2. 1. 2025 / Boris Cvek
V Česku se o hodnotě demokracie a jejích hodnotách často a hodně mluví. Mnoho hodných, milých lidí na mě dělá dojem, že jsou připraveni si kvůli demokracie lehnout na mučidla, kdyby na to přišlo. Tento étos bránit demokracii a odhodlání obětovat se za ni jsou obdivuhodné.
Když ale přijde na otázku zvyšování daní bohatým, je všechen elán a odhodlání pryč. Do toho se vlastně nikomu nechce. Demokracie ano, ta je na prvním místě, samozřejmě, ale že by náklady krize, inflace a války měli nést na prvním místě ti, kdo mají hodně peněz, protože i kdyby přišli o polovinu jmění, pořád budou mít luxusní život, je sice logické, ale z nějakého zvláštního důvodu nepřijatelné.
Je pravda, že Fialova vláda zvyšovala ostudně nízké majetkové daně (ale jen velmi málo, takže jsou stále ostudně nízké), zvýšila je ale tak, že to podle vědců z PAQ Research dopadlo především na chudé. Asi aby si národ zapamatoval, že zvyšování majetkových daní nechce, protože to bolí obyčejné lidi. Skvělý způsob, jak ochránit velké majetky před zdaněním.
Nedávno psal Petr Holub na Seznamu, že klíčem k pochopení zběsilého růstu cen nemovitostí v ČR je zrušení daně z nabytí nemovitost. Snižování daní z příjmů fyzických osob při rušení superhrubé mzdy zase nepřineslo nic chudým, ale mnoho bohatým. A o tomhle se prakticky nemluví, už vůbec ne se zápalem, s jakým se mluví o bojí za demokracii a za demokratické hodnoty.
Čím to je? Že by ti lidé nechápali, že to souvisí? Nebo jim ve skutečnosti na demokracii nezáleží, a kdyby demokracie skončila, opakovali by se stejným zápalem prohlášení o boji za hodnoty totalitního režimu?
Diskuse