Rekordně nejvyšší emise uhlíku vážně ohrožují podnebí na Zemi

30. 5. 2011

čas čtení 3 minuty

Rekordní vzestup emisí uhlíku, navzdory hospodářské krizi, znamená, že cíl nezvýšit oteplení planety Země o víc než 2 stupně Celsia je zřejmě už nedosažitelný

Emise skleníkových plynů loni rekordně stouply a dosáhly nejvyšší míry emisí skleníkových plynů v historii. Znamená to, že se zřejmě už nepodaří udržet globální oteplování na bezpečné úrovni. Vyplývá to z dosud nezveřejněných odhadů Mezinárodního úřadu pro energii.

Tento šokující vzestup v objemu emisí skleníkových plynů znamená, že už nebude zřejmě možné udržet stoupání světových teplot na menší úroveň než o 2 stupně Celsia - což je hranice, nad kterou je oteplení Země nebezpečné.

Z odhadů Mezinárodního úřadu pro energii také vyplývá, že nejvážnější hospodářská krize za posledních 80 let měla na emise skleníkových plynů jen minimální dopad.

Loni bylo vypuštěno do atmosféry rekordních 30,6 gigatun kysličníku uhličitého. Většinou pochází ze spalování fosilních paliv. Jde o vzrůst o 1,6 GT ve srovnání s rokem 2009.

"Jsem velmi znepokojen. Je to, co se týče emisí, ta nejhorší zpráva," uvedl Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodního úřadu pro energii.

Profesor Lord Stern z London School of Economics, autor vlivné Sternovy zprávy z r. 2006, která zhodnotila ekonomické dopady globálního oteplování, varuje, že pokud se nic nezmění, důsledky budou drastické.

"Taková míra oteplování naruší životy a živobytí stamilionů lidí po celé planetě. Povede to k masové migraci a ke konfliktům. Je to riziko, jemuž se bude každý normální člověk snažit vyhnout."

Mezinárodní úřad pro energetiku vypočítal, že pokud se má svět vyhnout nejškodlivějším dopadům globálního oteplování, nesmějí být každoroční emise skleníkových plynů do roku 2020 vyšší než 32 GT. Pokud však letošní emise skleníkových plynů stoupnou o tolik jako loni, ten limit bude překonán o 9 let dříve a globální oteplování už nebude možné zastavit.

Asi 80 procent elektráren, které budou v provozu v roce 2020, už existují, anebo se stavějí. Většina z nich jsou elektrárny, využívající fosilní paliva, takže uhlík z nich bude vypouštěn do ovzduší až do poloviny jednadvacátého století.

Celkové množství emisí z těchto elektráren je 11,2 GT, znamená to, že se šetřit musí jinde.

Jiným faktorem při zvyšování emisí je krize jaderného průmyslu po cunami v Japonsku. Jenže jaderná energie nemůže být plně nahrazena obnovitelnými zdroji energie.

Sir David King, bývalý vedoucí vědecký poradce britské vlády, poukázal na to, že se Západu podařilo snížit emise uhlíku jen tím, že se spoléhá na dovoz zboží ze zemí, jako je Čína.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
11638

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2011