Putin, car bez impéria, potřebuje vojenské vítězství pro své přežití

20. 2. 2023

 
Putinova invaze na Ukrajinu chtěla s pýchou a horlivostí přetvořit světový řád. Ale i když utrpěl opakované vojenské porážky - což snížilo jeho postavení v celosvětovém měřítku a pošpinilo ho obviněními ze zvěrstev páchaných jeho jednotkami - Putin doma utužil svůj autoritářský režim a využil válku k likvidaci jakékoli opozice a k vytvoření uzavřené, paranoidní společnosti nepřátelské vůči liberálům, hipsterům, LGBTQ lidem a zejména vůči svobodě a demokracii západního typu.
 
Podle podnikatelů a státních úředníků se však Putinova pozice na vrcholu může ukázat jako nejistá, protože mezi elitou rostou pochybnosti o jeho taktice. Pro mnohé z nich Putinův gambit zmařil 30 let pokroku, kterého bylo dosaženo od rozpadu Sovětského svazu. Putinova vize Ruska děsí mnoho oligarchů a státních úředníků, kteří se tiše svěřují, že válka byla katastrofálním omylem, který selhal ve všech cílech. Zůstávají však paralyzovaní, ustrašení a veřejně mlčí.

Někteří jsou přesvědčeni, že Putin si může udržet moc i bez vítězství, pokud bude pokračovat ve válce a oslabovat odhodlání Západu a dodávky zbraní. Aby někdo z elity mohl jednat, musí však dojít k pochopení, že Putin vede zemi k totálnímu kolapsu. Dokud Putin stále bombarduje a útočí, lidé si myslí, že situace není tak špatná. Je třeba, aby došlo k úplné vojenské ztrátě, a teprve pak lidé pochopí, že je třeba něco dělat.

Na čem se zřejmě všechny tábory shodnou, je to, že Putin neprojevuje žádnou ochotu vzdát se. Jak se pozice Ruska na bojišti v posledních měsících zhoršovala, opakovaně eskaloval, měnil své velitele, rozpoutával brutální letecké údery na civilní infrastrukturu a hrozil použitím jaderných zbraní.

Nyní, když jsou jeho jednotky posíleny branci a odsouzenými a připraveny zahájit nové ofenzívy, potřebuje sedmdesátiletý ruský vůdce zvítězit, aby si udržel vlastní důvěryhodnost.

Zatímco na Ukrajině přibývá obětí, které plní hřbitovy napříč ruskými provinciemi, nablýskaná fasáda Moskvy působí dojmem hédonistického, lhostejného města. Její restaurace a kavárny jsou přeplněné okouzlujícími mladými návštěvníky, kteří nosí evropské značkové oblečení, pořizují si selfie na nejnovější iPhony a objednávají si lanýžovou pizzu nebo kachní konfit a zapíjejí je módními koktejly.

Pod povrchem však Putin vytváří militarizovanou, nacionalistickou společnost, živenou propagandou a posedlou "existenciální" věčnou válkou proti Spojeným státům a NATO. Zatím nikdo z oficiálních míst neměl odvahu něco namítnout - alespoň ne veřejně.

Od roku 2000, kdy Putin nastoupil do prezidentského úřadu, se jeho legitimita opírá o jeho popularitu a postavení mezi elitou, podpořenou schopností vyvolávat strach tím, že jedny zbavuje majetku a jiné uvrhuje do vězení. Porážky na Ukrajině ho oslabily.

Ale i kdyby Putin nějakým způsobem přinutil Ukrajinu ke kapitulaci a odstoupení okupovaného území, nejvíce by na tom tratili ti členové elity, kteří se přiklánějí k liberálnější společnosti. Trestající západní ekonomické sankce pravděpodobně zůstanou v platnosti a někteří oligarchové by nepochybně byli tlačeni k tomu, aby zaplatili obnovu nových ruských zemí. Někteří analytici předpovídají rozsáhlé čistky oligarchů a dalších osob považovaných za nedostatečně vlastenecké.t).

Již nyní se objevují šokující záblesky Putinova nového Ruska: Pár v jedné z krasnodarských restaurací byl zatčen, spoután a donucen padnout na podlahu poté, co je na policii udal člověk, který je slyšel tiše lamentovat nad válkou.

Starší ženu v autobuse vytáhli cestující ze sedadla, hodili ji na zem a hrubě ji vystrčili ze dveří, protože nazvala Rusko říší, která posílá muže bojovat v levných gumácích.

Bývalá úřednice centrální banky Alexandra Prokopenko popsala atmosféru, v níž se úředníci obávají vězení v prostředí zastrašování ze strany bezpečnostních služeb.

Putin, který je stále více izolován, čelí rostoucí nelibosti jestřábích nacionalistů, kteří se domnívají, že měl při obsazování Kyjeva jednat radikálněji, a liberálně orientované frakce, která považuje válku za vážnou chybu. Putin zúžil svůj vnitřní okruh na několik málo zastánců tvrdé linie a pochlebovačů, nemilosrdně odstranil opoziční rivaly a vytvořil mohutný bezpečnostní aparát, který ho má chránit před jakoukoli hrozbou.

Prokremelští analytici považují eskalaci - nasazení dalších vojáků a zvýšení vojenské výroby - za cestu k vítězství. Zdá se, že to odpovídá Putinově povaze.

Nikdo však ve skutečnosti neví, jaký je současný vojenský cíl nebo co může Putin považovat za vítězství. Někteří se domnívají, že se spokojí s obsazením celé východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, kde Rusko v roce 2014 začalo podněcovat separatistickou válku. Jiní tvrdí, že se nevzdal svých plánů na dobytí Kyjeva a svržení vlády.

Někdy Putin ostře pokárá některého ze svých úředníků za neúspěchy a ostatní se bojí veřejného ponížení. Vyvyšuje a odměňuje hrdlořezy, jako je čečenský vůdce Ramzan Kadyrov nebo zakladatel skupiny  Wagner Jevgenij Prigožin, ale rychle je omezuje, pokud vybočí z řady.

Někdy se zdá, že Putin je podivně mimo realitu své války. Několik dní poté, co pro-váleční blogeři minulý týden informovali o tom, že při neúspěšném útoku na Vuhledar, kterého se účastnila ruská elitní 155. gardová námořní pěší brigáda, byly ztraceny desítky ruských tanků a mnoho vojáků, se Putin před novináři chlubil, že "námořní pěchota pracuje tak, jak má - právě teď - hrdinně bojuje".

Mezitím se v zemi usadil hluboký pesimismus. Těch, kteří věří, že válka je prohraná, je celá škála od liberálů až po zastánce tvrdé linie. "Zdá se, že je nemožné dosáhnout politického nebo vojenského vítězství," řekl jeden státní úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity. "Ekonomika je pod obrovským tlakem a za takové situace nemůže dlouho vydržet."

Jak se hromadí oběti války, Putin a vrcholní propagandisté vychvalují fatalistický kult smrti a tvrdí, že je lepší zemřít v ruské válce než při autonehodě, na alkoholismus nebo rakovinu.

S tím, jak se sankce pomalu zakusují, ceny rostou a podniky se snaží přizpůsobit, ekonomové a vedoucí pracovníci podniků předpovídají dlouhý hospodářský úpadek v izolaci od západních technologií, myšlenek a hodnotových řetězců.