Kanada a EU podepsaly obrannou smlouvu uprostřed napjatých vztahů s USA a globální nestability

24. 6. 2025

čas čtení 4 minuty
 
Vzhledem k Trumpově neúctě ke starým spojencům se EU a Kanada zavázaly k větší podpoře Ukrajiny a společné práci na řešení klimatické krize



Kanada podepsala s EU rozsáhlou obrannou smlouvu,  Donald Trump a globální nestabilita vedou tradiční spojence USA k prohlubování spojenectví.

Kanadský premiér Mark Carney se v pondělí připojil k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi v Bruselu, kde podepsali partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, přislíbili větší podporu Ukrajině a společnou práci na otázkách od klimatické krize po umělou inteligenci.

 
Na srdečné tiskové konferenci Carney popsal Kanadu jako „nejevropštější z neevropských zemí“, která „se při budování lepšího světa nejprve obrací na Evropskou unii“.

Costa se vyjádřil podobně: „Evropská unie a Kanada patří k nejbližším spojencům v transatlantickém prostoru. Na svět se díváme stejnýma očima. Zastáváme stejné hodnoty.“

Nezmínil se další lídr transatlantického prostoru: Donald Trump, jehož neúcta ke starým spojencům zřejmě posílila již tak zdravé vztahy mezi EU a Kanadou.

Americký prezident se má zúčastnit dvoudenního summitu NATO v Haagu, který začíná v úterý a na kterém mají členové transatlantické aliance přislíbit, že budou na obranu vynakládat 5 % HDP.

Carney, zkušený centrální bankéř, který se dal na politiku, v dubnu zaznamenal ohromující vítězství, když slíbil, že Kanada se nestane 51. státem USA, což je návrh, který Trump často zmiňuje.

Uvedl, že má mandát „diverzifikovat a posílit naše mezinárodní partnerství“ a najít nové způsoby spolupráce a koordinace. Carney novinářům řekl, že summit se koná „v klíčovém okamžiku historie, ve světě, který je nebezpečnější a rozdělenější, v době, kdy je ohrožena mezinárodní globální řád založený na pravidlech“.

Partnerství EU a Kanady v oblasti bezpečnosti a obrany otevírá dveře k větší účasti Kanady v nově vznikajícím obranném fondu EU ve výši 150 miliard eur, známém jako Safe. Von der Leyenová uvedla, že partnerství v oblasti obrany znamená práci na společných schopnostech, interoperabilitě a společném zadávání veřejných zakázek, přičemž zmínila protivzdušnou obranu. „Kanada má otevřené dveře k našemu společnému zadávání veřejných zakázek v Evropské unii,“ řekla.

Bezpečnostní pakt je kanadskou verzí dohody, kterou EU podepsala minulý měsíc s britským premiérem Keirem Starmerem. Blok již měl podobné dohody s šesti dalšími zeměmi, včetně Norska a Japonska, ale tato je první s jakoukoli zemí v Americe. Obranný pakt zahrnuje společnou práci v oblasti kybernetické, námořní a vesmírné bezpečnosti, kontroly zbraní a podpory Ukrajiny.

Země, které mají s EU obranný a bezpečnostní pakt, se mohou podílet na společných zakázkách na zbraně financovaných z programu Safe v hodnotě 150 miliard eur, musí však vyjednat další technickou dohodu. Von der Leyenová slíbila, že obě strany „rychle zahájí jednání“ o přístupu Kanady ke společnému systému zadávání veřejných zakázek.

Carney uvedl, že dohoda s EU pomůže Kanadě „rychleji a efektivněji realizovat naše nové schopnosti“. Kanada patří k nejzaostalejším členům NATO: v roce 2024 vynaložila na obranu pouze 1,37 % HDP, což je hluboko pod 2 % stanovenými v roce 2014.

Obchodní vztahy mezi oběma stranami mají hodnotu 125 miliard eur a opírají se o dohodu CETA podepsanou v roce 2016, která zrušila 98 % cel. Dohoda však ještě musí být ratifikována národními parlamenty v deseti členských státech EU, včetně Belgie, Francie, Itálie a Polska, což znamená, že některé její části ještě nevstoupily v platnost.

Před schůzkou Carney a jeho manželka Diana Fox Carney navštívili vojenský hřbitov Schoonselhof v Antverpách, kde je pohřbeno 348 Kanaďanů. Carney na sociálních sítích napsal: „Stateční mladí vojáci, kteří se odvážili překročit Atlantik, aby bránili svobodu Evropy“.

Carneyovi byli doprovázeni belgickým premiérem Bartem De Weverem, bývalým dlouholetým starostou Antverp, který jim provedl prohlídkou místa konání ceremonie a jménem Belgie a Kanady položil věnce. Podle místního deníku Het Nieuwsblad zahrál poslední skladbu jeden z De Weverových synů.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
245

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2025