Německo: Merz kritizuje německou vládu za chybějící čínskou strategii

21. 6. 2023

Šéf DU Friedrich Merz kritizoval německou vládu za nedostatek čínské strategie. S ohledem na německo-čínské mezivládní konzultace v úterý v Berlíně Merz na Dni průmyslu v Berlíně řekl, že Německo musí definovat strategické zájmy. Německá vláda však dosud nemá žádnou čínskou strategii. "Vynechali to ze Strategie národní bezpečnosti, protože se mezi sebou neshodnou. To si Německo už nemůže dovolit. Potřebujeme strategický konsensus v těchto otázkách, pokud jde o to, do jaké míry jsme skutečně připraveni hájit naše zájmy."

Německá vláda představila bezpečnostní strategii a v nadcházejících týdnech bude následovat zvláštní strategie ohledně Číny.

Mezivládní konzultace se v úterý uskutečnily již posedmé. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) přijal v kancléřství čínského premiéra Li Čchianga s vojenskými poctami. Jednání se pak zúčastnili předsedové vlád a po osmi až devíti ministrech. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) se již dříve ráno setkal s čínským ministrem obchodu Wang Wen-tchaem a předsedou čínské Národní komise pro reformu a rozvoj (NDRC) Čeng Šan-ťieem.

Politik SPD vyzývá k přezkoumání německo-čínských konzultací

Před zahájením rozhovorů vyzval předseda zahraničního výboru Michael Roth (SPD) k revizi formátu rozhovorů. Je třeba prozkoumat, "jak udržitelný je stále formát mezivládních konzultací s Čínou, který je ve skutečnosti určen pouze pro obzvláště blízké strategické partnery," řekl Roth Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND).

Politika komunistického vedení pod prezidentem Si Ťin-pchingem je "v rozporu s našimi hodnotami a zájmy," řekl Roth. Schůzka v Berlíně je "také testem, abychom zjistili, na kolika konkrétních společných projektech se ještě můžeme dohodnout" a jak odolné partnerství stále je.

Čína zažila "dramatickou změnu" od doby, kdy současný prezident nastoupil do úřadu, řekl politik SPD. Lidová republika se za Si Ťin-pchinga stala "více autoritářskou" a okolnímu světu se jeví jako "stále agresivnější". Političtí oponenti, občanská společnost a menšiny, zejména Ujguři, jsou pronásledováni a utlačováni.

Předseda poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich naopak formát na Deutschlandfunk ocenil. Pro koordinaci mezinárodních otázek, politiky v oblasti klimatu a dvoustranných vztahů jsou konzultace rovněž "přiměřené" délky. "Pokud je uplatňován respekt, pak můžete také řešit neshody," zdůraznil Mützenich.

Místopředsedkyně německo-čínské parlamentní skupiny Spolkového sněmu Gyde Jensen (FDP) se vyslovila pro zdrženlivost při jednání s Čínou. Varovala kabinet, aby se nenechal zneužít jako propagandistické pozadí pro čínskou vládu: Konkrétní pozitivní signály pro bilaterální spolupráci jsou pro ni "nemyslitelné, pokud nebudou doprovázeny jasnými a především zajištěnými závazky Čínské lidové republiky jednat s Ruskem," řekl Jensen RND.

Reinhard Bütikofer, poslanec Evropského parlamentu za Stranu zelených, vyzval k jasnému postoji vůči Pekingu v ARD. "Aniž byste šli do konfrontace, musíte říct, kde stojíte a kde jsou naše zájmy." V Pekingu nelze nic získat politikou "slabomyslnosti".

Unie vítá mezivládní konzultace s Čínou

Unie považuje obnovení konzultací za důležitý signál. "Kdyby nebylo vládních konzultací, museli byste si je vymyslet," řekl předseda německo-čínské parlamentní skupiny Hans-Peter Friedrich (CSU), "Augsburger Allgemeine". "Zejména po dlouhém období uzavření hranic kvůli pandemii a přitvrzování mezi USA a Čínou, stejně jako po vypuknutí války na Ukrajině, je dostatek potřeby diskuse."

Naposledy se mezivládní konzultace konaly osobně v roce 2018. Kvůli pandemii koronaviru uspořádaly obě strany poslední konzultace za předchozí vlády kancléřky Angely Merkelové (CDU) v dubnu 2021 pouze prostřednictvím videospojení. Probíhají také mezivládní konzultace mezi Německem a Francií, s Izraelem, Nizozemskem a od letošního roku také s Japonskem – ale ne s USA.

Lidová republika je již léta nejdůležitějším obchodním partnerem Německa. V pondělí Scholz obhajoval kurz snižování ekonomické závislosti na Číně a posílení německých dodavatelských řetězců. Na pozadí je zvýšené napětí s USA v posledních letech, podpora Pekingu Rusku navzdory válce na Ukrajině a konflikt kolem Tchaj-wanu. Peking považuje ostrovní republiku za odtržené území, které chce v případě potřeby spojit s pevninou silou.

Zdroj v němčině: ZDE