Nemohoucnost
8. 7. 2019 / Bohumil Kartous
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous 
29. 6. 2019 / Jiří Hlavenka
 Supermenšina čtvrté a páté strany na 
pásce a jejich řídící důstojník Zeman určují, kdo v této zemi bude, 
případně nebude vládnout. A to vše za dodržení ústavních pravidel. Je dnes jen jedna strana, která tomuto scénáři brání a tou je sociální 
demokracie. ČSSD dnes je evidentním NEPŘÍTELEM Babiše, kterého drží 
aspoň trochu na uzdě tím, že je s ním ve vládě - ano, takové jsou 
paradoxy politiky. 
Výzvám směrem k socdem, aby opustila svoje ponižující působení ve vládě, cosi chybí: Ok, a co nastane druhý den?
Tak vám to povím.
Nepočítejte ani vteřinu s tím, že by padla vláda Andreje Babiše - naopak dojde k upevnění JAK jeho moci, TAK moci Miloše Zemana. Nedojde dokonce ani k demisi vlády - ať si koaliční smlouva říká co chce, je to smlouva a ne zákon. Dojde jen k doplnění vlády podle vůle Babiše a Zemana, případně i Filipa, Okamury a Klause juniora, který se na post ministra školství jenom třepe.
  
 Při hlasování o nedůvěře vlády 
kromě Aňáků nepřinesou potřebné hlasy ani okamuristi, ani komunisti, ani
 tři trikolóristi a obdrží za to odměny. 
 Ministerstvo zahraničí 
obdrží nejspíš nějaký Zemanův oblíbenec, takže se můžeme rozloučit s 
prozápadním směřováním země: následuje kurs Rusko, Čína a Dny 
severokorejské kultury. 
Rusko dostane jaderku za gigantický úvěr, kterým si nás k sobě připoutá na dlouhé dekády bez ohledu na to, kdo bude příští nebo přespříští premiér.
 Ministerstvo vnitra obdrží kdokoli 
všehoschopný a ve spolupráci s již ovládnutým ministerstvem 
spravedlnosti nastane rychlá demontáž právního státu zhruba v Orbánově 
stylu. 
Prvními okamžitými kroky bude zaříznutí veřejnoprávních médií, 
odvolání klíčových státních zástupců a vyšumění kriminálních problémů 
Andreje do Babiše. Následují policejní razie v Economii a v Seznam a.s. 
bez výsledku, ale s o to jasnější výstrahou. 
Pro další dění se zajeďte inspirovat do Budapešti. Do příštích voleb je daleko, za dva a čtvrt roku se toho stihne hodně.
Po čem touží Miloš Zeman? Po tom, až to ČSSD nevydrží s nervama a z vlády opravdu odejde. Proto hraje "Staňkův gambit": na pomateném ministrovi kultury mu záleží ze všeho nejmíň (ne že by snad Zemanovi někdy záleželo na NĚKOM, v pozitivním slova smyslu), tato osůbka se mu však dokonale hodí k rozpalování svých bývalých spolustraníků do běla.
 Následná vláda pak bude vládou formálně Babiše, ve skutečnosti Zemana. 
Dnes ji drží pod krkem, ale nepevně - socdem nejsou Zemanovi spojenci a
 pochopitelně ani Babiš nechce být prezidentovou loutkou. 
Ve variantě 
menšinové samostatné vlády ANO (popř. ANO+Trikolóra, která se taky může 
přeběhy rychle namnožit) ji bude mít v dokonalé kravatě: JAK odvolání 
vlády vyslovením nedůvěry přes komunisty, TAK jmenování nové má v ruce 
pouze on. 
Je to až neuvěřitelné: supermenšina čtvrté a páté strany na pásce a jejich řídící důstojník Zeman určují, kdo v této zemi bude, případně nebude vládnout. A to vše za dodržení ústavních pravidel.
 Je dnes jen jedna strana, která tomuto scénáři brání a tou je sociální 
demokracie. ČSSD dnes je evidentním NEPŘÍTELEM Babiše, kterého drží 
aspoň trochu na uzdě tím, že je s ním ve vládě - ano, takové jsou 
paradoxy politiky. 
ČSSD za to samozřejmě krvavě platí, pravděpodobně svým sebezničením. Vydrží do voleb a do dalšího parlamentu se již nedostane; poděkujme jí pak aspoň za to, že zemřela smrtí hrdinů.
Diskuse