Výstup Řecka z eurozóny: Pět důvodů pro Grexit - a pět proti
19. 6. 2015
Mělo by Řecko opustit eurozónu? Otázka je položena - a skutečně existují dobré argumenty pro opuštění eurozóny. Ale také proti tomu. Několik tezí k tomu napsal David Böcking.22. 6. 2015 / Lukáš Stříteský
Bankéři a mezinárodní finanční instituce prosazují neoliberální principy, ale jen pro chudé a pro ty, kdo se nemohou bránit. Sami sobě tito lidé dopřávají štědrého socialismu, v němž je možné donekonečna dělat fatální chyby, které za ně zaplatí někdo jiný.
Jak potvrdil uniklý záznam z jednání MMF ohledně ohledně onoho záchranného balíčku pro Řecko, který se objevil na Wall Street Journal, byla to naprostá lež. Wall Street Journal to shrnul takto: „Téměř třetina členů rady, představující 40 mimoevropských států, mělo podle vnitřních záznamů během zasedání vážné námitky k návrhu záchranného balíčku. Mnozí namítali, že návrh přenášel veškerou zátěž bolestivých úprav na Řeky, zatímco nic nepožadoval od jejich evropských věřitelů. Někteří poznamenali, že záchranný balíček byl odsouzen k neúspěchu, pokud věřitelé nesníží hromadící se dluhovou zátěž zemím s finančními problémy.“
V polovině roku 2013 MMF přiznal, že udělal „chybu“, že okamžitá restrukturalizace dluhu by vyšla evropské daňové poplatníky levněji, protože věřitelé soukromého sektoru byli vyplaceni v plné výši penězi, které si půjčily Athény.
Yannis Varoufakis v červnu 2014, když byl tedy ještě mimo politiku, to ve vynikajícím rozhovoru s Haraldem Schumanem shrnul takto: „Pokud by tehdy opravdu [MMF a Evropské instituce] chtěli stabilizovat Řecko a stabilizovat evropské finance, měli okamžitě snížit dluh a rekapitalizovat evropské banky a vytvořit opravdovou bankovní unii. Že Řecko muselo snížit své výdaje je samozřejmé. Ovšem namísto toho se předstíralo, že Řecká vláda nebyla nesolventní, ale měla pouze problém s likviditou. A [MMF a Evropské instituce] dali svou největší půjčku v historii tomu nejméně solventnímu státu, jako by to byli bankéři třetího řádu. Tím uzamkli Řecko do trvalé zadluženosti, která nemůže být nikdy splacena. A poštvali jeden hrdý národ proti druhému, protože německému dělníkovi, který je na hranici chudoby, i když pracuje 8, 10 hodin denně, bylo jeho vládou řečeno, že bude spořit na jeho nemocnici, ale dá přes sto miliónů eur Řekům. Ty peníze nebyly dány Řekům, ale bankéřům, a to převážně francouzským a německým bankéřům. Takže ve jménu evropské solidarity destabilizovali finance, vytvořili neudržitelný dluhový problém a poštvali jeden hrdý evropský národ vůči druhému. To vejde do historie jako jedna z nejničivějších událostí v příběhu našeho kontinentu.“ (pozn. autora.: Ze stylistických důvodů byla mluvená řeč při přepisu místy zestručněna.)
Je známo, že Mezinárodní měnový fond propaguje neoliberální kapitalistické reformy, které prosazuje právě v zemích zasažených krizí, většinou to bývá v těch nejchudších ve třetím světě. Podle těchto liberálních principů nese investor riziko u svých vkladů. Ve skutečnosti však rozvinuté země, které MMF řídí, v kapitalismus nikdy nevěřily. Jejich banky musí být chráněny i se svými prvotřídními bankéři a díry v účetních knihách po špatných půjčkách jsou látány penězi daňových poplatníků. MMF evidentně nešlo o záchranu státu, ale o prosazení štědrého socialismu pro ty nejbohatší a tvrdého kapitalismus pro všechny ostatní. Jak to ostatně dělal celou svojí historii.
Diskuse