Američan v Praze reagoval na slogan "Čechy Čechům" nápisem, přidal na zeď slovo "nejen", policajti mu dali pokutu 5000 Kč
1. 3. 2023 / David Franklin
čas čtení
5 minut
Když jsem každý den nastupoval na barrandovské zastávce do
tramvaje v Praze, tak mě vždy praštil přes nos šíleně xenofobní nápis na
mramorové zdi "Čechy Čechům".
Trčel tam po řadu měsíců a správa Dopravních podniků, zdá se, tento nápis nehodlala smýt z jejich zahnědlého svědomí.
A
protože jsem Američan s trvalým úředně potvrzeným pobytem, žijící mnoho
let v České republice, řádně pracující a platící daně, začal mě ten
nápis řádně štvát.
Ale pak jsem si řekl, že je to možná mramorová, umění milující stěna, na kterou si může každý napsat svůj názor, a proto mě přímo vybízí, abych k odpornému nacionalistickému nápisu přidal i svůj pocit rovnoprávného obyvatele malé české kotlinky.
Další den jsem si přinesl umělecké náčiní a směle jsem namočil štětec do barvy a pomalu maloval svůj názor na zeď vedle české zaprděnosti.
Mezitím se na zastávce vystřídaly stovky lidí a nakonec ke mně přistoupil mladší člověk a pravil: "Myslím, že děláte chybu".
Zahleděl jsem se na svůj nápis "Nejen Čechům, ale každému, který se naučí český jazyk a žije slušně podle norem demokracie" a v obavě, že jsem udělal chybu, jsem odvětil: "Udělal jsem gramatickou chybu?" Samozřejmě by taková chyba nahrála táboru xenofobů.
"Gramatickou, myslím, ne," řekl mladý muž a pustil se se mnou do diskuze o celé mé performanci a v jádru se mnou souhlasil, neb byl Slovák, žijící v Praze.
Ovšem za chvíli se na místo docárala místní sedmičlenná jednotka policie, která přijela se dvěma auty a hodlala mě zatknout a hned mě naštvaně požádala o doklady.
Když jsem ale začal vysvětlovat, proč maluji na zeď můj komentář, a že jsem si myslel, že ona zeď je jakési veřejné forum, když tam ten nápis je řadu měsíců a Dopravní podnik ho nikdy neumyl, tak jeden z nich poznamenal: "Ty vole, on mluví česky". Další se přidal a pravil: "To není možný, co dělá, ví, že je to vandalismus?"
Ale asi si uvědomili, že nejsem nějaký mlaďoch čmárající nesmysly na zeď a navrhli, že ten svůj nápis musím okamžitě umýt. Inu, souhlasil jsem s tou podmínkou, že umyju i ten nápis "Čechy, Čechům".
Jeden z policajtů mě tedy odvezl k mému domu, který je asi tři minuty chůze od zastávky a přitom odmítl vyjet výtahem do mého poschodí, což mě po šestivteřinové cestě autem připadalo naprosto absurdní.
Doma jsem našel ředidlo a hadry a za chvíli jsem už mazal nápis na zastávce.
Policajti na mě ale začali křičet, že na to mám jen patnáct minut. Odvětil jsem, že chci, aby mramor nebyl poškozen a za tak krátkou dobu to není možné smazat.
Další policajt kamsi zavolal a pak oznámil svým sedmi kolegům, že to můžou vyúčtovat jako přesčas.
Přítom nějaký chlap si na nástupišti zapálili cigaretu. Policajti na něj křičeli "Co to je? To tady nesmíte. Nemluvíte česky, ty vole?!" ale policie ho vůbec nepožádala o doklady.
Pomaloučku za přítomnosti dalších zástupů lidí jsem umyl všechny nápisy a sedl jsem si do policejního auta, které mě odvezlo na ústřednu, kde mně byla udělena pokuta pět tisíc korun.
Pán, který na nástupišti kouřil cigaretu, nemusel platit nic.
Ať žije spravedlnost pro spravedlivé, pomyslel jsem si.
V nasledujícím dnu jsem se vrátil na tramvajovou zastávku. V čištění graffiti jsem pokračoval dobrovolně.
Urgentně hledám právníka pro bono. Požádám soudce o zrušení pokuty.
- David Franklin
Trochu víc o mně:
Bc.A. David Franklin A.B. et M.A. (r. 1964) je oceňovaný umělec z New Yorku, pracuje v oblasti videa, grafiky a performance, také pracuje jako překladatel textů z češtiny do angličtiny. Má více než dvacetiletou zkušenost v médiích, zahrnující živé vysílání národní televize, natáčení filmů, instruktáží, dokumentů a hudebních videí pro mezinárodně uznávané umělce. David má prokazatelnou zkušenost v oblasti kreativity od dozoru nad televizními a filmovými štáby, až po vedení workshopů bojových umění na vzdáleném ostrově. Je spoluzakladatelem experimentálního uměleckého centra, společnosti pro wellness služby a také neziskové kulturní organizace. Pracoval jako šéfkuchař v italské restauraci, manažer v neziskové lékařské klinice pro pacienty postižené virem HIV. Byl také mediálním konzultantem a producentem v organizaci, která se věnuje obraně lidských práv. Také byl učitelem na vysoké škole, a jako držitel černého pásu 4. stupně v Shintaidu (japonské cvičení pro zdraví) cestoval kolem světa jako vedoucí workshopů umění pohybu. Kultovní film, v kterém hrál a který natočil bývalý člem českého undergroundu kameraman Jiří Dvorský, ho přitáhl na filmový festival Plzeň Finale v roce 2004. David je rodilý mluvčí americké angličtiny, mluví též mandarínskou čínštinou, hovoří plynně česky. V roce 2015 dokončil svůj magisterský titul v oblasti Digitální kultury a komunikace.
D. Franklin
www.dfranklin.org
dance@dfranklin.org
8782
Diskuse