Evropané se po desetiletích sebeuspokojení přetahují o protivzdušnou obranu

21. 6. 2023

Protiletadlové systémy budou mít pravděpodobně hlavní roli na pařížském aerosalonu, který začal v pondělí, předpovídá Richard Aboulafia, výkonný ředitel AeroDynamic Advisory.

"Uslyšíte hodně o výrobní kapacitě raket. Trh s raketami je jednoduše nejrychleji rostoucím segmentem průmyslu, a přesto výrobci prostě nemohou držet krok," řekl Aboulafia agentuře AFP.

Západní země se od konce studené války těšily z naprosté nadvlády ve vzduchu a do značné míry upustily od silné obrany, která byla kdysi určena k ochraně sil NATO před sovětskými letadly.

Francie se zbavila osmi ze svých devíti protiletadlových dělostřeleckých pluků, upozornili poslanci v nedávné zprávě.

Země NATO se však v posledních letech opět obracejí k protivzdušné obraně, protože více států získalo střely s plochou dráhou letu, balistické rakety krátkého doletu a bezpilotní letouny, říká Mark Cancian, plukovník americké námořní pěchoty ve výslužbě, který je vedoucím poradcem amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

"Začali s tím, ale v podstatě se nedostali příliš daleko," řekl Cancian agentuře AFP.

"Myslím, že za dalších pět let jich bude mnohem víc, ale to teď Ukrajině nepomůže," dodal.

Vzhledem k tomu, že protiletadlové systémy a rakety, které odpalují, chybí, Západ se snaží reagovat na ukrajinské prosby o dodávky - ať už pro obranu krátkého nebo dlouhého doletu.

Berlín plánuje v příštích letech na protiletadlové operace vynaložit pět miliard eur z fondu ve výši 100 miliard eur (110 miliard dolarů) na obnovu svých ozbrojených sil, přičemž stejná částka je rozpočtována v Paříži na období do roku 2030.

Pokud jde o průmysl, evropský výrobce raket MBDA v posledních měsících podepsal smlouvy v hodnotě dvou miliard eur s Francií a Itálií na dodávku 700 raket Aster, které se používají zejména v systému SAMP/T.

A Polsko utratí 2,2 miliardy eur za 44 odpalovacích zařízení a stovky raket CAMM.

"Štít evropského nebe"

17 evropských zemí vedených Německem se v loňském roce spojilo v oblasti protivzdušné obrany k projektu "Euro Sky Shield" - ačkoli Francie, Itálie a Polsko zůstaly mimo.

Schéma by zahrnovalo společné zadávání veřejných zakázek na systémy krátkého, středního a dlouhého doletu, včetně německého Iris-T, amerického Patriotu a americko-izraelského Arrow-3.

"Harmonizace napříč spojeneckými zeměmi má obrovský smysl," řekl Aboulafia.

Nicméně "kdykoli se NATO pokusí standardizovat, musí být samozřejmě učiněna velká rozhodnutí, pokud jde o to, kdo se ujme vedení výroby a designu," dodal.

"Viděli jsme tento film už dříve a velkým problémem je vždy Francie," která se zdráhá vzdát se průmyslového vedení, řekl Aboulafia.

"Německý návrh nebere dostatečně v úvahu evropské bezpečnostní zájmy, nedokázal přesvědčit partnery a ponechává mnoho nezodpovězených otázek na strategické, vojenské, průmyslové a ekonomické úrovni," napsal v nedávné zprávě berlínský think-tank SWP.

Tím, že si Německo vybralo americkou a izraelskou technologii namísto evropské, je také "v rozporu s cílem posílit evropskou průmyslovou a technologickou obrannou základnu," dodala SWP.

Nedávná zpráva francouzských poslanců přímo kritizovala "nebeský štít" a lamentovala nad "naprostým nedostatkem evropských řešení... versus propagace amerických a izraelských výrobků".

Další izraelská nabídka, nová hypersonická antiraketa od Rafael Defense Systems, by mohla zlákat evropské vlády, až bude vystavena v Paříži poté, co Rusko vypálilo své velmi medializované zbraně Kinžal na Ukrajinu.

Spolu s pařížským aerosalonem pozvala francouzská vláda ministry na konferenci o protivzdušné obraně, aby se pokusili urovnat rozdíly.

"Němci navrhli průmyslovou dohodu, nabízíme strategickou iniciativu: mít kapacitu pro evropskou protivzdušnou obranu, která je suverénní, s evropským vybavením," řekl francouzský diplomatický zdroj.

Zdroj v angličtině: ZDE