Proč nehlasovat o vystoupení z EU

16. 10. 2018 / Tomáš Korda

čas čtení 4 minuty


Petr Robejšek a Václav Klaus ml. říkají, že lid je chytřejší než jeho elity, že lid má svůj vlastní rozum, je dospělý a nemá povinnost se podřizovat rozumu elit. Jan Keller touto rozumností lidu zdůvodňuje, proč má lid právo na vypsání referenda o vystoupení z EU. Argumentuje prostou rovností: pokud jednou byl lid dost rozumný na to, aby hlasoval o vstoupení České republiky do EU, musí být ten samý lid (o několik let později) přece kompetentní k tomu, aby hlasoval o vystoupení z EU.

 

Proti Kellerovi stavím následující argument: skutečnost, že elity (politická reprezentace) nedají lidu možnost hlasovat o vystoupení z EU, neznamená, že ho považují za hloupější a méně kompetentní, než byl v době, když hlasoval o vstupu své země do EU. Přesně to nám Kellerovo zdůvodnění referenda o výstupu z EU tiše podsouvá. To samé – to samé odebrání možnosti hlasovat o výstupu z EU – totiž stejnou měrou a zrovna tak dobře dokládá, že elity považují „svůj“ lid za daleko vyzrálejší, kompetentnější, rozumnější a celkově vzdělanější, než byl v době vstupu do EU a než se Keller s Robejškem či Klausem ml. domnívají.

To samé nedání možnosti hlasovat o vystoupení z EU totiž stejně tak dobře znamená, že elity považují svůj lid za demokraticky vyzrálý do té míry, že by ho urazily, pokud by mu daly hlasovat o něčem takovém, jako je vystoupení z EU. Vzdělaný lid musí vypsání takového referenda urážet, protože vzdělaný lid ví, že žádná jiná možnost kromě setrvání v EU neexistuje. Dá přece rozum, že možnost vystoupit je iluzorní, stejně jako možnost vystoupit ze světa nebo vystoupit ze státu nebo vystoupit ze svého těla (tj. spáchat sebevraždu). Všechna tato vystoupení jsou stejně falešná. Přestože je lze vykonat, jsou iluzorní, neboť na nich nelze stavět a jakkoliv pozitivně na ně navázat. V tomto smyslu se nejedná o skutečné možnosti.

Právě řečenému přirovnání Evropské unie ke státu lze namítnout, že EU přece žádným státem (naštěstí) není, tudíž z ní vystoupit lze a přirovnání neplatí. Pravda – EU žádným státem není. Avšak není to celá pravda. Ani novorozeně není ještě dospělým člověkem, přesto jím v zárodku už je. Jako představuje celou pravdu malého dítěte dospělý, představuje plnohodnotný stát pravdu Evropské unie. Popírat tuto celou pravdu Evropské unie znamená šlapat po kořenu lidskosti. Znamená to v tomto přirovnání zabít dítě dřív, než se stane dospělým – zabít možnost dřív, než se stane skutečností. Jakkoli odporně byrokratickým mechanismem se EU jeví být, je zároveň pořád ještě nevinná jako malé dítě. Pokud jde o to spolu Johnem Lennonem dát šanci míru, jde o to dát šanci EU stát se státem (tj. oficiálně vyvlastnit národní státy o to poslední, co jim zbylo, o jejich iluzorní suverenitu a tím lid národních státu osvobodit od jeho domácích elit, které na suverenitě národních států akorát parazitují).

Protože jako malé dítě je EU ve svém zárodku tím, čím má být a čím se má stát, je drzé a urážlivé vůči všemu lidu, pokud má hlasovat o setrvání v zárodku evropského státu. Vzdělání neznamená být kompetentní rozhodovat se mezi možnostmi, ale ve stejné – ne‑li – vyšší míře je známkou vzdělání odmítnout možnost rozhodovat se. Vzdělaný lid se nenechavá tyranizovat volbou. Svoboda neznamená umět si zvolit mezi možnostmi, ale daleko více a významněji znamená (svobodu) osvobodit se od této zpravidla iluzorní svobody vybírat si. Svoboda znamená osvobodit se od svobody se zabít. Svoboda znamená osvobodit se od svobody vystoupit z EU. Svoboda znamená nechat novorozeně stát se dospělým.

V tomto kontextu Jan Keller, Petr Robejšek i Václav Klaus ml. (a jistě spolu s mnoha dalšími) stojí v jednom šiku proti svobodě – proti svobodě se osvobodit od falešné možnosti vystoupit z EU. Zabít se je sice rovněž reálná možnost, která nám (na rozdíl od zvířat) byla dána, ale ne proto, abychom ji slepě využili, ale abychom ji vyloučili jako možnost falešnou, protože na ní nelze stavět. Vzdělaný lid nehlasuje o vystoupení z EU – nedá se koupit referendy. Važme si naší politické reprezentace, že nás (prozatím) považuje za vzdělané a nechce si nás koupit.

1
Vytisknout
12370

Diskuse

Obsah vydání | 18. 10. 2018