Pro Blízký východ platí, že Biden není Obama

13. 11. 2020

Mezi mnoha arabskými spojenci USA je zjevná úzkost ohledně toho, co bude prezident Joe Biden znamenat pro jejich region. Běžné je přesvědčení, že se administrativa Demokratické strany vrátí k přizpůsobivějšímu postoji Baracka Obamy vůči Íránu, napsal Firas Maksad.

I když příští administrativa bude nepochybně usilovat o jednání s Teheránem, bylo by omylem ztotožňovat přístup nově zvoleného prezidenta Bidena k Blízkému východu s Obamovým. Pokud jde o americkou zahraniční politiku a Blízký východ, Biden není Obama.

Všichni nedávní prezidenti od George W. Bushe slibovali "ukončit nekonečné války" a omezit americké angažmá na Blízkém východě. Částečně je to výsledkem změn amerických geopolitických priorit kvůli sílícím výzvám představovaným Čínou a Ruskem, stejně jako větší energetickou nezávislostí Ameriky. Odráží to také hluboké jizvy zanechané na americkém veřejném mínění válkami v Iráku a Afghánistánu. Žádný budoucí prezident je nemůže ignorovat.

Bidenova administrativa se v tomto bodě neliší od svých předchůdkyň. Podrobnější zkoumání Bidenova rejstříku odhalí, jak se jeho přístup k zahraniční politice liší od Obamova, nemluvě ani o krajní levici Demokratické strany.

Po 11. září Biden podporoval války v Iráku a Afghánistánu, přičemž ta první je nyní široce považována za strategické selhání. Následujícího roku, po návštěvě Fallúdži, přitvrdil a vyzval tehdejšího prezidenta George W. Bushe, aby poslal ještě více vojáků a potlačil sílící povstání. Podobně také odsoudil tehdejšího prezidenta Billa Clintona, že neudělal dost, když byli muslimové zabíjeni v Bosně. "Obrátili jsme se k agresi zády, obrátili jsme se zády ke zvěrstvům, obrátili jsme se zády ke svědomí," tvrdil Biden počátkem 90. let.

liberálně intervencionistické impulsy nově zvoleného prezidenta jsou ovlivněny mnoha lety návštěv konfliktních zón a budování vztahů se spojenci. Jeho nejdůležitější zahraničněpolitičtí poradci Anthony Blinken, Jake Sullivan a další jsou v mainstreamovém zahraničněpolitickém establishmentu dobře známi.

To je v ostrém kontrastu s Obamou, jeho nejdůležitějšími poradci a cestou, jakou se dostali do Bílého domu. Zatímco Biden je skrznaskrz insiderem, který působí v Senátu Spojených států amerických od roku 1973, Obama byl skrz naskz outsiderem - mladým, málo známým senátorem z Illinois, který získal prezidentskou funkci díky slibu neprodlené změny. Jeho blízcí spolupracovníci, zejména bývalý poradce pro národní bezpečnost Ben Rhodes, nahrazovali chybějící zkušenosti přijetím dogmatické politiky, která opustila dlouhotrvající konsensus obou stran vůči darebáckým režimům jako Írán a Kuba.

To nutně neznamená, že Bidenova administrativa se bude vyhýbat uvolnění ekonomických sankcí proti Íránu nebo snahám ukončit válku v Jemenu. Postupné oslabování sankcí může být předmětem nabídky, pokud bude Írán souhlasit s omezením obohacování uranu a návratem k jednacímu stolu. Ale v článku publikovaném počátkem roku Biden slíbil, že udělá z Obamovy jaderné dohody s Íránem výchozí bod jednání, nikoliv konečný cíl.

Jake Sullivan, bývalý poradce pro národní bezpečnost, kterému zřejmě bude nabídnut vysoký post v administrativě, nedávno zdůraznil, že Biden nabídne americkým spojencům v regionu nezbytnou podporu v jednáních o celoregionální dohodě s Íránem. Takový přístup zhruba odpovídá požadavkům Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a dalších. Tato pozice vznikla díky hořké zkušenosti s tím, jak Obamova administrativa vedla svá jednání s Íránem v tajnosti.

Prezident Biden bude také prosazovat ukončení hluboce nepopulární války v Jemenu. To bude v zásadě vítáno, protože Spojené arabské emiráty již omezily svůj kontingent a Saúdská Arábie ukázala skutečnou oddanost nalezení mírového řešení, když jednostranně prodloužila několik příměří s Húsii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2633

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2020