Ai Weiwei ostře kritizoval útlak v Číně

30. 8. 2011

čas čtení 3 minuty

Světoznámý umělec obvinil čínskou státní správu, že lidem upírá základní práva. Charakterizoval Peking jako "město násilí".

Ai Weiwei, čínský umělec, kterého čínské úřady letos téměř čtvrt roku věznily, zaútočil na útlak v ČÍně v článku, který vychází z jeho vlastních vězeňských zkušeností.

Weiwei obvinil státní činitele, že "nám upírají základní práva" a přirovnal dělníky, kteří se přistěhovali do měst, k otrokům. Peking charakterizoval jako "město násilí" a "trvalou noční můru".

V nejsilnější části svého článku svědčí o tom, jak lidé ve vězení držení v izolaci "se začínají chovat jako šílenci" a jak jsou vězni přesvědčeni o tom, že jejich věznitelé "jim mohou udělat cokoliv".

Weiwei publikoval svůj článek na stránkách časopisu Newsweek pouhých několik dní poté, co vyšlo najevo, že Čína údajně plánuje poskytnout policii právo zadržovat určité osoby až půl roku, aniž by o tom informovala jejich rodiny.

Čínská státní média uvedla, že byl Weiwei vězněn za "hospodářské trestné činy" a byl propuštěn v červnu, "protože projevil konstruktivní přístup a přiznal se" a protože trpí chronickou nemocí. Jeho rodina je přesvědčena, že byl uvězněn za svůj sociální a politický aktivismus.

Čtyřiapadesátiletý umělec nemá možnost poskytovat rozhovory, ale potvrdil, že je autorem zmíněného článku. Popsal ho jako "článek o místě, na němž žiju."

Podmínky propuštění Weiweiovi zabraňují, aby hovořil o tom, co zažil ve vězení, avšak jeden zdroj sdělil tiskové kanceláři Reuters, že byl víc než padesátkrát vyslýchán.

Bylo mu zakázáno, aby používal elektronická sociální média, nikoliv však, aby psal.

"Nejhorší věc na Pekingu je to, že nemůžete soudnictví důvěřovat," píše v článku v časopise Newsweek. "Je to jako písečná bouře. Všechno se pořád mění, protože se dostane někdo jiný k moci."

"Pochopil jsem, že je mnoho skrytých míst, kam dávají lidi bez totožnosti - jen vaše rodina křičí, že jste se ztratil. Ale nikdo na to nereaguje. Moje žena psala tato podání každý den, telefonovala na policejní stanici každý den. Kde je můj manžel?

Jste v naprosté izolaci. A nevíte, jak dlouho tam budete, a jste opravdu přesvědčeni, že vám můžou udělat cokoliv. Vůbec se to nedá zpochybnit. Nechrání vás nic. Proč jsem tady? Nejste si ani jist. Stanete se skoro šílencem. Je to pro všechny lidi velmi obtížné. I pro lidi, kteří mají silnou víru.

Weiwei v článku popisuje Peking jako dvě města. Jako město moci a peněz, které obývají státní činitelé, uhlobaroni a šéfové velkých firem, kteří způsobují, že restaurace a karaoke bary velmi bohatnou. Druhé město je město zoufalství, jsou to dělníci z venkova, městští otroci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8252

Diskuse

Obsah vydání | 31. 8. 2011