Hospodářská válka s Čínou by byla šílenstvím

16. 2. 2023

Chcete-li zjistit, zda bude MAD stačit k tomu, aby se zabránilo válce mezi Amerikou a Čínou, podívejte se, jak katastrofální by byl konflikt, který by mohl být vyvolán čínskou invazí na Tchaj-wan.

Ještě předtím, než Amerika sestřelila čínský balon, se Spojené státy a jejich spojenci připravovali na možnou konfrontaci. Jejich obavy vzrostly poté, co Čína a Rusko těsně před invazí prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu navázaly "neomezené" přátelství.

Amerika se již nyní snaží redukovat čínskou vojenskou kapacitu a zároveň snížit svou závislost na dovozu z této země. Čínská lidová republika naopak usiluje o to, aby se vyhnula přílišné závislosti na Spojených státech.

USA zatím přicházejí se třemi hlavními iniciativami. Zavedly vývozní kontroly, aby zabránily Číně v přístupu ke špičkovým polovodičům. Dotují svůj vlastní high-tech a ekologický průmysl. A ve spřátelených zemích prosazují "friendshoring", tedy budování dodavatelských řetězců kritických surovin, jako jsou vzácné zeminy, a zařízení, jako jsou solární panely. Prezident Joe Biden dosáhl jistých úspěchů při přesvědčování evropských a asijských spojenců, aby s touto politikou souhlasili.

Další kroky v podobném duchu se zdají být nevyhnutelné. Podle deníku New York Times je Amerika připravena zavést nová omezení pro americké společnosti, které financují vývoj pokročilých počítačových technologií v Číně. Někteří členové Kongresu chtějí rozšířit kontrolu vývozu i na další odvětví, například na biotechnologie. V obou případech budou Spojené státy chtít, aby jejich klíčoví spojenci stáli na jejich straně; jinak by bylo příliš snadné sankce obejít.

Případná čínská invaze na Tchaj-wan by vedla k hospodářským důsledkům zcela jiného řádu. Jejich přesná povaha však závisí na tom, jak by se vojenský konflikt vyvinul. Je proto užitečné uvažovat o třech scénářích.

Za prvé předpokládejme, že Čína snadno zvítězí nebo nebude čelit žádnému odporu. Poté by se Amerika obávala, že se její další spojenci v regionu, jako je Japonsko a Jižní Korea, dostanou pod tlak, aby změnili svou loajalitu vůči Čínské lidové republice. Spojené státy by mohly reagovat zdrcujícími sankcemi vůči Číně. To by se však vyplatilo pouze v případě, kdy by si jejich spojenci mysleli, že se za ně Amerika skutečně postaví. Nicméně v případě tohoto scénáře by její důvěryhodnost byla nízká, protože by se jí nepodařilo Tchaj-wan ochránit.

Za druhé, USA by také mohly přikročit k hospodářským sankcím, pokud by se čínská invaze zasekla. Bílý dům by se mohl domnívat, že hospodářské poškození Číny přiměje Peking k ústupu. Ačkoli vojenský scénář by se od předchozího velmi lišil, ekonomická reakce by byla podobná.

Za třetí si představme, že by Čína nebyla schopna dokončit rychlé obsazení Tchaj-wanu. Tentokrát by byla ekonomická reakce cílená. K tomu víceméně došlo po ruské invazi na Ukrajinu. Amerika a její spojenci zavedli finanční sankce a kontroly vývozu a zároveň se snaží snížit cenu, kterou může Rusko získat za své uhlovodíky. Hospodářské vztahy však zcela nezamrzly. Washington mohl zvolit tuto možnost, protože chtěl omezit škody na své vlastní ekonomice.

V Dantově Pekle básník navštěvuje různé kruhy pekla, jeden horší než druhý. Čínská invaze na Tchaj-wan by byla peklem, ale některé scénáře by byly z ekonomického hlediska obzvláště strašidelné.

První kruh by mohl zahrnovat sankce proti obchodu se strategickým zbožím. Amerika a její spojenci by zastavili jakýkoli zbývající vývoz vojensky užitečného vybavení. Čína by mohla v odvetě zastavit vývoz vzácných zemin, farmaceutických přísad a ekologických technologií.

Druhým okruhem by mohlo být zmrazení čínských mezinárodních rezerv ve výši 3,2 bilionu dolarů. Podle zprávy vedoucího pracovníka Atlantic Council Hung Trana by Čínská lidová republika mohla odpovědět konfiskací čínských aktiv v hodnotě 1,9 bilionu dolarů a portfoliových investic v hodnotě 1,2 bilionu dolarů v zahraničních rezervách a zároveň by čínským společnostem nařídila, aby přestaly obsluhovat zahraniční dluh v hodnotě 2,7 bilionu dolarů.

Třetím okruhem by mohlo být přerušení nestrategického obchodu mezi americkými spojenci a Čínou, s výjimkou základních potřeb, jako jsou potraviny a ropa. To by způsobilo hlubokou globální recesi. Navzdory rozšířeným řečem o ekonomické "separaci" dosáhl obchod se zbožím mezi Spojenými státy a Čínou v loňském roce rekordní hodnoty 691 miliard dolarů.

Čtvrtý okruh by zahrnoval blokádu čínského dovozu námořní ropy americkým námořnictvem. To by bylo nesmírně riskantní. "Uhlovodíková blokáda by se mohla zvrhnout v totální válku, jadernou nevyjímaje," říká Tran.

Vyčíslení dopadů kteréhokoli z těchto scénářů je šílenost. Stojí však za to připomenout, že čínská ekonomika je desetkrát větší než ruská a že invaze na Ukrajinu způsobila světu ekonomický šok, i když Moskva nečelila plnému rozsahu možných sankcí.

Navzdory těmto obavám Amerika může riskovat hospodářskou válku. Koneckonců Čína je vůči sankcím zranitelnější, říká vedoucí pracovník Brookings Institution David Dollar. Na druhou stranu práh bolesti Bílého domu a jeho spojenců může být nižší než práh bolesti Číny - a jakmile by soupeři vstoupili do prvního kruhu pekla, mohli by být vtaženi hlouběji do bludné spirály.

Tato vyhlídka by měla být dostatečně děsivá, aby obě strany upustily od konfrontace. Není to však záruka a bude zapotřebí moudré diplomacie.

 

Celý článek v anglickém originále ZDE