Levice by se měla zasazovat o státní a komunální akce, které by zpochybnily lži jejích vlastních prokremelsky orientovaných frakcionářů

6. 5. 2022

čas čtení 7 minut
 

Bývalý švýcarský zpravodajský důstojník Jacques Baud učinil 1. dubna překvapivá odhalení o válce na Ukrajině. Velkou část ukrajinských ozbrojených sil tvoří 102tisícová polovojenská milice, jejíž součástí jsou podle něj i krajně pravicoví vojáci, z nichž většinu tvoří zahraniční bojovníci, píše britský levicový komentátor a bývalý ekonomický redaktor Channel 4 News Paul Mason.

Válka, která podle médií začala 24. února, ve skutečnosti začala o osm dní dříve, a to ukrajinským pokusem o invazi do Ruskem kontrolovaného regionu Donbas na východě země. To vedlo k "masakru obyvatel Donbasu" a zahrnovalo polské diverzanty, kteří chtěli provést chemické útoky, což přimělo Vladimira Putina k reakci.

Pro Putina jde vše podle plánu, řekl Baud. Zpomalení ruských sil před Kyjevem bylo prostě "důsledkem toho, že dosáhly svých cílů" - tj. přiměly Volodymyra Zelenského k jednání.

 

Baudova esej se rozšířila jako požár. Tři krajně levicové webové stránky - MROnline, Labour Heartlands a Marxist.com - ji převzaly v plném znění. Filmový režisér Oliver Stone ji tvrdě prosazoval. Aaron Maté z The Grayzone ji uvedl ve svém kultovním pořadu na YouTube. John Pilger z ní šílel. Bývalý poradce Jeremyho Corbyna Steve Howell ji retweetnul a dodal: "Posuďte sami - alternativní pohled na vojenskou situaci, než jaký podává většina západních médií."

Půvab eseje je zřejmý: je tu "insider", který - stejně jako "Q" v QAnon - musí znát fakta, protože byl uvnitř systému. Článek, plný grafů a tabulek, je tak obsáhlý, že musí být pravdivý.

Je to však dezinformace od začátku do konce. Ano, uvnitř ukrajinské armády existují krajně pravicově orientované jednotky. Jsou však podřízeny vojenské disciplíně (tj. není to  domobrana) a tvoří nepatrnou menšinu jak v Národní gardě (polovojenské policejní složce), tak v armádě.

Útoky Ukrajiny na Donbas zaznamenané po 16. únoru začaly téměř přesně ve chvíli, kdy tam byli pouze rusky orientovaní pozorovatelé, kteří je mohli zfalšovat, poté, co se několik dní předtím odstěhovala monitorovací mise OBSE. Podle internetových vyšetřovatelů bylo video "polského chemického útoku" natočeno deset dní předtím a obsahovalo archivní zvuk převzatý ze záběrů ze střelnice ve Finsku. A v době, kdy článek vyšel, se Rusko stáhlo z kyjevské ofenzívy a jednání skončila.

Lidé, kteří podobné materiály sdílejí, tak činí proto, že jim chtějí věřit. Webové stránky, účty na Twitteru a kanály na YouTube šířící takové dezinformace se zaměřují na publikum, které vypilo tolik kremelského koktejlu z RT a ze Sputniku, že už nic jiného pít nemůže.

Stejně jako v případě krajní pravice v USA jsme během rozmachu QAnon, antivax ideologií a povstaleckého trumpismu svědky vzniku "antiimperialistické osobnosti" - lidí, kteří se stále více omlouvají Putinovi, sympatizují s Donaldem Trumpem a Bašárem Asadem a jsou plní nenávisti k liberalismu. Říkají si "levice", ale nakonec živí narativ ultrapravicových Fox News.

Nejde však o žádný spontánní jev. Putin vynakládá stovky milionů dolarů ročně na dezinformační kampaně zaměřené proti Západu. Je to součást strategie hybridní války, která považuje podkopávání víry v demokracii, důvěry ve vládu a média za klíčové pro dezorganizaci protivníků Ruska.

Dezinformace jsou často definovány  jako záměrně šířené nepravdivých informací. Nejúčinnější dezinformace však pocházejí od šiřitelů, kteří nevědí, že jsou nepravdivé: kteří jim horlivě věří a kteří si výsměch namířený proti nim vykládají jako širší spiknutí elit s cílem umlčet je.

Většina západních vlád se snaží napravit prohru v této oblasti. EU provozuje službu proti dezinformacím EUvsDisinfo, která monitoruje ruskou produkci v 15 jazycích a vydává rychlé reakce. Ve Spojeném království vláda provozuje útvar pro boj s dezinformacemi, ale žádosti o poskytnutí podrobností o jeho činnosti v rámci svobody informací odmítla.

Minulý týden se k témuž odhodlala i federální vláda USA. Oznámila vytvoření Rady pro zvládání dezinformací v rámci ministerstva vnitřní bezpečnosti. Pod vedením 33leté expertky na infovojnu Niny Jankowiczové nemá žádné výkonné pravomoci ani schopnosti, ale má radit americkým domácím bezpečnostním agenturám ohledně strategií boje proti dezinformacím.

Tento krok byl přijat s rozhořčením. Dezinformační weby přešly do útoku, terorizují a zesměšňují Jankowiczovou, která - jako vzdělaná žena a feministka - spadá do jejich hlavní cílové kategorie. Fotografie a videa z jejího dospívání až mladé dospělosti se rozlétly po internetu. Průvod bílých, mužských a středně starých "anti-woke" komentátorů označil její organizaci za "ministerstvo pravdy". Tisk se přidal - od Wall Street Journalu a Fox News až po liberální Washington Post - a tvrdil, že samotná existence Rady ohrožuje první dodatek amerického zákona, který zaručuje svobodu slova.

Šéfredaktor Grayzone Max Blumenthal nastínil logiku. Blumenthal připouští, že nedochází ke skutečným pokusům o cenzuru dezinformací. Vadí mu však, že se stát snaží donutit nebo přesvědčit velké internetové společnosti, aby změnily své algoritmy tak, aby neupřednostňovaly nenávistné projevy, lži a hrozby, které vytváří online krajní pravice a prokremelská levice.

Algoritmy, které Googlu, Facebooku, TikToku a Twitteru vynesly miliardy dolarů díky zobrazování dezinformačního obsahu a podněcování k násilí, musí prý zůstat takové, jaké jsou - určené pouze ke generování příjmů, které se (jak dezinformační průmysl ví) nejsnáze generují šířením lží, kterým lidé chtějí věřit. Jakýkoli pokus o regulaci algoritm§ by byl regulací svobody projevu.

Prostřednictvím zákona o onlinové bezpečnosti, který v současné době prochází britským parlamentem, si v Británii takové pravomoci přisvojí zákonodárci. V USA jsou dezinformace fakticky chráněny prvním dodatkem - takže i pokus radit orgánům činným v trestním řízení, jakou hrozbu zosobňují, lze chápat jako útok na svobodu projevu. Nefunkční americká ústava tak z Ameriky učinila nejkřehčí demokracii a její občanskou společnost učinila nejzranitelnější vůči hybridním operacím.

Pokud se jedná o informační válku, řešením je vyzbrojit lidi a posílit instituce. Společnost netvoří jen atomizovaní jednotlivci plus stát: máme odbory, strany, církve, nevládní organizace a mnoho dalších organizovaných společenství. Každé z nich má právo provozovat protidezinformační strategii a čerpat z pokynů státu.

Ano, existují rizika. Britský stát si pod vládou konzervativců vypěstoval  reflex, aby celou levici a pokrokové hnutí považoval za vnitřního nepřítele. Jako člověk, který je denně terčem dezinformátorů, a to jak pravicových, tak levicových, nevěřím, že stát dokáže rozlišit skutečné bezpečnostní hrozby od oprávněné kritiky. Proto musí být všechny protihybridní strategie a organizace otevřeny kontrole.

Jsme v plenkách boje proti dezinformacím a čelíme ruskému státu, který dezinformační strategie provozuje již desítky let. Správné nastavení bude vyžadovat čas. Prvním krokem je pochopení, že na informačním bojišti jsme všichni, doslova každý z nás.

Zdroj ZDE

2
Vytisknout
7462

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2022