Levicové severské národy představují „paprsek naděje“ v Evropě

12. 6. 2024

čas čtení 3 minuty

Levicové strany ve Finsku, Švédsku a Dánsku zaznamenaly v eurovolbách nárůst podpory, což je protikladem popularity pravice ve Francii a Německu a v Česku

 
Podpora pravicových populistů a krajní pravice ve Finsku, Švédsku a Dánsku v nedělních volbách do Evropského parlamentu klesla a nárůst podpory zelených a levicových stran je podle jednoho z kandidátů „paprskem naděje“ pro ostatní  EU.

Vzhledem k tomu, že Emmanuel Macron po drtivé prohře svých spojenců s krajní pravicí vyhlásil ve Francii předčasné parlamentní volby a Olaf Scholz je v Německu pod rostoucím tlakem poté, co se AfD stala druhou největší stranou v Evropském parlamentu, severské země - kde je strana Finové členem vládnoucí koalice ve Finsku a Švédští demokraté podporují vládu ve Stockholmu - se vydaly jiným směrem.

 
„Stručně řečeno, je to proto, že už  ultrapravičáci byli u moci, a když se k moci dostanou, ztrácejí dynamiku,“ řekla Marlene Windová, ředitelka Centra pro evropskou politiku a profesorka na Kodaňské univerzitě.

"Je třeba, aby vládli delší dobu, aby se ukázalo, že je skutečně těžké a obtížné řídit zemi.

„Nejde o to, že bychom se vymykali trendu, ale o to, že jsme před ním,“ dodala.
 

Ve Finsku se v nedělních eurovolbách na prvním místě umístila vládnoucí liberálně-konzervativní strana se čtyřmi mandáty a 25 % hlasů, ale šokem večera byl nárůst Levicové aliance z jednoho mandátu na tři.

„Byli jsme ve studiu v Helsinkách, kde jsme dělali analýzu voleb, a nejprve jsme si mysleli, že muselo dojít k nějakému omylu,“ řekl Rickhard Husu, zpravodaj EU finské veřejnoprávní televize YLE, když vyšlo najevo, že levice získala více než 17 % hlasů, zatímco krajně pravicová strana Finové přišla o jedno ze svých dvou křesel v Evropském parlamentu.

Lídr levice, charismatický sedmatřicetiletý Li Andersson, navíc získal více hlasů, než jakýkoli jiný politik kdy v evropských volbách obdržel, když ve finském systému, který umožňuje voličům vybrat si na volebním lístku kromě strany i jednotlivce, získal 250 000 osobních preferencí.

„Něco takového jsme v podmínkách EU ještě nezažili,“ řekl Husu, který Anderssona popsal jako zjevně velmi talentovaného komunikátora, který má přehled o detailech a ideologii.

V Dánsku byly výsledky ještě výraznější: Zelení se umístili v čele průzkumů s více než 17% podílem hlasů a sociální demokraté skončili těsně druzí s 15,6 %, což oběma stranám zajistilo po třech křeslech v parlamentu, který zasedá v Bruselu a Štrasburku.

Jinak to však byla pro zelené na celém kontinentu zničující noc, neboť strana ztratila 19 křesel - devět jen v Německu, kde AfD získala dalších šest.
 

Ve Švédsku skončili populističtí Švédští demokraté, největší pravicová strana v národním parlamentu, která dva roky podpírala vládu, na čtvrtém místě - i když získali jednoho europoslance.

Kandidát za švédskou Levicovou stranu Jonas Sjöstedt označil výsledek za „paprsek naděje“ pro Evropu.

Windová však varovala, že Macronovy předčasné volby, které by mohly dát Národní shromáždění Marine Le Penové šanci dostat se k moci, jsou plné rizik.

"Krajní pravice se v Německu a ve Francii dostala velmi hluboko. Problémem těchto velkých zemí je, že budou mít mnohem větší vliv na každodenní politiku EU, vůči Ukrajině, Putinovi a tak dále,“ řekla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2631

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2024