Trumpova velká volební lež posunuje Ameriku směrem k diktatuře

12. 11. 2020

čas čtení 4 minuty


Lpět na moci a tvrdit, že jste obětí vnitřních nepřátel, je velmi nebezpečná taktika. Nepodceňujte, jak to může skončit, varuje Timothy Snyder.

Když prohrajete, je dobré a zdravé vědět proč. Za první světové války, v konfliktu, který definoval náš moderní svět, prohrálo Německo, protože se proti němu na západní frontě shromáždila obrovská armáda. Poté, co do války vstoupili Američané, porážka Německa byla už jen otázkou času. Přesto však rozhodli němečtí velitelé, že je pro ně daleko příhodnější hovořít o tom, že je "bodli do zad" levičáci a židé v samotném Německu. Tato velká lež začala být problémem pro novou německou demokracii, která vznikla po válce, protože se tvrdilo, že hlavní politická strana, sociální demokraté, a národní menšina, židé, nejsou součástí národní komunity. Této lži se zmocnili nacisté a po jejich převzetí moci se tato lež stala ústředním prvkem jejich verze historie.

 
Je vždycky lákavé obviňovat druhé. Avšak když to začne dělat prezident a jestliže prezident do systému včlení obrovskou lež, demokracii to vážně ohrozí. Vyloučit jiné z národní komunity činí demokracii v zásadě neuskutečnitelnou a odmítat přijmout porážku ji činí neuskutečnitelnou v praxi. To, čemu čelíme nyní ve Spojených státech, je novým, americkým zosobněním staré lži: že porážka Donalda Trumpa nebyla tím, čím se zdála, že hlasy mu byly ukradeny vnitřním nepřítelem - levicovou stranou. "Tam, kde na tom záleželo, ukradli, co mohli ukrást," píše Trump na Twitteru. Tvrdí, že jeho hlasy byly "legálními hlasy", kdežto hlasy pro opozici legální nebyly.

Podceňovat Donalda Trumpa je chyba, kterou by lidé neměli dělat. Smát se mu, to nezpůsobí, že Trump odejde. Trump je herec a bude opakovat svou roli: Celé to byl podvod a on zvítězil "velkým množstvím hlasů". Nebyl poražen, stal se obětí spiknutí. Tento mýtus o bodnutí dýkou do zad  by se mohl stát trvalým rysem americké politiky, pokud bude mít Trump tlampač, třeba Fox nebo televizi Russia Today. Anebo, i když se to demokratům může zdát nemyslitelné, jestliže se prostě nezvolený prezident rozhodne zůstat u moci.

Konec konců, tvzení, že volby byly nelegitimní, je tvrzením, že Trump může zůstat u moci. Probíhá puč a počet jeho účastníků roste. Málo čelných republikánů přiznalo, že volby skončily. Důležití republikáni jako Mitch McConnell a Mike Pompeo puč podporují. Můžeme si myslet, že je to součástí jakési strategie umožnit Trumpovi odchod. Ale možná si to jen přejeme. Úřad pro předání moci po volbách odmítl spolupracovat. Ministr obrany, který nechtěl, aby armáda útočila na civilisty, byl vyhozen z funkce. Ministerstvo spravedlnosti překročilo svůj normální mandát a schválilo vyšetřování sčítání hlasů. Republikánští poslanci nalézají další a další formulace, které podporují Trumpova tvrzení. Čím déle to trvá, tím větším nebezpečím je to pro republiku.

Historie ukazuje, jakým směrem to může jít. Jestliže lidé začnou věřit, že volby byly ukradeny, to činí z nového prezidenta uzurpátora. V Polsku v roce 1922 téměř nerozhodné volby vedly k zvolení centristického kandidáta. Pravicový tisk na něho začal útočit, že je to "agent židů" a prezident byl po čtrnácti dnech v úřadě zavražděn. I když není dopad bezprostřední, trvající dojem oběti, představa, že "mě bodli do zad", může mít obrovský vliv. Německý mýtus bodnutí dýkou do zad nezničil německou demokracii okamžitě. Ale tato konspirační teorie umožnila nacistům argumentovat, že někteří Němci nejsou členy německého národa a že autenticky národní vláda nemůže být demokratická.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9730

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2020