Věděli jste, že gravitace není žádná síla?

16. 9. 2026 / Matěj Metelec

Dá se říct, že většina toho, co lze označit za moderní fyziku, vás prostě na základní škole, ale podle všeho také na většině škol středních, prostě širokým obloukem mine. Když jsem se ptal svojí starší dcery, jestli ve škole probírali gravitaci a říkali si o ní něco jiného, než že je to přitažlivá síla (tedy Newtonův gravitační zákon), tak prý probírali a neříkali. Jistě, člověk dokáže bez větších zádrhelů prožít naplněný život, aniž by věděl, že gravitace ve skutečnosti není žádná přitažlivá síla, ale projev zakřivení časoprostoru (což popsal už před více než sto lety, v roce 1915, v obecné teorii relativity Albert Einstein). Ale k tomu plnému životu nakonec nepotřebujete znát ani tu newtonovskou fyziku.

Absence seznámení se stávající úrovni poznání fyzikální reality našeho světa aspoň jako s tématem (rozhodně nejde o to, aby děti něco v tomhle směru počítaly!) otevírá otázku, co se vlastně na základních a středních školách učíme a proč. Sotva v tom vypuštění moderní fyziky bude nějaký zlovolný úmysl, spíš jde o nedostatek času. Podobně jako nejnovější dějiny v dějepise přicházejí zkrátka, protože jsou na řadě poslední, a tak se o nich žáci a studenti vlastně dozví méně než o prvních Přemyslovcích, s nimiž se člověk cestou k maturitě setká možná i třikrát, je to asi s moderní fyzikou. Než se projde přes mechaniku, optiku, elektřinu a magnetismus atd. k teorii relativity nebo kvantové mechanice, je daný vzdělávací stupeň u konce. Možná svou roli hraje také jistá rigidnost, a obtížnost dané látky, jež vyžaduje rozvinuté abstraktní myšlení. Navíc na rozdíl od takové elektřiny nemají dané znalosti bezprostřední praktické využití – zjednodušeně řečeno, stát potřebuje bezprostředně víc elektrikářů a elektrotechniků než teoretických fyziků. Stejně mi ale připadá, že tak zásadní a zároveň fascinující skutečnosti, jako je třeba povaha gravitace nebo existence elementárních částic, které tvoří protony a neutrony, by neměly před dětmi zůstat utajeny, a že by jejich představa o fyzikálním světě neměla zůstávat na úrovni 17. století. 

Jde ve škole o to předat jim nějaké informace o světě, naučit je vůbec nějaké informace přijímat, nebo je nějakým způsobem socializovat (či konformovat) a připravit na výkon zaměstnání? Historicky školní docházka plnila všechny tři funkci, a dost možná nejdůležitější byla dlouho ta třetí. Samotné poznání či vzdělání bylo výsadou těch, kteří měli dost prostředků, a tedy také volného času, se mu věnovat. Tohle sotva lze v demokracii prosazovat jako program, přesto ale nelze přehlížet náznaky, že se cosi podobného děje, a nejde zdaleka jen o to, že přibývá různých plochozemců. Vlastně si nejsem jistý, jestli by zavedení obecné teorie relativity do rámcových vzdělávacích programů v tomto směru pomohlo, nebo naopak jejich počet (snad přechodně) nezvýšilo, protože by to podkopávalo vcelku přehledný a srozumitelný svět newtonovské fyziky. Přesto se nedokážu zbavit nutkavé otázky, jestli něco znamená, že mnozí z nás žijí v pochybné představě o fyzikální realitě a pokud ano, tak co…