované Teheránem jinde v regionu – což je implicitní odkaz mimo jiné na libanonský Hizballáh. Měly by být vyplaceny válečné reparace a měla by být respektována „suverenita“ Íránu nad Hormuzským průlivem.

Analytici uvedli, že je velmi obtížné vidět jakoukoli bezprostřední cestu k dohodě vzhledem k propasti mezi oběma stranami a pokračujícímu rozšiřování konfliktu, do kterého je přímo zapojeno více než tucet zemí od Ázerbájdžánu po Omán.

Do regionu byly vyslány tisíce amerických mariňáků a výsadkářů, kteří by mohli být nasazeni k obsazení ostrova Kharg, hlavního íránského uzlu pro vývoz ropy, nebo jiných strategických bodů v Perském zálivu. Takový krok by znamenal významné eskalování konfliktu.

Ali Bahreini, nejvyšší íránský vyslanec u institucí OSN v Ženevě, ve čtvrtek varoval, že jakýkoli pokus USA a Izraele o pozemní invazi do Íránu by byl „velkou“ chybou.

Počet obětí války vzrostl podle úřadů na více než 1 900 lidí v Íránu a téměř 1 100 lidí v Libanonu, kde bylo vysídleno více než milion lidí. Izraelské údery v Libanonu zabily za posledních 24 hodin dalších 22 lidí a 110 jich zranily, uvedli libanonští představitelé.

Izrael tvrdí, že jeho invaze do jižního Libanonu má za cíl chránit města na severní hranici před útoky Hizballáhu, militantního islamistického hnutí podporovaného Íránem, a vytvořit obrannou nárazníkovou zónu. V Izraeli bylo v novém konfliktu zabito osmnáct lidí.

Panují obavy, že pokud Trump splní své hrozby a nasadí vojáky k obsazení ostrova Kharg nebo jiných míst, Teherán by mohl požádat jemenské Húsie, kteří mají úzké vazby s Íránem, aby zaútočili na lodní dopravu v Rudém moři, kterým před válkou každoročně proplouvalo zboží v hodnotě asi 1 bilionu dolarů.