Norové a jejich tepelná čerpadla
24. 11. 2023
čas čtení
7 minut
Tepelná čerpadla jsou instalována v Norsku ve dvou třetinách
domácností v zemi, jejíž zkušenosti naznačují, že přechod na
ekologičtější vytápění je možný Když si Glen Peters
pořizoval do svého domu v Oslu tepelné čerpadlo, nepřemýšlel o tom,
kolik oxidu uhličitého díky němu nevznikne. Roli hrálo pohodlí; krb byl
příliš obtížný - námaha spojená s nákupem, přípravou a skladováním dřeva
- a nástěnné radiátory jsou příliš prašné. "Jejich čištění je otrava,"
řekl Peters (je to ve skutečnosti klimatologem).
Hlavním faktorem však podle Peterse, který nedávno přešel na podlahové vytápění, byly peníze.
Ve
většině Evropy je instalace tepelného čerpadla jedním z nejúčinnějších
opatření, které může člověk učinit, aby snížil svou uhlíkovou stopu.Ale v
Norsku, kde jsou již dlouho běžná čistá, ale neefektivní elektrická
topidla, je přechod na tepelné čerpadlo často čistě finančním
rozhodnutím. Dvě třetiny domácností v této pětimilionové severské zemi
mají tepelné čerpadlo, což je více než kdekoli jinde na světě.
Po mnoho let vytápěli Norové a jejich sousedé své domy fosilními palivy. Během ropné krize v roce 1973, kdy ceny ropy prudce vzrostly, se však političtí představitelé země vědomě rozhodli podporovat alternativní zdroje a na rozdíl od svých kolegů jinde od tohoto rozhodnutí po odeznění krize neustoupili.
Dánsko zavedlo rozsáhlý systém dálkového vytápění. Norsko, Švédsko a Finsko se více přiklonily k vytápění dřevem nebo elektřinou.V devadesátých letech začaly stanovovat ceny uhlíku a kombinace dotací a daní ještě dlouho po skončení krize vychýlila rovnováhu směrem k odklonu od ropy.
"Norsko včas zajistilo, aby vytápění fosilními palivy bylo nejdražší variantou, čímž se tepelná čerpadla stala cenově konkurenceschopnými," uvedl Dr. Jan Rosenow z Regulatory Assistance Project, thinktanku, který se zabývá dekarbonizací budov. "Udělali to tak, že zdanili emise uhlíku z fosilních paliv.To bylo klíčem k motivaci zavádění tepelných čerpadel."
Norsko také vyškolilo pracovní sílu pro jejich instalaci. Zatímco samotná zařízení lze masově vyrábět v továrnách, jejich montáž do domů může být složitá a snadno se pokazí. Podle odborníků je nedostatek kvalifikované pracovní síly ve velké části Evropy jedním z několika překážek, které brzdí rozvoj odvětví tepelných čerpadel.
"Důvodem velkého růstu je to, že to funguje," řekl Rolf Iver Mytting Hagemoen, vedoucí lobbistické skupiny Norské asociace tepelných čerpadel. "Pokud máte hodně zákazníků, kteří mají stížnosti a špatné zkušenosti s tepelnými čerpadly, řeknou všem svým sousedům, že to nefunguje."
Existují náznaky, že platí i opak.Ole Øystein Haugen, kovodělník v důchodu, který žije nedaleko Osla, přesvědčil tři své sousedy, aby si pořídili tepelná čerpadla země-voda poté, co si sám před sedmi lety jedno pořídil. Zařízení vytápí jeho bazén i dům. Na jaře trvá ohřev vody o něco déle než se starým naftovým topením, řekl Haugen, ale "to je jediné negativum".
Ve své podstatě je tepelné čerpadlo stejné jako lednička nebo klimatizace. Zařízení samo nevyrábí požadované teplo, ale přesouvá ho zvenčí tam, kde je potřeba. Existují již desítky let, první tepelné čerpadlo sestrojil v roce 1856 rakouský vědec Peter von Rittinger a použil je k vysoušení soli v bažině. Ve 30. letech 20. století je používali Švýcaři k odběru tepla z řek a jezer a o několik desetiletí později Američané k odběru tepla ze země.
Účinnost tepelných čerpadel se v průběhu desetiletí zvýšila, částečně díky prvním osvojitelům v severských zemích, kteří se s nimi vypořádali do té míry, že moderní verze dokáže dodat tři až pět jednotek tepla na každou jednotku elektřiny, která se použije k jejich napájení. Účinný plynový kotel naproti tomu dokáže vyrobit pouze tolik tepla, kolik energie je obsaženo ve spalovaném palivu. Jinými slovy, tepelné čerpadlo má menší uhlíkovou stopu než plynový kotel, i když je připojeno k elektrické síti závislé na dodavatelích s vysokými emisemi.
Kent Eilertsen je technikem údržby v norské poštovní službě Posten Bring a stará se o dvě tepelná čerpadla v třídicím terminálu v Tromsø, 220 km severně od polárního kruhu. "V mrazu fungují velmi dobře," řekl Eilertsen. Dodal, že zařízení mohou být méně účinná, když teploty klesnou pod -15 °C, ale nové verze stále pracují při -20 °C nebo -25 °C.
V některých částech britského a německého tisku se proti tepelným čerpadlům vedou silné kampaně, které tvrdí, že tato zařízení jsou neefektivní a v chladném počasí se porouchávají. Některé z těchto kampaní jsou spojeny s lobbistickými skupinami prodávajícími plyn.
Obliba tepelných čerpadel v severských zemích by měla být dostatečným důvodem k vyvrácení tohoto mýtu - Švédsko a Finsko se připojily k Norsku na vrcholu žebříčku počtu tepelných čerpadel na 1 000 domácností. Studie ukazují totéž. V mírně chladném podnebí vyrobí standardní tepelné čerpadlo využívající vzduch dva až třikrát více užitečného tepla než je energie potřebná k jeho provozu a tento poměr klesá pod dvě hodnoty pouze při teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Norové také těží z dobře izolovaných domů. "Když jsem byl malý, buď jsme se v létě potili jako prasata, nebo v zimě mrzli," řekl Peters, který vyrůstal v Austrálii. "Norsko je úplně jiné a docela luxusní v tom smyslu, že uprostřed zimy můžete chodit jen v tričku a v domě je plus dvacet stupňů."
Tepelná čerpadla jsou zatím ve většině zemí stále ještě poměrně málo rozšířena. Podle Mezinárodní energetické agentury produkují pouze asi 10 % tepla spotřebovaného v budovách a do konce desetiletí se musí téměř ztrojnásobit, aby se do roku 2050 podařilo dosáhnout nulových čistých emisí. Navzdory boomu od nedávné energetické krize, kdy ceny fosilního plynu prudce vzrostly, prodej v některých částech Evropy i jinde naznačuje, že tento cíl je stále daleko.
Úspěch Norska není pro jiné země snadné zopakovat. Je to jedna z nejbohatších zemí planety, takže si občané mohou snáze dovolit vyšší počáteční náklady na tepelné čerpadlo. Norsko také vyrábí levnou, obnovitelnou elektřinu z vodních přehrad, což lidem, kteří používají tepelné čerpadlo, snižuje měsíční účty.
7674
Diskuse