Amel Khalilová byla jednou z mnoha libanonských novinářek, které od roku 2023 informovaly o válce s Izraelem v jižním Libanonu. 

A v dubnu, po uzavření příměří, se Khalilová vydala reportovat z Al-Teidi, městečka ležícího pod izraelskou jednostranně vyhlášenou nárazníkovou zónou, známou jako Žlutá linie. 

Ten shon, který zde vidíte, představují záchranáři, kteří se snaží dostat k Amel Khalilové a její kolegyni Zainab Favishové. 

Khalilová je zavolala na pomoc poté, co Izrael kolem 14:30 zasáhl auto jedoucí před nimi a zabil dva muže uvnitř. 

Záchranáři však museli čekat před vesnicí na povolení od izraelské armády, než mohli vstoupit. 

Izrael zaútočil ještě dvakrát, s odstupem několika hodin. V 15:40 zasáhl Izrael auto novinářek a zranil je. Favishová a Khalilová se poté ukryly v nedaleké budově. 

V 16:25 Izrael zasáhl i tuto budovu, která se zřítila a pohřbila obě ženy pod troskami. 

Když záchranáři konečně kolem 17:00 dostali povolení dostat se na místo, podařilo se jim z trosek zachránit Favishovou. Než se však stačili dostat ke Khalil, byli nuceni se stáhnout, protože podle záchranářů byl poblíž nich shozen omračující granát. 

Svědci rovněž uvedli, že během evakuace slyšeli salvy střelby, a organizace Human Rights Watch prozkoumala fotografie, na nichž byly patrné díry po kulkách na bocích sanitních vozů. 

Khalil zemřela pod troskami, zatímco čekala, až bude záchranářům povoleno vrátit se do této oblasti. 

Izraelská armáda vyhověla druhé žádosti o záchranu teprve kolem 20:15. Pitva prokázala, že Khalil byla naživu ještě nejméně dvě hodiny poté, co byla zasažena. Zemřela kolem 19:00. Mohla tedy být zachráněna, kdyby záchranářům bylo povoleno se vrátit. 

Izraelská armáda svůj útok ospravedlnila tím, že identifikovala sabotéry porušující příměří, a proto zaútočila na jedno vozidlo a poté se zaměřila na budovu, kde se sabotéři ukryli. 

Důkazy však ukazují, že izraelská armáda zasáhla obě auta. Organizace na ochranu lidských práv konstatují, že Izrael věděl, že se v budově skrývají právě tito dvě novinářky. 

Izraelská armáda obdržela opakované výzvy k záchraně novinářek, mimo jiné i od Organizace spojených národů. Izraelská armáda navíc přiznala, že v dané oblasti prováděla sledování. Důkazy navíc ukazují, že věděli, kdo Khalil je a jak vypadá. 

Týden před její smrtí zveřejnil mluvčí izraelské armády video s Khalil, které publikoval její deník a označil jej za "teroristická média".

Karilová také dostávala výhrůžky smrtí z izraelských telefonních čísel.

Nevládní organizace vyzvaly, aby byly útoky na novináře vyšetřovány jako válečné zločiny a aby státy zastavily prodej zbraní Izraeli a uplatňovaly a zacílily sankce. 

Khalilová neúnavně informovala o válce v Libanonu, přestože věděla, že ji to může stát život. Stejně jako v případě jiných novinářů zabitých Izraelem a Libanonem dosud nikdo nebyl za její zabití pohnán k odpovědnosti.