EU uvádí „náznaky“, že Izrael svým jednáním v Gaze porušuje lidskoprávní závazky

21. 6. 2025

 
Tento závěr byl považován za hotovou věc od chvíle, kdy 17 členských států EU v čele s Nizozemskem, tradičním spojencem Izraele, zařadilo na program jednání přezkum dohody mezi EU a Izraelem.

Úředníci EU byli pověřeni, aby posoudili, zda jsou vnitřní a mezinárodní vztahy Izraele založeny na „dodržování lidských práv a demokratických zásad“ v kontextu téměř každodenních smrtelných střeleb na palestinské civilisty hledající potraviny.

Přezkum byl vyvolán blokádou Gazy ze strany Izraele uprostřed všeobecného zděšení nad pokračujícím bombardováním, které podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od 7. října 2023 zničilo toto území a zabilo více než 55 600 lidí, převážně civilistů.
 
Diskusi v EU komplikují izraelské letecké údery na Írán, které mohou některé vlády odradit od vyvíjení tlaku na Izrael.

Krátce poté, co Izrael zahájil válku proti Íránu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová „znovu potvrdila právo Izraele na sebeobranu“. V minulosti čelila kritice za to, že se nevyjádřila k humanitárním důsledkům izraelského útoku na Palestince.

Dohoda o přidružení mezi EU a Izraelem, podepsaná v roce 1995, je základem obchodních vztahů v hodnotě 68 miliard eur mezi 27 evropskými zeměmi a touto blízkovýchodní zemí. EU je největším trhem Izraele a představuje asi třetinu jeho obchodu. Izrael je také členem programu EU pro financování výzkumu Horizon a od zahájení současného programu v roce 2021 získal granty v hodnotě 831 milionů eur.

Dokument se objevil poté, co více než 100 kampaní vyzvalo Komisi, aby dohodu o přidružení  pozastavila.

„Slabé nebo neprůkazné posouzení dodržování článku 2 ze strany Izraele a/nebo nepozastavení alespoň části dohody o přidružení ze strany Komise a Rady by nakonec zničilo to, co zbývá z důvěryhodnosti EU, a dále povzbudilo izraelské úřady k pokračování v jejich zločinech proti lidskosti,“ uvádí se v prohlášení podepsaném 113 občanskými skupinami, včetně Amnesty International a Human Rights Watch.

Eve Geddie, vedoucí kanceláře Amnesty International v EU, uvedla, že rozhodnutí zahájit přezkum přišlo „tragicky a devastujícím způsobem pozdě“ a že ačkoli je důležité, s postupem času se izraelské síly staly „stále odvážnějšími“.

Osm členských států EU samostatně napsalo Kallasové a vyzvalo ji, aby zvážila zastavení obchodu se zbožím a službami z okupovaných palestinských území.

V dopise, který zorganizovala Belgie, se uvádí, že EU je povinna reagovat na stanovisko Mezinárodního soudního dvora z loňského července, které Izraeli nařídilo co nejdříve ukončit okupaci palestinských území. V přelomovém, byť nezávazném rozhodnutí soud uvedl, že ostatní státy mají povinnost neuznávat okupaci za zákonnou.

Politika EU vůči Izraeli byla brzděna obtížemi při hledání shody mezi 27 členskými státy s diametrálně odlišnými názory, od zemí, které uznávají Palestinu, včetně Španělska a Irska, až po věrné spojence izraelského prezidenta Benjamina Netanjahua, jako je Maďarsko a Česká republika.

Situace se změnila minulý měsíc, kdy Nizozemsko, silný spojenec Izraele, vyzvalo k přezkoumání dohody o přidružení mezi EU a Izraelem, a to po největších protestech na nizozemských ulicích za poslední desetiletí, které se týkaly zahraniční politiky.

Nizozemský ministr zahraničí Casper Veldkamp, bývalý velvyslanec v Izraeli, argumentoval, že blokáda Gazy ze strany Izraele je porušením mezinárodního práva, a tedy i dohody o přidružení. Nečekaně velký počet zemí s tím souhlasil, ačkoli otázka nebyla předložena k hlasování.

EU není zdaleka jednotná v tom, jak postupovat dál. Úplné pozastavení dohody, které vyžaduje jednomyslnost, je považováno za nemožné, vzhledem k zcela jistému vetu Maďarska, České republiky nebo Německa.

EU potřebuje pouze váženou většinu k pozastavení výhodných obchodních podmínek nebo účasti Izraele v programu Horizon, ale i tyto výsledky jsou velmi nejisté.

Hildegard Bentele, německá europoslankyně ze středopravicové strany, která předsedá delegaci Evropského parlamentu pro Izrael, kritizovala snahy o zpochybnění dohody. „To nebude mít žádný vliv na izraelskou vládu. Jsem si tím naprosto jistá. Tím se dostaneme do méně vlivné pozice,“ uvedla v rozhovoru na začátku tohoto měsíce.

Předchůdce Kallasové Josep Borrell však kritizoval Evropu za to, že se vyhýbá své morální odpovědnosti vůči Gaze. Ve svém typicky otevřeném projevu argumentoval, že EU by měla dohodu o přidružení využít jako páku k vymáhání dodržování humanitárního práva.

Dalším příkladem zahraničněpolitických uzlů EU je blokování sankcí EU proti násilným izraelským osadníkům ze strany Maďarska.

Kallasová na začátku tohoto týdne vyjádřila frustraci nad kritikou, která EU obviňuje z mlčení a nečinnosti, a poukázala na nutnost najít konsensus. „Sankce vyžadují jednomyslnost. A já opět zastupuji 27 [zemí].“