Klimatická krize ohrožuje korálové útesy: „mořské deštné pralesy“

24. 9. 2026

Podle organizace Climate Action Tracker směřuje svět k tomu, že do roku 2050 dosáhne teploty o 2,6 stupně Celsia (4,7 °F) vyšší než předindustriální norma – což je katastrofický scénář, který „ohrožuje budoucnost vhodnou k životu“. Cíl stanovený Pařížskou dohodou z roku 2015 pro omezení oteplování klimatu činil 1,5 stupně Celsia (2,7 °F). Avšak již tři nejteplejší roky v dějinách lidstva dohromady (2023–2025) překročily tříletý průměr 1,5 stupně Celsia a zprávy pro příští dva roky, kdy se předpovídá nejsilnější jev El Niño, jaký byl kdy zaznamenán, jsou katastrofální. Silný jev El Niño „by mohl zvýšit průměrnou globální teplotu na 1,8 stupně Celsia (3,2 °F) nad předindustriální úroveň“, což by mělo extrémní důsledky pro lidi i planetu.

Proč se nacházíme v této zlověstné situaci? Jednoznačnou vinu nese neustálý růst těžby a spotřeby fosilních paliv: v Indii, Číně (přestože v oblasti elektromobilů zdaleka vede svět), Indonésii, Japonsku, Saúdské Arábii, Spojených státech a mnoha dalších zemích. Ještě horší je, že Spojené státy nejen rozšiřují těžbu ropy a zemního plynu, ale záměrně ruší projekty větrných elektráren na moři, omezují pobídky pro obnovitelné zdroje energie, popírají klimatickou vědu a ukončují výzkum v oblasti klimatologie. (Trump živí nekonečnou zhoubnost odvětví fosilních paliv.) K privilegovaným odvětvím fosilních paliv přidejme také plastový průmysl, který plánuje zrychlit výrobu plastů – jejichž surovinou jsou fosilní paliva – zatímco obnovitelné technologie postupně nahrazují fosilní paliva při výrobě elektřiny.

BOGA (Beyond Oil and Gas Alliance) je aliance několika zemí, které se zavázaly k postupnému ukončení využívání fosilních paliv. V čele s Dánskem a Kostarikou patří mezi členy BOGA Francie, Grónsko, Irsko, Portugalsko, Québec, Tuvalu, Švédsko, Wales a stát Washington. Cynici namítají, že tyto země nemají žádné zásoby fosilních paliv. U některých zemí je to pravda, ale jiné, jako Irsko, Grónsko a Portugalsko, se rozhodly své zásoby ropy a plynu nevyužívat. Dánsko se zavázalo ukončit veškerý budoucí průzkum a zrušilo své poslední kolo povolování.

Členové BOGA však dohromady představují 30 procent zemí spotřebovávajících ropu a plyn; a my potřebujeme okamžitá, radikálnější a inkluzivnější opatření dříve, než slibují, abychom zpomalili a zvrátili klimatický Armageddon. Země nemůže čekat.

Korálové útesy jsou živá, komplexní stanoviště, která se vyskytují v teplých a mělkých tropických vodách a jsou domovem čtvrtiny veškerého mořského života. Korály patří k nejrozmanitějším formám života na Zemi a zahrnují obrovské množství druhů korálových polypů s jejich řasovými partnery, tisíce druhů ryb a četné bezobratlé, jako jsou krabi, krevety a obří mušle. Vzhledem k tomu, že v důsledku prudkého nárůstu globálních teplot, zejména od roku 2023, „zažily bezprecedentní úhyn“, mohou být prvním z bodů zlomu na Zemi. Jejich bod zlomu je 1,2 stupně Celsia, zatímco Země v posledních třech letech překročila tříletý průměr 1,5 stupně Celsia. Tento dopad zdaleka přesahuje pouhé zničení korálových útesů. Na živých korálových útesech závisí téměř milion druhů mořských živočichů; živobytí více než miliardy lidí závisí na korálových útesech v souvislosti s rybolovem, cestovním ruchem a dalšími mořskými odvětvími. Chátrající korálové útesy ztrácejí schopnost chránit pobřeží před přílivovými vlnami, připraví ryby o reprodukční stanoviště a zničí odvětví cestovního ruchu spojeného s útesy. 

Klimatologové varují, že musíme okamžitě snížit emise z fosilních paliv tak, aby se oteplení omezilo na 1,2 stupně Celsia, abychom zachránili korálové útesy; realističtější vědci však vědí, že nečinné vlády teplotu Země nesníží dostatečně rychle. To znamená rozsudek smrti pro velkou většinu nádherných útesových společenstev na světě.

Teprve nedávno se objevily nejnovější zprávy o některých tropických útesových společenstvech, která „vykazují mimořádnou schopnost odolávat“, a to i přesto, že většina útesů umírá nebo již uhynula, a to nejen kvůli klimaticky podmíněnému oteplování, ale také kvůli okyselování oceánů, splaškům, průmyslovému znečištění atd.

Tyto „superútesy“ studuje tým vedený dr. Anne Cohenovou z Woods Hole Oceanographic Institute, kde založila iniciativu „Super Reefs“. Tato iniciativa má za cíl identifikovat přežívající korálové bašty a vlády, které mají zájem na zřizování mořských chráněných oblastí před lidskou činností. Čas není na její straně, ale její myšlenka ano; a díky jejímu úsilí se „Super Reefs“ rozšíří tam, kde jiné korálové útesy již zahynuly.

Probíhají také pozitivní zlomové body: solární panely, akumulace energie v bateriích, elektromobily, regenerativní zemědělství, avšak zatím ne v takovém tempu, aby zvrátily nezastavitelnou vlnu klimatické destrukce.

Závěr

Když jsem před mnoha lety byl s partnerkou v Indonésii, abychom se zúčastnili její konference o obchodování se ženami, požádali jsme muže s plachetnicí, aby nás vzal k nedalekému korálovému útesu, kde bychom si mohli zaplavat se šnorchlem. I přes roztrženou plachtu nás rychle dopravil k útesu. Po skončení šnorchlování jsme si všimli, že právě připlující ropný tanker vykládá ropu nedaleko na břehu – což je osud mnoha korálových útesů.

Celý článek v anglickém originále ZDE