Nikdo moudrý asi nepochybuje, že současná vláda dělá například solidní sociální politiku, pomohla revitalizaci domácích topenišť nebo třeba poprvé zásadně zvýraznila slovo "dešťová" v souvislosti s vodou. Jenže doba je složitá. Možná milion, možná víc lidí je "tak trochu" či kriticky chudých. Místy nás obklopuje zdevastovaná, někde už i kolabující krajina, za což lze poděkovat slabému či neexistujícímu tlaku státu na povinné subjekty (vlastníky půdy, zemědělce, majitele lesa). Vrcholní mocní trpí navíc často zčásti kritickým nepochopením a zčásti nebezpečnou arogancí k problematice klimatické změny, k jejím příčinám, následkům.

V roce 1989 jsme povětšině neumírali hlady, dokonce jsme doma většinou měli nějaké to oprýskané přibližovadlo. Přesto lidi vyšli do ulic a postupně i na Letnou, aby hledali jinou (novou) kvalitu: morální, kulturní, hmotnou, environmentální, sociální. 

Vlastně ale v tu chvíli nevěděli, co přesně hledají a jaký společenský systém, resp. systém vlády, by jim to mohl nejlépe zajistit a už vůbec netušili, jak to celé dopadne. Nemyslím si, že dnešní Letná se v tomto smyslu nějak dramaticky liší. Možná je tu trochu jiná hierarchie témat, protože například místy už kolabující krajina hovoří sama za sebe. Nijak dramaticky se neliší ani postoj pomalu odcházející moci k této situaci podle vzorce: 

bagatelizovat + bagatelizovat + nerozumět + bagatelizovat = klídek.

Otázkou tak zůstává už vlastně jen to, kolik lidí najednou musí na Letnou či jinam v dnešním Česku přijít, aby nastal společenský pohyb směrem, který ale bude teprve upřesněn samotnými dějinami. Nebo bude nutné uvažovat ještě o nějaké další formě společenské neposlušnosti, jako je třeba generální stávka? 

Asi nejlépe naši dnešní situaci vyjádřil pan Svěrák tvrzením, že je v naší zemi cosi prohnilého. K tomu se chce jen dodat, že už to hnije výrazně, výrazně déle než je funkční období aktuální vlády a i proto už by bylo na čase nasadit konečně desinfekci. Širokospektrální.