Si Ťin-pchingův kalkul

27. 2. 2023

čas čtení 5 minut
Si Ťin-pching sdílí s Vladimirem Putinem "přátelství bez hranic". Ale co se skutečně skrývá za tímto spojením? Jeho dvanáctibodový plán zůstává předvídatelně vágní a skrývá, o co mu vlastně jde. Vojenský historik Martin van Creveld odpovídá na všechny otevřené otázky.

V těchto dnech, kdy všichni mluví o ChatGPT, se přistihuji, jak myslím na Pabla Picassa. Počítače jsou prý úplně k ničemu. Mohly by dát odpovědi, ale nepřicházely by s žádnými otázkami. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl předložit své úvahy o čínské mírové iniciativě v rusko-ukrajinské válce tentokrát formou otázek.

Jaký byl původní postoj Číny k rusko-ukrajinské válce?

V únoru 2022, těsně předtím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu, slíbili si generální tajemník Komunistické strany Číny Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin "přátelství bez hranic" spojující obě země. Známkou tohoto přátelství je, že během prvního roku války Si Ťin-pching mluvil s Putinem čtyřikrát – ale ani jednou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Jaký byl výsledek?

Došlo k určité spolupráci, ale ne v rozsahu, který by mohl naznačovat výše citovaný výrok. Doteď hlavní pomocí, kterou Čína Rusku poskytla, stát se trhem pro ruské zboží, včetně ropy, dřevařských produktů a těžebních produktů, ale zjevně také technologie dvojího použití, tedy technologie, kterou lze použít pro civilní i vojenské účely.

Naposledy vzbudil rozhořčení Pekingu americký ministr zahraničí Anthony Blinken, když obvinil Čínu z přípravy na prodej zbraní Rusku. Pokud je toto obvinění správné, přiblížilo by se o krok blíže přímému zásahu do války. Zda je to správné a jak rozsáhlé a významné by takové dodávky zbraní byly, se však teprve uvidí.

Proč Čína nyní předkládá mírový plán?

Těžko říct. Jedna věc je jistá: Ne proto, že Si Ťin-pching má tak něžné srdce plné lásky. Jedním z čínských cílů může být zachránit co nejvíce z vůdcova projektu "Nová hedvábná stezka", který spoléhá na mír v Eurasii a byl válkou přerušen.

Nebo možná jen to, že Čína má pocit, že jako velmoc si prostě nemůže dovolit nepřijít s nějakým mírovým plánem. Tak se chovala Amerika v roce 1905 (během rusko-japonské války) nebo 1917 (během 1. světové války), abychom uvedli dva příklady.

Napoleon prý řekl, že Bůh žije v detailech. Jaké jsou tedy podrobnosti?

Čínský mírový návrh se skládá z dvanácti spíše obecných bodů, které lze shrnout víceméně následovně.

Za prvé, potřeba vytvořit podmínky a platformy, které umožní jednání – proces, ve kterém je Čína připravena hrát "konstruktivní roli".

Za druhé, nutnost zdržet se vyhrožování nebo použití jaderných, biologických nebo chemických zbraní.

Za třetí, je třeba, aby všechny strany uplatňovaly "rozum a zdrženlivost" respektováním mezinárodního práva a zdržely se útoků na civilisty a civilní zařízení, jakož i na ženy a děti.

Za čtvrté, Čína doufá, že se vyhne "rozšiřování vojenských bloků" – což je zjevný odkaz na NATO – a vyzývá všechny strany, aby "nepřikrmovaly plameny" a "nezhoršovaly napětí".

Proč Západ odmítá čínský plán?

Za prvé proto, že Západ nedůvěřuje Putinovi, že dodrží jakoukoli dohodu, kterou by ruský prezident podepsal – zvláště pokud by takové dohody měly zahrnovat stažení ruských sil z Ukrajiny, čímž by se obnovila územní celistvost země.

Navíc, a to je pro Evropu zvlášť důležité, je odmítán, protože tento plán by znamenal konec světového řádu po roce 1945, podle kterého lze hranice, pokud vůbec, měnit pouze nenásilně. Alespoň pokud by jeho realizace měla zahrnovat i to, že by si Putin mohl ponechat alespoň část dobytého území.

Nakonec, a to platí zejména pro Washington, je čínská iniciativa zamítnuta, protože přichází příliš brzy. Její realizace by nevedla k rozhodující ztrátě moci pro Rusko.

Jaká je tedy pravděpodobnost, že bude čínský plán realizován?

Ne moc vysoká. Nejen proto, že v tuto chvíli je mnoho jeho podrobností stále neznámých. Realizace tohoto plánu je nepravděpodobná také proto, že Volodymyr Zelenskij trvá – podle mého názoru správně –, na tom, aby Rusové stáhli své jednotky z každého čtverečního centimetru jeho země, než začnou seriózní jednání.

Jaká je tedy budoucnost?

Zatímco se obě válčící frakce připravují na dlouhou opotřebovací válku, uvidíme mnoho útrap, krve, potu a slz. Nakonec může dojít k bankrotu, jako v roce 1945 ve Velké Británii. Tento osud by mohl potkat jak Rusko (pokud bude tvrdě zasaženo dalšími západními sankcemi), tak USA (kvůli jejich obrovským deficitům obchodního a běžného účtu, které současná válka nesnižuje). A EU? Stačí zadat do Googlu "EU" a "bankrot" a dostanete odpověď.

Jak přesně do toho všeho zapadá Čína?

Čína je tertius gaudens: Smějící se třetí strana.

Celý článek v němčině: ZDE

1
Vytisknout
5035

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2023