Ruská agrese na Ukrajině: ruské údery na Lviv zasáhly kritickou infrastrukturu

16. 2. 2023

čas čtení 18 minut

V několika ukrajinských městech se přes noc rozezněl letecký poplach; na východě pokračují těžké boje

- Solovjev: "Musíme zaútočit na ty země, které chtějí Ukrajině poskytnout tanky."


- Putin: "Oni nám závidí, proto na nás útočí. Nás to jen činí silnějšími."


- Průzkum veřejného mínění ukázal, že rok poté, co Rusko zahájilo agresivní válku proti Ukrajině, věří 61 % Evropanů, že Ukrajina bude úspěšná.

    Rok po válce na Ukrajině věří 61 % Evropanů, že země zvítězí. Němci však tak optimističtí nejsou, i když v ukrajinské vítězství věří většina 55 %. Takové jsou výsledky celoevropského průzkumu, který provedla společnost eupinions. Zveřejněn byl ve spolupráci s belgickou Nadací krále Baudouina.

    Evropané nesázejí pouze na vítězství, 68 % z nich také považuje útočnou válku za záležitost, která se týká jich všech, protože jde o útok na celou Evropu. Většina dotázaných občanů EU také vidí Ukrajinu v boji na obranu souboru společných hodnot, které sdílejí všechny evropské státy.

    "Tato jednota je důležitým signálem," říká Isabell Hoffmannová, expertka na Evropu z Bertelsmann Stiftung a vedoucí eupinions. "Společné hodnoty jsou základním kamenem podpory, kterou EU a její členské státy poskytují Ukrajině. Čím déle se tato válka vleče, tím důležitější je pro Ukrajince vědomí, že většina občanů EU uznává jejich úspěchy."

    Celkem 62 % Evropanů souhlasí s tvrzením, že Ukrajinci bojují také za svobodu a prosperitu Evropy.

    Největší rozdíly se projevují v otázce účinnosti sankcí proti Rusku. Zatímco 40 % respondentů považuje sankce za účinný nástroj, stejný počet je považuje za neúčinné a přibližně 20 % není rozhodnuto.

    Shoda však panuje v otázce, kdo nese vinu za válku: I zde 66 % respondentů tvrdí, že odpovědnost za válku nese Rusko.

    Také 66 % vyjadřuje pocit znepokojení a uvádí, že dnešní svět je nebezpečným místem a že dříve byl mnohem lepší.

    "Míra znepokojení je nyní mimořádně vysoká. Vzhledem k brutalitě války, obětem, které si vybírá, a celkové míře ohrožení to není překvapivé. Co je však opravdu pozoruhodné, je to, že ti nejzneklidněnější podporují Ukrajinu stejně jako občané EU jako celek," vysvětluje Hoffmann.

- Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že by svým vojákům nařídil bojovat po boku Ruska pouze v případě, že by jiná země zahájila útok proti Bělorusku, uvedla státní tisková agentura Belta. Umožní však znovu Rusku zaútočit na Ukrajinu z běloruského území, jako loni na jaře. 

Podle agentury Reuters Lukašenko, který opakovaně odmítl tvrzení Kyjeva a Západu, že by jeho země mohla být dále zatažena do konfliktu na Ukrajině na straně Moskvy, rovněž uvedl, že se v pátek plánuje setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

 
- Zmatené názory amerického generála. Rusko-ukrajinská válka skončí jednáním, protože ani jedna strana pravděpodobně nedosáhne svých cílů, řekl Mark Milley. Podle něho  je "téměř nemožné", aby Rusko nebo Ukrajina dosáhly svých cílů vojenskými prostředky.

Řekl v rozhovoru pro Financial Times:

    Pro Rusy bude téměř nemožné dosáhnout svých politických cílů vojenskými prostředky. Je nepravděpodobné, že by Rusko převálcovalo Ukrajinu. To se prostě nestane.

Pro Ukrajinu by také bylo "velmi, velmi obtížné v tomto roce vyhnat Rusy z každé pídě Ruskem okupované Ukrajiny". Dodal:

    To neznamená, že se to nemůže stát... Ale je to mimořádně obtížné. A vyžadovalo by to v podstatě zhroucení ruské armády.

V úterý  však Milley na společné tiskové konferenci s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem uvedl, že Rusko prohrálo "strategicky, operačně i takticky".

Jak píše list Guardian, Milleyho prohlášení není příliš jasné.

- Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek prohlásil, že jeho země je připravena bránit pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litvu, pokud to bude nutné.

"Spojené státy jsou i nadále pevně odhodlány podporovat svobodu a suverenitu našich pobaltských spojenců," řekl Austin na tiskové konferenci v Tallinnu po jednání s estonskými představiteli.


- Jevgenij Kornijčuk, ukrajinský velvyslanec v Izraeli, řekl, že Izrael "nás opět ujistil, že systém včasného varování zavede, ale neřekl, kdy".

- Podle diplomatických zdrojů jsou země EU "na dobré cestě" k přijetí nových sankcí proti Rusku v době výročí útoku Moskvy na Ukrajinu, které připadá na 24. února.

Evropská komise vyzvala k zákazu vývozu životně důležitých technologií do Ruska v hodnotě 11 miliard eur s cílem dále oslabit válečné úsilí Kremlu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu při představení desátého kola sankcí EU proti Rusku od loňské únorové invaze uvedla, že EU se zaměřuje na průmyslové zboží, které Rusko potřebuje, jako jsou elektronické součástky pro bezpilotní letouny a vrtulníky; náhradní díly pro nákladní automobily a tryskové motory; stavební zařízení, jako jsou antény nebo jeřáby, které by mohly být použity pro vojenské účely.

Nejnovější sankce také zavedou další omezení ruského vývozu, o němž se předpokládá, že přináší ruskému státu příjmy, od růží přes chemikálie až po trubky a potrubí. Cílem bloku je také odstranit mezery v zákonech, například zabránit ruským oligarchům využívat neruské společnosti pro pronájem soukromých letadel nebo se snažit skrýt svůj majetek.

Nejnovější návrhy také přidají na sankční seznam další Rusy a Ukrajince pracující pro Rusko na okupovaných územích. Cílem má být více ruských politiků, propagandistů a také soudců na okupované Ukrajině, kteří spolupracují s ruskými orgány.

Z uniklé verze nejnovějších návrhů vyplývá, že EU neodpověděla na prosbu Volodymyra Zelenského, aby byl ruský jaderný průmysl v Evropě zařazen na černou listinu.

- Moldavská policie uvedla, že několik hodin po nočních ruských raketových úderech na sousední Ukrajinu našla policie na severu země trosky raket.

Trosky byly nalezeny poblíž moldavských hranic s Ukrajinou, v obci Larga, uvedla policie ve svém prohlášení.

Podle agentury Reuters je to od listopadu nejméně počtvrté, co byly v Moldavsku nalezeny trosky raket od začátku konfliktu loni v únoru.


- Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen, který je ve čtvrtek v Kyjevě na schůzce s Volodymyrem Zelenským, nabídl příští týden v OSN podporu ukrajinské mírové iniciativě.

Během společného brífinku se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou Cohen uvedl, že Izrael podpoří ukrajinskou mírovou iniciativu v OSN a pomůže zajistit až 200 milionů dolarů na zdravotnické a infrastrukturní projekty.

Izrael rovněž pomůže vyvinout inteligentní systém včasného varování před nálety, dodal.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve čtvrtek poděkoval Norsku za souhlas s přijetím balíku dvoustranné pomoci ve výši přibližně 7 miliard dolarů na pět let.

V projevu k norským zákonodárcům prostřednictvím videospojení Zelenskij uvedl, že "podpora, kterou Norsko poskytuje naší zemi, je precedentem pro udržitelnou podporu".

Balík, který byl oznámen 6. února, je největším programem pomoci, který Norsko poskytlo jediné zemi.

Norsko, které je významným vývozcem ropy, zaznamenalo po ruské invazi na Ukrajinu rekordní nárůst vládních příjmů, neboť cena plynu prodávaného do Evropy v loňském roce prudce vzrostla.
 

- Odhaduje se, že v roce 2022 přišlo do Německa z Ukrajiny 1,1 milionu lidí, což překonává počet příchozích z Blízkého východu kolem roku 2015, uvedl ve čtvrtek německý spolkový statistický úřad.

Podle agentury Reuters, bez započtení těch, kteří se vrátili na Ukrajinu, dosáhla imigrace z Ukrajiny v loňském roce 962 000 osob, což je více než celkový počet 834 000 osob, které přišly ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku dohromady v letech 2014-2016.
 

- Podle Institutu pro studium války je ruské vybavení a lidské zdroje pravděpodobně "značně vyčerpané".

V aktualizaci zveřejněné na jeho internetových stránkách se uvádí, že "nákladná ruská vojenská kampaň na Ukrajině pravděpodobně výrazně vyčerpala ruské zásoby vybavení a lidských zdrojů, které jsou nezbytné k udržení úspěšné rozsáhlé ofenzívy na východě Ukrajiny".

Institut se rovněž domnívá, že Putin "ve svém plánovaném projevu před ruským Federálním shromážděním 21. února pravděpodobně neoznámí opatření pro další eskalaci války na Ukrajině, nové významné ruské mobilizační iniciativy ani žádnou jinou významnou politiku".

Putin má příští týden, několik dní před výročím války, vystoupit v horní i dolní komoře ruského parlamentu.


- Čínský diplomat při návštěvě Francie vyjádřil podporu přispívání "k míru"

Francouzský prezident Emmanuel Macron a nejvyšší čínský diplomat Wang Yi se ve středu dohodli, že přispějí "k míru" na Ukrajině, uvedl Macronův úřad po jednání obou mužů.

Macron neskrýval naději, že Peking, který zůstává důležitým spojencem Moskvy a neodsoudil invazi na Ukrajinu zahájenou téměř před rokem, bude tlačit na Rusko, aby se vrátilo k jednacímu stolu.

Ve středu v Paříži Macron s Wangem jednali o válce a jejích "důsledcích pro nejzranitelnější země, zejména pokud jde o potravinovou bezpečnost a finanční kapacitu", uvedlo francouzské předsednictví.

Macron i Wang "vyjádřili stejný cíl přispět k míru v souladu s mezinárodním právem", uvedl Elysejský palác, aniž by upřesnil, jaké budou příspěvky jednotlivých zemí.

- Valné shromáždění OSN bude příští týden hlasovat o návrhu mírové rezoluce

Valné shromáždění OSN bude příští týden hlasovat o návrhu rezoluce, která zdůrazňuje "potřebu dosáhnout co nejdříve komplexního, spravedlivého a trvalého míru" na Ukrajině, informuje agentura Reuters.

Hlasování se uskuteční v den, kdy si Ukrajina připomíná rok od ruské invaze.

OSN bude, nikoli poprvé, požadovat stažení vojsk Moskvy a vyzývá k zastavení nepřátelských akcí. Valné shromáždění, které má 193 členů, bude pravděpodobně hlasovat příští čtvrtek po dvou dnech projevů desítek států u příležitosti 24. únorového výročí začátku války.

Ukrajina a její příznivci doufají, že prohloubí diplomatickou izolaci Ruska tím, že budou usilovat o to, aby pro rezoluci hlasovaly téměř tři čtvrtiny členů Valného shromáždění, a vyrovnali se tak podpoře, které se několika rezolucím dostalo v loňském roce, nebo ji dokonce překročili.

"Počítáme s velmi širokou podporou členů. V sázce není jen osud Ukrajiny, ale respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti každého státu," uvedl velvyslanec Evropské unie Olof Skoog, který se podílel na vedení přípravy rezoluce Valného shromáždění.

Zástupce ruského velvyslance v OSN Dmitrij Poljanskij odmítl návrh rezoluce, který členské státy obdržely ve středu, komentovat.


- Při ruských úderech na západní oblast Lvova byla zasažena kritická infrastruktura

Při ruských úderech na Lvovskou oblast na západě Ukrajiny byla poškozena kritická infrastruktura, informoval na Telegramu šéf Lvovské oblastní státní správy Maksym Kozytskyi s tím, že nedošlo k žádným obětem.

"Během letecké pohotovosti byl ve Lvovské oblasti zasažen objekt kritické infrastruktury. Nejsou žádné oběti . Požár byl uhašen. Podrobnosti později. Mějte se na pozoru. Neignorujte sirény," řekl.

K zásahu došlo ve čtvrtek brzy ráno. Ve Lvově krátce před osmou hodinou ranní.

Letecké sirény se rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, ale škody ve Lvově jsou zatím jediným hlášeným zásahem.

- Ruské síly podnikají "nepřetržité" útoky na ukrajinské pozice na východě země, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maliar. "Situace je napjatá. Ano, je to pro nás obtížné," napsala Maliar na Telegramu. Situace v Luhansku zůstává složitá, uvedla kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského, aniž by se zmínila o jakýchkoli ústupech na východě Ukrajiny.

- Rusko posílá do Luhanské oblasti těžkou techniku a mobilizuje vojáky, ale ukrajinské síly nadále brání východoukrajinský region, uvedl jeho gubernátor Serhij Hajdaj. Ruské ministerstvo obrany již dříve prohlásilo, že jeho jednotky prolomily dvě opevněné linie ukrajinské obrany na východní frontě Luhanska. Uvedlo, že ukrajinské jednotky ustoupily tváří v tvář ruským útokům, ale neuvedlo, ve které části regionu. Haidaj uvedl, že tvrzení Ruska, že se ukrajinské jednotky stáhly, "neodpovídá skutečnosti".

- Ukrajinští představitelé uvedli, že protivzdušná obrana na jihu sestřelila osm raket Kalibr vypálených z lodi v Černém moři, ale další rakety zasáhly severní a západní Ukrajinu a také centrální oblasti Dněpropetrovsk a Kirovograd.


- Přetrvávající vysoká inflace, kterou podporují zvýšené ceny plynu, bude v letošním roce omezovat oživení růstu v bývalém sovětském bloku, předpověděla ve čtvrtek Evropská rozvojová banka.

Velkoobchodní ceny plynu v Evropě se sice do značné míry vrátily na úroveň před ruskou invazí na Ukrajinu před dvanácti měsíci, ale "v reálném vyjádření jsou tyto ceny srovnatelné s nejvyššími hodnotami z 80. let", uvedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj ve své klíčové zprávě.

EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla zemím bývalého sovětského bloku přejít na volnotržní ekonomiku, a od té doby rozšířila svůj investiční záběr i na země Blízkého východu a severní Afriky.

Při čtvrteční prezentaci svých nejnovějších prognóz tato instituce se sídlem v Londýně uvedla, že hrubý domácí produkt v regionech banky by měl v roce 2023 vzrůst o 2,1 %, což je pokles oproti zářijovému odhadu ve výši 3,0 %.

Produkce HDP na všech třech kontinentech podle odhadů v loňském roce vzrostla o zhruba 2,4 %, "pomaleji než v roce 2021, protože válka na Ukrajině si vybrala svou daň a postkovidové oživení se většinou vyčerpalo".


- Šéf Wagneru Jevgenij Prigožin přiznal, že jeho žoldnéřská skupina má na Ukrajině potíže. "Počet jednotek Wagner se bude snižovat a také nebudeme schopni plnit takový rozsah úkolů, jaký bychom chtěli," řekl Prigožin na pozadí rostoucích důkazů, že jeho politický vliv v Kremlu slábne.

- Během leteckého poplachu v ukrajinském hlavním městě bylo nad Kyjevem spatřeno šest vzdušných cílů a podle kyjevské vojenské správy byla většina z nich po zásahu protivzdušné obrany sestřelena.

- Ukrajinští spojenci uvedli, že je nepravděpodobné, že budou schopni dodat dříve slíbený počet tanků. Po schůzce západních ministrů obrany v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že nebudou schopni dosáhnout velikosti praporu. Tato špatná zpráva přišla těsně poté, co šéf NATO Jens Stoltenberg oznámil, že Rusko zahájilo obnovenou ofenzívu na východě ve snaze zabrat další území dříve, než na jaře dorazí nová západní technika.

- Země NATO zvyšují výrobu 155mm dělostřeleckých nábojů a musí tuto výrobu ještě zvýšit, aby pomohly Ukrajině, uvedl Stoltenberg. Stoltenberg uvedl, že spojenci nedospěli k závěrům ohledně nového závazku výdajů na obranu, ale je "zřejmé, že musíme vydávat více".

- Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Ukrajina má "skutečně dobrou šanci" převzít iniciativu na bojišti. V projevu po setkání s ministry obrany NATO v Bruselu Austin uvedl, že za každý systém, který NATO poskytne, bude cvičit vojáky na tento systém. "Laserově se zaměřujeme na to, abychom zajistili schopnost, a ne pouze platformu," řekl.

-  Podle odhadu odborného thinktanku International Institute of Strategic Studies (IISS) ztratila ruská armáda po devíti měsících bojů na Ukrajině téměř 40 % svého předválečného tankového parku. U některých klíčových tanků používaných v bojích se tento podíl zvyšuje až na 50 %, což Rusko nutí sáhnout do svých stále ještě značných zásob z dob studené války. Odhaduje se, že počet ukrajinských tanků se zvýšil díky počtu tanků, které Ukrajina ukořistila, a také díky dodávkám tanků ze sovětské éry od západních spojenců.

- Ukrajina obdrží od Velké Británie a dalších evropských zemí balík podpory v hodnotě 200 milionů liber na vojenské vybavení, včetně náhradních dílů pro tanky a dělostřelecké munice, oznámila britská vláda. Británie se dohodla s Nizozemskem, Norskem, Švédskem, Dánskem, Islandem a Litvou na zaslání počátečního balíčku podpory Ukrajině, uvedlo britské ministerstvo obrany.

- Evropská komise vyzvala k zákazu vývozu životně důležitých technologií do Ruska v hodnotě 11 miliard eur, aby dále oslabila válečné úsilí Kremlu, a upevnila tak to, co představitelé EU označili za nejtvrdší sankce v historii bloku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU se zaměřuje na průmyslové zboží, které Rusko potřebuje, jako jsou elektronické součástky pro bezpilotní letouny a vrtulníky, náhradní díly pro nákladní automobily a tryskové motory a stavební zařízení, jako jsou antény nebo jeřáby, které by mohly být použity pro vojenské účely.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3916

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2023