Může se irácký premiér zbavit íránských proxies bez ozbrojeného konfliktu?

16. 11. 2026

čas čtení 10 minut
Více než 40 dní po stažení koalice vedené USA z Iráku se vláda premiéra Alího az-Zájdího možná pomalu přibližuje ozbrojenému konfliktu s frakcemi podporovanými Íránem, včetně té, která je široce známá jako nejvíce tajnůstkářská a nejmocnější: Kataib Hizballáh, upozorňuje Shelly Kittleson.

7. listopadu Nařídil Zájdí zrušení servisních smluv tří společností na mezinárodním letišti v Mosulu, přičemž se odvolával na jejich nespecifikované "vazby na ozbrojené skupiny". Poté nařídil, aby smlouvy byly nabídnuty mezinárodním společnostem.

Dotčené společnosti a jejich smlouvy, uvedla Irácká tisková agentura, jsou Sky Plus, pro pronájem pultů; Sama al-Matar pro provozování parkoviště; a Al-Fajsal aš-Šamich pro taxi službu.

Katajb Hizballáh (KH), jedna z milicí podporovaných Íránem, a její politické křídlo Harakat Hukúk (Hnutí za práva) reagovaly mediální kampaní, která se snažila zdiskreditovat Zájdího obviněními z toho, jak si budoval bohatství a údajně v minulosti podporoval íránské frakce.

KH nebo jiná frakce s ní spojená mohla být také zapojena do útoku z 8. listopadu na Chor Mor, hlavní plynové pole v iráckém Kurdistánu. Nikdo se k odpovědnosti nepřihlásil, ale ozbrojené frakce napojené na Írán v posledních letech provedly několik útoků na Kurdistánský region. Íránské disidentské skupiny, včetně jejich ozbrojených jednotek, jsou již dlouho umístěny v Kurdistánském regionu a regionální vláda je považována za blízkou USA, s největším americkým konzulátem na světě v Irbílu. Navíc sporné území, u nějž chybí dohoda mezi Kurdistánským regionem a centrální vládou v Iráku, nadále vyvolává napětí mezi oběma oblastmi, přičemž v některých oblastech existují bezpečnostní mezery.

Podle údajů regionální vlády Kurdistánu Írán od 28. února provedl více než 1 000 útoků drony a raketami na region Kurdistánu.

Plynové pole bylo zmíněno v telegramovém prohlášení šéfa bezpečnosti KH Abú Mudžáhida al-Asafa ze 7. listopadu: "Nechceme veřejně prát špinavé prádlo, ani otevírat spisy [plynového pole Chor Mor] a podněcovat k cílení na ně za účelem vydírání SAE. Neboť kdokoliv má dům ze skla, neměl by házet kameny po lidech."

Plynové pole Chor Mor je provozováno ve spolupráci se společností Dana Gas se sídlem v SAE. Letiště od roku 2022 utrpělo několik útoků a kurdští představitelé často obviňovali milice napojené na Írán. Regionální média citovala dvě irácké bezpečnostní složky, které uvedly, že drony byly vypuštěny z oblastí východně od iráckého města Tuz Churmatu na území centrální vlády.

KH, která složila věrnost nejvyššímu vůdci Íránu, byla vytvořena v období po roce 2003 s podporou a výcvikem Íránských islámských revolučních gard.

Existovala deset let, než byly v červnu 2014 založeny Lidové mobilizační jednotky (PMU) k boji proti Islámskému státu a mnoho jejích členů pocházelo ze šíitských frakcí, které léta bojovaly proti americkým silám v Iráku a v Sýrii na straně bývalého Asadova režimu. Současný počet registrovaných aktivních příslušníků PMU přesahuje 200 000.

Tři brigády PMU byly sestaveny z KH, což je stále problém pro Zájdího a další, kteří by rádi viděli státní monopol na zbraně a menší vliv východního souseda Iráku na ozbrojené frakce. KH slíbila, že bude dodržovat direktivu z 31. října, která je připisována íránskému nejvyššímu vůdci Mojtábovi Chameneímu a která nařizuje všem ozbrojeným silám podléhajícím jemu, aby byly připraveny reagovat na jakýkoli útok na Írán "okamžitě, účinně a bez geografických omezení".

Jak by ozbrojené frakce v Iráku mohly reagovat, pokud by byly vyzvány, závisí na jejich strategické poloze, kontrole území a na tom, zda jsou irácké bezpečnostní síly schopny a ochotné jejich akcím čelit.

Hranice a Bábil

Ozbrojené frakce podporované Íránem se dlouhodobě snažily ovládat klíčová strategická místa v regionu, zejména obě strany irácko-syrského hraničního přechodu al-Kajm–al-Bukamal před pádem Asadova režimu v prosinci 2024 a mezinárodní letiště v Bejrútu.

PMU nemá jasnou jednotnou hierarchii a je rozdělena podle ideologických a frakčních linií. Její předseda, Abú Fadak am-Muhammadáwí, je bývalým generálním tajemníkem KH. Ze tří brigád v rámci státem podporované PMU, které tvoří bojovníci KH, jsou dvě nasazeny v oblasti irácko-syrské hranice v okrese Al-Kajm a jedna do Džarf an-Nasr, dříve a běžněji známého jako Džarf as-Sachar.

11. listopadu předseda parlamentu Hajbat al-Halbúsí nařídil zřízení výboru, který by prošetřil tvrzení uvedená v irácké zpravodajské zprávě, která tvrdí, že pašovaná ropa — možná KH, vzhledem k tomu, že oblast kontroluje — byla z Džarf an-Nasr přepravena do Íránu a poté dále do Afghánistánu. Výnosy mohly být použity na financování milic nebo na podporu Íránu jinými způsoby.

Podle pozorovatelů a některých vládních představitelů je Džarf an-Nasr jižně od Bagdádu od roku 2014 mimo kontrolu centrální vlády. Původní sunnitští obyvatelé zůstávají vysídleni poté, co byli během operací proti IS šíitskými ozbrojenými frakcemi vytlačeni. Frakce slíbily, že nikdy nevzdají kontrolu nad oblastí, s odkazem na její blízkost ke Karbale, významnému poutnímu cíli šíitských muslimů.

V průběhu let mnozí vyzývali po sobě jdoucí irácké vlády, aby podnikly kroky proti šíitským ozbrojeným skupinám působícím mimo státní kontrolu a vyšetřily, co se stalo s mnoha lidmi, o nichž se věřilo, že byli těmito skupinami zabiti nebo zmizeli během války proti Islámskému státu (IS) v letech 2014–17.

V rozhovoru s reportérem v Bagdádu v roce 2018 bývalý předseda parlamentu Muhammad al-Halbúsí, tehdy guvernér Anbaru, uvedl, že požádal premiéra Hajdara al-Abádího, aby mu řekl, co se stalo na kontrolním stanovišti Al Razaza, které údajně tehdy obsazovala Katajb Hizballáh, kde v roce 2015 násilně zmizely stovky místních sunnitů prchající před IS do Bagdádu v Anbaru. Kontrolní stanoviště se nacházelo na hranici mezi sunnitsky většinovým Anbarem a šíitsky většinovou Karbalou.

V roce 2016 Abádí vydal příkazy, kterými uznal PMU jako oficiální státní bezpečnostní složku. Následně prosazoval větší integraci jejích jednotek do formálnější vojenské struktury.

Organizace na ochranu lidských práv obviňují ze zmizení Katajb Hizballáh, zatímco vyšetřovací zprávy zahraničních médií zveřejnily videozáznamy a svědectví přeživších, což vedlo ke stejnému závěru.

"Řekl, že tyto [ozbrojené] skupiny nejsou na oficiálním seznamu [PMU]," řekl Halbúsí, který zůstává klíčovou sunnitskou arabskou politickou osobností v Iráku. "Tak odkud pocházejí? Měsíc? Chci vědět, kdo je na zemi."

"Nikdo nám nemůže říct, kde jsou," pokračoval tehdy s odkazem na stovky lidí, kteří zůstávají nezvěstní více než deset let poté. "Ale slyšeli jsme, že jsou v Darf al-Sachar," v sousední provincii Bábil. Halbúsí řekl, že věří, že Katajb Hizballáh drží stovky zmizelých lidí, nebo alespoň ví, co se s nimi stalo.

Mediální kampaň jako předzvěst vojenského úderu?

Zajdího zrušení smluv na letiště v Mosulu a šíření zatykače na syna vůdce Katajb Hizballáhu, "spolu s aktivní mediální kampaní na delegitimizaci KH, se zdají být součástí asymetrické kampaně premiéra az-Zajdího, která má skupinu izolovat a donutit ji k podrobení," řekl Hamdí Malik, zakladatel Iraqi Monitor a spolupracovník Washington Institute, Al-Monitoru.

"KH zřetelně věří, že az-Zajdi stojí za touto kampaní," dodal, "proto jsou denně napadáni v médiích a parlamentu, včetně požadavků na vyšetřování jeho majetku, obvinění z účasti na útoku na plynové pole Chor Mor za účelem vydírání SAE a tvrzení, že darovali peníze na dodávky dronů iráckým milicím pro útoky na cíle USA a Izraele."

Ačkoli termín do června 2027, kdy ozbrojené frakce podporované Íránem mohou předat své zbraně nebo čelit následkům, je ještě několik měsíců vzdálený, mnozí pochybují, že by jednání nebo jakékoli možné ústupky na oplátku vedly k mírovému odevzdání zbraní.

Vládní představitelé doufají, že tři hlavní frakce, které se dosud nedohodly na předání svých zbraní, tak učiní do června, řekl irácký představitel Al-Monitoru pod podmínkou anonymity. "Ale osobně si nemyslím, že se vzdají svých zbraní nebo se dostanou pod jejich kontrolu, aniž by byli vojensky donuceni."

"Bez těchto věcí nejsou nikdo," řekl úředník. "Tak proč by se vzdali jediné věci, která je dělá 'někým'? Myslím, že s nimi v určitém bodě budeme muset bojovat."

Politika jako preferovaný zdroj moci

Podle několika představitelů, které v posledním desetiletí vyslechl Al-Monitor v Bagdádu a jinde, se po sobě jdoucí irácké vlády snažily omezit moc ozbrojených frakcí tím, že je přiměly k tomu, aby svůj osud více sladily se státem. To bylo částečně zkoušeno tím, že je povzbuzovali k otevřenějšímu zapojení do politiky zakládáním politických stran a stavěním kandidátů do voleb.

KH je napojena na politickou stranu, která se již účastní voleb. Jen málo Iráčanů však věří, že ty nejtvrdší ozbrojené frakce podporované Íránem, nebo alespoň Katajb Hizballáh, budou ochotny vzdát se území pod svou kontrolou a veškeré moci, která s tím souvisí. Nebo alespoň ne bez boje.

Zda budou oficiální irácké vojenské a bezpečnostní síly — jejichž mnozí členové mají rodinné nebo jiné vazby na osoby v Íránem podporovaných frakcích — ochotné a schopné se do takového boje zapojit, je otázka, kterou budou muset posoudit a řešit Zájdí a jeho poradci.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
122

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2026