Jak jedna německá vesnice ilustruje riziko rakoviny způsobené spalováním dřeva

22. 3. 2024

čas čtení 4 minuty
 
Podle vědců může vytápění domácností dřevem nebo uhlím vést k významnému znečištění ovzduší, a to i ve venkovských obcích

"Povědomí veřejnosti o škodlivosti spalování dřeva v domácnostech je stále příliš nízké. Prvním krokem by mělo být upozornění spotřebitelů na tyto škody. Například zavedením zdravotních varování jak na kamnech, tak na tuhých palivech, jako je dřevo, uhlí a alternativní paliva, podobně jako je tomu u způsobů, které se používají při informování veřejnosti o škodlivosti kouření."

Na podzim roku 2018 dorazil do centra malé německé vesnice Melpitz přepravní kontejner plný zařízení na měření znečištění ovzduší.

Dr. Dominik van Pinxteren z Leibnizova institutu pro výzkum troposféry vysvětlil důvod jejich zkoumání: "Obávali jsme se, že spalování dřeva by mohlo být významným zdrojem znečištění částicemi v malých vesnicích, ale tyto oblasti nejsou dostatečně pokryty oficiálními sítěmi monitorování kvality ovzduší."

V obci Melpitz, která se nachází v Sasku a je obklopena zemědělskou půdou a pastvinami, žije přibližně 200 obyvatel. Žijí v 63 domech, které jsou většinou vytápěny ústředním topením na olej nebo dřevo, v malém počtu domů se topí uhlím.

 

Výzkumníci zjistili, že v zimě bylo znečištění částicemi ve vesnici často dvakrát vyšší než na okolních polích. Nejhorší ovzduší bylo o víkendech, kdy se ke směsi znečištění přidával kouř z kamen. Riziko, které pro obyvatele vesnice představovalo dodatečné znečištění částicemi, bylo podle odhadů o polovinu vyšší než riziko úmrtí při dopravní nehodě.

Vzduch v Melpitzu obsahoval rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou perzistentními znečišťujícími látkami obsaženými v kouři ze dřeva a uhlí. Riziko vzniku rakoviny z těchto expozic bylo podobné jako ve velkých evropských městech, včetně Atén a Florencie.

Van Pinxteren uvedl, že tato zjištění jsou významná: "Vytápění domácností dřevem může vést k významnému znečištění, a to i v malých obcích. Emise vznikají tam, kde lidé žijí. Všichni - od mladých po staré - jsou nevyhnutelně ovlivněni, protože všichni dýcháme stejný vzduch."

Nedávné údaje z vesnice ve Slovinsku a studie tří malých měst v Irsku ukazují, že situace v Melpitzu se pravděpodobně opakuje v mnoha venkovských oblastech. Patří sem i Velká Británie, kde je podíl venkovských domácností, které spalují dřevo a uhlí, dvakrát vyšší než ve městech.

Další nová studie se zabývala dopady na zdraví uvnitř irských domácností, které spalují dřevo, uhlí a rašelinu - většina z nich se nachází ve venkovských městech a vesnicích. Starší lidé, kteří vytápěli své domovy otevřeným ohněm, měli 2,3krát vyšší riziko onemocnění dýchacích cest než ti, kteří používali uzavřená kamna. Tento vliv se přidal k vlivu kouření tabáku, plicním problémům v dětství a vlhkosti v domácnosti, které samy o sobě významně přispívají k tomuto riziku.

Jako skupina měli zvýšené riziko také lidé s ústředním topením. Předpokládalo se, že to bylo způsobeno velkým počtem irských domácností s ústředním topením, které používaly otevřený oheň také k sekundárnímu vytápění.

Dřívější studie v Irsku rovněž spojovala kouř z otevřených ohňů v interiéru se zrychleným úpadkem kognitivních funkcí a studie v USA zjistila, že vytápění domácnosti kamny nebo krbem zvyšuje riziko rakoviny plic o 43 %.

Je zřejmé, že je naléhavě nutné získat lepší údaje a přijmout opatření ke snížení expozice znečištění dřevem a uhlím ve venkovských komunitách v celé Evropě.

Tessa Bartholomew-Goodová z charitativní organizace Global Action Plan řekla: "Povědomí veřejnosti o škodlivosti spalování dřeva v domácnostech je stále příliš nízké. Prvním krokem by mělo být upozornění spotřebitelů na tyto škody. Například zavedením zdravotních varování jak na kamnech, tak na tuhých palivech, jako je dřevo, uhlí a alternativní paliva, podobně jako je tomu u způsobů, které se používají při informování veřejnosti o škodlivosti kouření."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2329

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2024