Dezinformace kolem očkování proti koronaviru

4. 1. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 7 minut
Zde jsou podrobnější informace Bohumila Kartouse pro Zdravotnický deník:

Zde je naše nedávná zpráva, která obsahuje i jednoduchou infografiku, která hlavní dezinfo narativy objasňuje. Co se týká narativů týkajících se přímo očkování, stejně jako v jiných případech koresponduje nárůst počtu dezinformací týkajících se určitého tématu s tím, jak frekventované je v informačním prostoru obecně. V případě vakcíny proti COVID-19 jde o téma současných týdnů a bude tématem i nadále. Zároveň splňuje další důležité podmínky pro to, aby dezinformační scéna téma zneužívala, což je potenciál strachu a obav a dále potenciál konspirační. Vakcínou, stejně jako migrací, je možné část společnosti přímo vyděsit. Zároveň se kolem toho dá spřádat řada konspiračních bludů, jako o spiknutí politických a ekonomických špiček, které mnoha lidem není jednoduché vyvrátit, jelikož tvrzení "nemáte pro to důkaz" prostě jen obrátí proti tomu, kdo s nimi takovou polemiku vede.


 
Pokud bychom se bavili přímo narativech (podnarativech) na téma očkování, jde zejména o tyto:

Narativ: Dehonestace západních vakcín

V reakci na zprávy o pokroku ve vývoji vakcíny proti Covid-19 v západním světě posílil ve sledovaném období nově na intenzitě narativ dehonestující tyto vakcíny i praktiky vakcinace obecně. Vakcíny jsou označovány za potenciálně smrtelně nebezpečné a je zpochybňována jejich účinnost či potřebnost. V jiných variantách tohoto narativu je Covid-19 vakcína označována za součást pokusu o změnu populačního genomu či plánu na kontrolu světové populace.

Narativ: Propagace ruské vakcíny

návaznosti na předchozí nově dominantní narativ paradoxně posiluje i propagace a adorace ruské vakcíny na Covid-19 označované jako Sputnik V. Zejména
dlouhododobě známých ruských propagandistických zdrojů (jako je státní zpravodajský portál s identickým jménem jako ruská vakcína – Sputnik) jsou přebírány zprávy nekriticky adorující ruskou vakcínu, zdůrazňující masivní světovou poptávku po této vakcíně a a kritizující neochotu české vlády tuto vakcínu zakoupit. V rámci tohoto narativu je ruská vakcína často stavěna do kontrastu s údajně nebezpečnými a nefunkčními vakcínami vyvíjených západními státy.

Narativ: Falšování dat

Ačkoliv narativ o falšovaných datech a statistikách související s epidemií Covid-19 tvoří dlouhododobě významnou část dezinformačního obsahu, ve sledovaném obdbobí důraz na zprávy tohoto typu dále posílil. V rámci tohoto narativu jsou nejpopulárnější zprávy o zfalšovaných výsledcích testůzmanipulovaných statistikáchumělém zveličování významu pandemie k odvrácení pozornosti od migrace a dalších společenských problémů a cíleném strašení obyvatelstva.


Zpráva Českých elfů k dezinfo o covidu: https://drive.google.com/file/d/1m1PJzIU7cvHoVCbVf_pgF-ZeogNCPlcz/view?usp=sharing

Ad 2) Dezinformace o vzniku a dopadech COVID-19, o bezpečnostních opatřenícha, stejně jako o vakcinaci, šíří v českém kyberporstostoru v podstatě tytéž zdorje, jako v případě jiných dezinformačních obsahů. Jde primárně o několik desítek více či ména navštěvovaných serverů, z n ichž se pak obsah dostává do řetězových emailů a na sociální sítě. Jde o stejné schéma. Odlišnost oproti jiným tématům je ta, že dezinformace týkající se COVID-19 se přelévají daleko mimo hranice zdrojů a distribučních kanálů dezin formátorů, a to ještě masivněji než v případě imigrace, což bylo doposud klíčové téma dezinformačního prostředí. Jde částečně o organizavoaný proces, nicméně víme, že aktivních dezinformátorů, kteří se podílejí na vytváření narativů, respektive na jejich přenosu do českého kyberprostoru, vesměs z ruskojazyčných zdrojů, je relativně málo. Některé dezinformace se pak šíří spontánně prostřednictvím naivních uživatelů internetu. V současnosti je zajímavé sledovat, že někteří lidé, bez jakékoliv vazby na dezinformační kruhy, jsou naprosto mesmerizováni dezinformacemi o vakcíně, že jejich profily an sociálních sítích v podstatě neobsahují nic dalšího. V případě dezinformací týkajících se COVID-19 pomáhá dezinformtátorům sitauce, kdy řada společenských autorit či celebrit zpochybňuje oficiální stanoviska a legitimitu i účinnost opatření, což poskytuje munici k vytváření manipulativních kontextů, v nichž útržky skutečnosti mají potvrzovat konspirace a dezinformace.

Můj včerejší text na toto téma v Britských listech: https://blisty.cz/art/102296-varovani-lekare-vakcina-proti-covid-19-muze-vest-k-vasi-robotizaci.html

Ad 3) K tomu se též váže můj odkazovaný článek v BL. V ČR obecně panuje poměrně nízká důvěra v oficiální zdroje a ve zdroje, které jsou vnímány jako "státní". Oproti jiným zemím, jako je třeba Holandsko či Finsko, panuje v ČR, ale i v dalších středoevropských zemích relativně velmi nízká důvěra v etablované informační zdroje. Průběžně realizovaný průzkum důvěry od Reuters Institute při Oxford University ukazuje, že důvěra ve Střední Evropě je okolo 30 %, ve zmiňovaných stabilních demokraciíích okolo 70 %. To je obrovský prostor pro "alternativu", z níž část je dezinformační či vytváří něco jako most mezi standardními médii a dezinfo scénou (typicky Parlamentní listy). V posttotalitních společnostech je to způsobeno tím, že důvěra je historicky narušena a dezinformatoři toho, zejména vůči pamětníkům totality, stále zneužívají ("vždyť přece víte, že vždy lhali, skutečnost je jiná a my vám ji předkládáme"). Tohoto faktu zneužívají primárně prokremelské dezinforamční zdroje, protože v rámci hybridního konfliktu je cílem rozvracet společnosti zevnitř, aby nebyly schopné dojít konsensu a aby vznikl prostor pro "alternativu", která pak přímo či nepřímo podpruje zájmy Kremlu. Totéž se, zejména v době COVID-19 ve snaze změnit globální narativ o "padouších a hrdinech", děje ze strany Č9ny, která aktivně vstoupila do prostředí dezinformací ve snaze vykreslit sama sebe jako oběť a následného vítěze na pandemií. Nutno upozornit, že pro řadu pravidelných dezin formačních zdrojů je jejich obsah primárně zdrojem laciného příjmu, nikoliv primární podporou jiných zájmů. Jenže to je ve finále jedno: přispívají k rozpoadu společenského konsensu, tedy k neschopnosti hladat a prosazovat veřerjný zájem a tím pádem mají vysoce škodlivý sociální dopad. Snad si to nyní uvědomuje více těch, kteří v minulosti dezinformace bagatelizovali, nebo dokonce zneužívali. Jako třeba premiér Babiš, nebo prezident Zeman, kteří se oba nyní museli postavit proti významné části svých příznivců.

0
Vytisknout
6375

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2021