Česko dělá totéž: Jak britské ministerstvo zahraničí zamlčovalo izraelské zločiny v Gaze, aby zajistilo pokračování dodávek britských zbraní
7. 10. 2026
Jenže Česko nemá brilantní televizi Channel Four, aby to odhalila
Investigace televizní stanice Channel 4 ukazuje, jak britská vláda opakovaně selhala při volání izraelské armády k odpovědnosti za válečné zločiny, píše Peter Oborne
Britská vláda použila zmanipulovanou metodiku, která prakticky znemožňovala identifikaci izraelských zločinů. Právní tým britského ministerstva zahraničí vytvořil situaci typu „Catch 22“. Aby bylo možné prokázat, že útok porušil mezinárodní humanitární právo, byly zapotřebí přesné informace o izraelských záměrech. Jelikož Izrael odmítl tyto informace poskytnout, ministerstvo zahraničí nebylo schopno dospět k závěru ohledně žádného incidentu, což znamenalo, že prodej zbraní mohl pokračovat.
Uplynulo již dvacet pět let od chvíle, kdy sociolog Stanley Cohen položil otázku, která je dnes stejně naléhavá jako v době, kdy ji poprvé vyslovil.
Jak je možné, že instituce, vlády i obyčejní lidé mohou vědět o zvěrstvech, masových vraždách a porušování lidských práv, ale zároveň se jim daří tyto skutečnosti vytěsnit z mysli?
Jeho brilantní studie States of Denial: Knowing About Atrocities and Suffering vycházela z Cohenových vlastních reportáží o utajování, zmizeních a mučení v jeho rodné Jižní Africe. Jeho analýza způsobů, jakými si namlouváme, že se tyto strašné události nedějí, však byla širší a zahrnovala Latinskou Ameriku, genocidu ve Rwandě, holokaust, Blízký východ a další příklady.
Cohen rozlišoval mezi různými způsoby, jakými politici, novináři a další lidé potlačovali znalost pravdy. Identifikoval to, co nazval „doslovným popíráním“ – neochvějné tvrzení, že se žádné zločiny nedějí.
Nedávný projev izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před Organizací spojených národů obsahoval četné příklady doslovného popírání. Uvedl, že poměr civilních obětí k bojovníkům v Gaze byl mimořádně nízký, že Izrael neblokoval pomoc do Gazy a že za nedostatek zásob je zodpovědný Hamás.
Uvedl také nesmyslné tvrzení, že násilí ze strany osadníků na okupovaném Západním břehu je způsobeno „hrstkou mladistvých delikventů“.
Palestinské přísloví Yaktheb al-kithbah wa yusadikaha se dá volně přeložit jako: „Řekne lež a pak jí uvěří.“ Popisuje to duševní stav člověka, který opakoval stejnou lež tolikrát, až ji nakonec začal považovat za skutečnost.
To může vysvětlovat nejen Netanjahua, ale i armádu jeho obhájců, kteří slepě opakují to, co říká.
Cohen se také zabýval sofistikovanější formou popírání, která sice nezpochybňuje základní fakta, ale místo toho je „vyčistí“ tak, aby působila rozumně či přijatelně. Tento jev nazval „interpretačním popíráním“.
Vývozní licence
Televize Channel 4 nedávno odvysílala hodinový dokument, který zkoumá, jak britští ministři využili techniku, kterou Cohen označil jako „interpretační popírání“, k ospravedlnění izraelského ničení Gazy.
Pro většinu lidí je zřejmé, že Izrael pravidelně páchá zločiny proti lidskosti, přičemž nejnovější snímky z Google Maps ukazují úplnou devastaci celé této enklávy. Přesto po celou tuto dobu britští ministři popírali izraelské válečné zločiny. Jak se jim podařilo dosáhnout takové úrovně kognitivní disonance?
Film stanice Channel 4 s názvem Britain’s Gaza Secrets Exposed (Odhalena britská tajemství ohledně Gazy) významně přispěl k nalezení odpovědi. Během posledních tří let britské firmy vyvezly do Izraele zbraně v hodnotě milionů liber, zatímco Izrael srovnával Gazu se zemí a masakroval civilisty.
Všechny tyto zbraně vyžadují vývozní licence. Podle vnitrostátního i mezinárodního práva nesmí Británie vyvážet zbraně do žádné země, u níž má důvodné podezření, že páchá válečné zločiny.
To vysvětluje, proč se jednotka ministerstva zahraničí, která vyšetřuje potenciální porušení humanitárního práva, v posledních třech letech zabývala posuzováním izraelských vojenských akcí v Gaze.
Reportérka Channel 4 Ramita Navai získala interní posudky ministerstva zahraničí týkající se chování Izraele v raných fázích války, které se zabývaly stovkami notoricky známých případů. Její vyšetřování ukazuje, že britské ministerstvo zahraničí opakovaně selhalo v tom, aby izraelskou armádu přivedlo k zodpovědnosti.
Nejen vláda se dopouští Cohenova „interpretativního popírání“, pokud jde o zničení Gazy. Většina britských médií je stejně spoluvinna.
Vezměme si případ Hind Rajabové, pětileté dívky uvězněné v autě se svou mrtvou rodinou poté, co je zastřelili izraelští vojáci. Tři hodiny strávila telefonováním a prosbou o pomoc. Nakonec bylo záchranářům uděleno povolení, ale když dorazili, vojáci zastřelili jak záchranáře, tak samotnou Hind.
Nepopsatelné a odporné – ale hodnotitelé ministerstva zahraničí uvedli, že nemají dostatek důkazů k závěru, že izraelští vojáci porušili mezinárodní právo.
Nebo si vezměme letecký útok na školu Al-Fakhoura v uprchlickém táboře Jabalia v listopadu 2023, při kterém zahynuly desítky lidí, včetně žen a dětí. Britské ministerstvo zahraničí tento čin neoznačilo za válečný zločin, ačkoli Organizace spojených národů školu jasně označila jako útočiště pro vysídlené civilisty a její souřadnice byly předány izraelské armádě.
Britským úředníkům se podařilo dojít ke stejnému závěru poté, co bylo v Nuseiratu povražděno 48 členů rodiny Elianových, a poté, co Izrael zaútočil na areál organizace Medical Aid for Palestinians, v němž byli ubytováni čtyři britští lékaři.
Pouze v jediném případě ministerstvo zahraničí dospělo k závěru, že došlo dokonce k „možnému“ porušení mezinárodního práva. Jednalo se o izraelský útok, při kterém zahynulo sedm pracovníků charitativní organizace World Central Kitchen, včetně tří britských občanů.
Reportáž odhalila, že i když se Izrael zavázal k „úplnému, urgentnímu a transparentnímu“ vyšetřování tragédie organizace World Central Kitchen, tehdejší ministr zahraničí David Cameron schvaloval další várku povolení k vývozu zbraní – aniž by počkal na dokončení izraelského vyšetřování.
Výhodná zjištění
Není pochyb o tom, že tato opakovaná rozhodnutí britského ministerstva zahraničí byla výhodná. Po celou tuto dobu byla Británie nadšeným spojencem Izraele a nechtěla si rozhněvat Spojené státy.
Byl tedy britský právní proces zmanipulován ve prospěch Izraele? Channel 4 naznačuje, že tomu tak mohlo být. Podařilo se mu získat rozhovor s Markem Smithem, jediným britským úředníkem, který kvůli Gaze rezignoval.
Jeho komentáře byly zdrcující: „Všichni jsme viděli letecké záběry celých čtvrtí, které byly doslova srovnány se zemí. Zničili drtivou většinu všech obytných budov v Gaze. Nic podobného jsem ve své kariéře ani v životě neviděl.“
Smith pokračoval: „Takže i bez toho, abych byl součástí týmu a měl přístup k prováděným hodnocením, mohl jsem ve zprávách, za bílého dne, pouhým okem vidět ty nejstrašnější útoky, k nimž docházelo každý den. Chci říct, že téměř každá škola a téměř každá nemocnice v Gaze byla poškozena nebo zničena.
„Jak ospravedlňujeme náš vývoz zbraní? Pokud existuje byť jen nejmenší pochybnost – ať už na domácí, nebo mezinárodní úrovni –, že stát, kterému zbraně prodáváte, by mohl páchat genocidu, pak je čas na diskusi o tom, zda by mohl porušovat mezinárodní humanitární právo, dávno pryč.“
Smith uvádí, že odstoupil poté, co byl svědkem „nezákonnosti a spoluviny na válečných zločinech“ přímo v srdci vlády
Televizní stanice Channel 4 požádala Williama Schabase, předního odborníka na lidská práva, který pochází z rodiny přeživších holocaustu, o komentář k posouzení ministerstva zahraničí v souvislosti s tragédií Hind Rajabové. Odpověděl: „Když je dítě zabito tímto způsobem, domnívám se, že musí existovat velmi silná domněnka, že pro to za normálních okolností nemůže existovat žádné vojenské ospravedlnění ani vysvětlení.“
Channel 4 hovořil také s Dearbhla Minogue, právničkou z organizace Global Legal Action Network, která společně s palestinskou nevládní organizací Al-Haq zažalovala britskou vládu kvůli vývozu zbraní do Izraele. Tyto skupiny prohrály, ale případ vedl k odhalení posudků ministerstva zahraničí, které analyzoval Channel 4.
Minogueová svědčí, že britská vláda použila zmanipulovanou metodiku, která prakticky znemožňovala identifikaci izraelských zločinů. Podle ní právní tým ministerstva zahraničí vytvořil situaci typu „Catch 22“. Aby bylo možné prokázat, že útok porušil mezinárodní humanitární právo, byly zapotřebí přesné informace o izraelských záměrech.
Jelikož Izrael odmítl tyto informace poskytnout, ministerstvo zahraničí nebylo schopno dospět k závěru ohledně žádného incidentu, což znamenalo, že prodej zbraní mohl pokračovat.
To mě přivádí k závěrečnému bodu.
Vyšetřování stanice Channel 4 přineslo na světlo veřejnosti množství nových informací, které nám pomáhají pochopit britskou spoluúčast na ničení Gazy.
Přesto jsem nenašel ani jedno mainstreamové médium, které by o těchto odhaleních informovalo. Vysvětlení této mediální omerty je jednoduché: není to jen britská vláda, která se dopouští Cohenova „interpretativního popírání“, pokud jde o zničení Gazy. Většina britských médií je na tom stejně.
Nová kniha Petera Oborna s názvem „Complicit: Britain's Role in the Destruction of Gaza“ (Spoluvina: Role Británie při ničení Gazy) nedávno vyšla v nakladatelství Or Books. Oborne získal ocenění za nejlepší komentář/blog v letech 2022 i 2017 a v roce 2016 byl na Drum Online Media Awards vyhlášen také nezávislým novinářem roku za články, které napsal pro Middle East Eye. V roce 2013 byl rovněž jmenován komentářem roku v rámci British Press Awards. V roce 2015 rezignoval na pozici hlavního politického komntátora deníku Daily Telegraph. Jeho nejnovější knihou je „The Fate of Abraham: Why the West is Wrong about Islam“ (Osud Abraháma: Proč se Západ mýlí ohledně islámu), kterou v květnu vydalo nakladatelství Simon & Schuster. Mezi jeho předchozí knihy patří „The Triumph of the Political Class“ (Triumf politické třídy), „The Rise of Political Lying“ (Vzestup politických lží), „Why the West is Wrong about Nuclear Iran“ (Proč se Západ mýlí ohledně jaderného Íránu) a „The Assault on Truth: Boris Johnson, Donald Trump and the Emergence of a New Moral Barbarism“ (Útok na pravdu: Boris Johnson, Donald Trump a vznik nového morálního barbarství).)
Diskuse