Channel 4 News: Bude Írán muset ustoupit?

22. 6. 2025

čas čtení 19 minut

Trump: „Klíčová zařízení Íránu pro obohacování uranu byla zcela a úplně zničena.“

Moderátor, Channel 4 News, neděle 22. června 2025: Amerika útočí na Írán, prezident Trump vyslal bomby schopné prorazit bunkry, aby zasáhly jaderná zařízení hluboko pod zemí. Jak Írán zareaguje? Dobrý večer. V 2:10 v noci místního času zahájily americké bombardéry B2 historický útok na tři íránská jaderná zařízení. Írán označil útoky za pobuřující a svět nyní čeká, zda zaútočí na americké jednotky v regionu, uzavře globální dodávky ropy nebo najde nějaké jiné východisko. Prezident Trump jistě doufá, že bombardováním donutí Írán k podepsání ponižující dohody. Velká Británie stejně jako minulý týden vyzvala k deeskalaci. Tato výzva však nebyla vyslyšena, a tak byla v noci napadena tři klíčová jaderná zařízení. Fordo, nejdůležitější íránská továrna na obohacování uranu hluboko v horách jižně od Teheránu, stejně jako Natanz a Isfahán. Írán bagatelizoval rozsah škod, ale uvedl, že útok bude mít trvalé následky. Zahraniční korespondent Secunder Kermani je dnes večer živě v Tel Avivu. Secundere:


Reportér:  Bylo to významné a kontroverzní rozhodnutí prezidenta Trumpa připojit se k válce Izraele s Íránem. Americké stíhačky letěly 18 hodin, aby provedly tento bombardovací útok, při kterém bylo na tři jaderná zařízení shozeno více než tucet 30 000 liberních bomb. Američtí představitelé tvrdí, že všechna zařízení byla vážně poškozena, ale hodnocení stále probíhá. Írán nyní samozřejmě zvažuje svou reakci. Parlament země přijal usnesení ve prospěch uzavření strategického Hormuzského průlivu pro mezinárodní lodní dopravu. Konečné rozhodnutí ještě nebylo učiněno, ale nějaká forma odvetných opatření se zdá nevyhnutelná.

Íránský reportér natáčí oblak kouře poblíž podzemního jaderného zařízení ve Fordo. Tvrdí, že nejsou žádné známky vážného poškození zařízení. Včera v noci však USA zaútočily na tři íránské závody na obohacování uranu pomocí raket a obrovských bomb typu „bunker buster“. Hlavním a nejnáročnějším cílem byl jaderný komplex Fordo, postavený hluboko pod horou nedaleko svatého města Korn. Dnešní satelitní snímky ukazují známky možného poškození. Rozhodnutí prezidenta Trumpa zaútočit je jedním z nejdůležitějších v jeho politické kariéře.

Trump: "Děkuji vám."

Reportér: Zazněl triumfální tón.

Trump: „Dnes večer mohu světu oznámit, že údery byly velkolepým vojenským úspěchem. Klíčová zařízení Íránu na obohacování uranu byla zcela a úplně zničena. Írán, tyran Blízkého východu, musí nyní uzavřít mír.“

Reportér: Další satelitní snímky z posledních dnů ukazují nákladní vozy poblíž Fordo. Íránští představitelé uvedli, že veškerý obohacený uran již byl odvezen. Režim reagoval rozhořčeně. Trump dříve naznačil, že počká dva týdny, aby se zjistilo, zda diplomatické úsilí povede k řešení.

Íránský ministr zahraničí: „Dveře pro diplomacii by měly být vždy otevřené, ale v současné době tomu tak není. Moje země byla napadena agresí. A my musíme reagovat.“

Reportér: Írán reagoval dnes ráno salvou balistických raket vystřelených na Izrael. Jedna z nich zasáhla obytnou čtvrť v Tel Avivu. Těžce poškozeny byly domov pro seniory a bytový dům, desítky lidí byly zraněny. Izrael znovu vyhlásil nejvyšší stupeň pohotovosti, zatímco Írán zvažuje další kroky. Dnes ráno došlo k značným škodám zde i na dalších místech v Izraeli, ale všichni se připravují na další íránské útoky. Jura a jeho rodina museli opustit svůj domov. Doufá, že Trumpovy kroky konflikt ukončí.

„Bojíte se, že se situace ještě zhorší?“

„Nevím. Nemyslím si. Myslím, že se to spíše blíží ke konci než k začátku, ale uvidíme.“

Reportér: Izraelské letectvo dnes oznámilo, že zničilo další íránské rakety a stíhačky. Izraelské útoky výrazně oslabily vojenskou sílu Íránu. Írán se však stále může rozhodnout zaútočit na americké základny v regionu nebo uzavřít strategický Hormuzský průliv. To by však vyvolalo silnou odvetu.

Trump: „Pro Írán bude buď mír, nebo tragédie, mnohem větší, než jakou jsme zažili v posledních osmi dnech. Nezapomeňte, že zbývá ještě mnoho cílů.“

Reportér: Toto byly napjaté okamžiky v situační místnosti Bílého domu včera večer. Co se stane dál v tomto konfliktu, je nyní v rukou Íránu. Trumpova administrativa ve svých prohlášeních jasně dala najevo, že jejím cílem v Íránu není změna režimu, ale že chce zahájit jednání.

Íránský režim čelí obtížnému dilematu. V zemi je velmi nepopulární. Do jaderného programu investoval miliardy a bude se cítit nucen nějakým způsobem vojensky reagovat, ale další přímá konfrontace s USA by mohla vést k pádu režimu, což by tlak ještě zvýšilo. Izraelské útoky na Írán zřejmě pokračují. 

Moderátor: Děkuji, Secundere.  Nejnovější informace o reakci USA nám nyní přinese naše washingtonská korespondentka Siobhan Kennedyová.

Reportérka: Kierane, bylo to teprve ve čtvrtek, pamatujete si, že prezident řekl, že si dá další dva týdny na rozhodnutí, zda zaútočit na Írán. A přesto jsme tady. O dva dny později americké bombardéry již splnily svůj úkol, který mimochodem oznámil včera v příspěvku na sociálních sítích. Prezident se zatím neozval. Ale ozval se jeho ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Kane, kteří poskytli několik velmi zajímavých detailů o tom, jak se včerejší mise odehrála, včetně toho, že Pentagon použil takzvané návnady, aby zmátl Írán. Diváci možná nevědí, že včera se objevily zprávy o letadlech směřujících přes Tichý oceán, o kterých Pentagon řekl, že měla zmást Írán. Ve skutečnosti ale letadla B2 zřejmě zůstala nezjištěna a mise byla pojmenována Operace Půlnoční kladivo. Bylo to vůbec první použití těchto masivních bomb proti bunkrům v konfliktu. Víme, že údery provedly bombardéry B2 a že je chránily stíhačky, které letěly před nimi. Celkem shodily 14 těchto bomb na bunkry, zatímco z americké ponorky bylo vypáleno více než dvě desítky raket Tomahawk. Ministr obrany, stejně jako všichni ostatní, trvá na tom, že nejde o změnu režimu, ale o přesný úder. Poslechněme si nyní jeho slova.

„Všichni Američané zapojení do této operace odvedli bezchybnou práci. Chci také vyjádřit uznání našim spojencům v Izraeli. Jedná se o plán, který vyžadoval měsíce a týdny příprav a příprav, abychom byli připraveni, až prezident Spojených států zavolá. Vyžadovalo to velkou přesnost. Zahrnovalo to odvedení pozornosti a nejvyšší bezpečnost operace.“

Reportérka: Všichni jsou si údery velmi jisti, ale pro prezidenta Trumpa je to samozřejmě obrovské riziko, které již způsobilo velké rozdělení uvnitř Republikánské strany mezi těmi, kteří souhlasí s prezidentem a věří, že údery byly správným krokem, a těmi tvrdšími republikány, kteří nechtěli, aby se USA zapletly do další války na Blízkém východě. A přesto jsme dnes tady.

Moderátor: Šéf OSN varoval před přímou hrozbou pro mezinárodní bezpečnost, zatímco sir Keir Starmer vyzval k návratu k diplomacii namísto jakékoli nebezpečné eskalace. Řada amerických představitelů trvá na tom, že neusilují o válku s Íránem. Co se ale pravděpodobně stane dál? Harry Fawcett.

„Včera v noci provedlo na rozkaz prezidenta Trumpa americké centrální velení přesný úder.“

V Pentagonu dnes americký ministr obrany označil tento útok za neuvěřitelný a ohromující úspěch. Ozvěny tohoto útoku se šíří mezi americkými nepřáteli i spojenci.

Reportér: „No, už dlouho máme obavy z íránského jaderného programu a jasně jsme dali najevo, že Írán nesmí mít jaderné zbraně. USA nyní podnikly kroky k zmírnění této hrozby. Je důležité, abychom nyní situaci uklidnili.“

Sir Keith Starmer, který byl k úderům více popisný a podporoval je, Emmanuel Macron vyjádřil znepokojení a vyzval k zdrženlivosti před večerním mimořádným zasedáním vlády, Rusko to označilo za nezodpovědné porušení mezinárodního práva, silné odsouzení zaznělo také z Číny, která je blíže centru dění, a Saúdská Arábie hovoří o velkém znepokojení. Amán, o hrozbě širší války. Klíčové samozřejmě bude, co udělá Írán. 

Írán již v minulosti podnikl odvetné kroky, zejména v roce 2020 po zabití íránského generála Qassema Soleimaniho Spojenými státy. Íránské rakety zasáhly leteckou základnu al-Assad v Iráku. Více než 100 amerických vojáků utrpělo při výbuších traumatická poranění mozku. Al-Assad je však jen jednou z mnoha amerických vojenských základen v regionu, které se nacházejí v dosahu íránských balistických raket. USA již několik měsíců posilují své protiraketové obranné schopnosti, aby je ochránily. Írán by mohl využít své proxy, jako je Hizballáh v Iráku. USA již stáhly diplomatický personál ze své ambasády v Bagdádu pro případ útoku. Tam by íránští spojenci z hnutí Húsiové mohli také obnovit svou kampaň proti lodní dopravě u vstupu do Rudého moře, jak vyhrožovali v případě, že USA zaútočí na Írán. Větší dopad na světovou ekonomiku by mělo, kdyby Írán uzavřel dopravu v Hormuzském průlivu nebo zaútočil na ropnou infrastrukturu v sousedních státech Perského zálivu. 

Po více než týdnu izraelských útoků jsou však íránské kapacity omezené. Izrael tvrdí, že zničil polovinu íránských raket. Írán již vystřelil stovky raket, čímž vyčerpal svůj arzenál. Íránský režim bude pravděpodobně chtít svou reakci pečlivě zvážit, protože si je vědom rizika další eskalace, která by mohla ohrozit jeho vlastní přežití, a také toho, že jeho regionální strategie založená na proxy silách a projekci moci je v troskách. Jaká však bude jeho dlouhodobější reakce na útoky na jaderná zařízení? Íránský ministr zahraničí dnes zpochybnil smysl setrvání v Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, což je jasná možnost, a nyní se zcela tajně snaží získat jadernou zbraň.

Moderátor:  Před chvílí jsem hovořil s britským ministrem Jonathanem Reynoldsem a zeptal jsem se ho, zda měl prezident Trump pravdu, když bombardoval Írán.

Reynolds: Podporujeme zabránění íránskému režimu v získání jaderné zbraně. Stejně jako ostatní evropské země jsme samozřejmě navrhovali mírové diplomatické prostředky k dosažení tohoto cíle.

Moderátor:  Ještě před několika hodinami, v časných ranních hodinách, byla britská vláda proti bombardování Íránu Spojenými státy. Prezident Trump to udělal. Myslíte si, že to bylo správné? Protože před několika hodinami jste si to nemysleli.

Reynolds: Podívejte, my jsme chtěli diplomatické, mírové prostředky, ale nemohu vám říct nic jiného, než že Írán nesmí mít jaderné zbraně.

Moderátor:  Takže podle britských zpravodajských služeb byl Írán jen několik týdnů od získání jaderné zbraně?

Reynolds: Nemohu vám k tomu uvést žádný časový rámec, ale je naprosto jisté, že Írán vyvíjel jadernou zbraň.

Moderátor:   Prezident Trump řekl, že to bylo jen několik týdnů, a podle našeho chápání je to důvod pro svržení těchto bomb. Je tedy velmi důležité vědět, zda britská vláda věří, že Írán byl jen několik týdnů od získání jaderné zbraně.

Reynolds:  Nemám žádné informace, které by se týkaly toho, co řekl prezident.

Moderátor: Nabídl  Kier Starmer podle vašich informací prezidentu Trumpovi nějakou podporu v této akci?

Reynolds:  Američané nepožádali o zapojení britské armády ani o použití britských vojenských prostředků a naším postojem bylo dosáhnout těchto cílů mírovými diplomatickými prostředky.

Moderátor: Mluvil jste o hrozbě teroristických skupin podporovaných Íránem pro obyvatele Spojeného království. To je pravděpodobně to, co dnes nejvíce zajímá naše posluchače. Tato hrozba je dnes kvůli této akci ještě větší.

Reynolds:  Myslím tím, že tato hrozba je tak trvalá, tak vytrvalá, tak konzistentní. Je to právě tato hrozba, která bude určovat naši reakci na možnost, že íránský režim získá jadernou zbraň, vzhledem k tomu, jak se chová bez ní, a představíme-li si, jaké by to bylo, kdyby ji měl.

Moderátor:  Myslíte si, že bombardování Íránu ze strany USA muselo být v souladu s mezinárodním právem? Myslíte si, že je to důležitý princip?

Reynolds:  Je důležité, aby všechny země dodržovaly mezinárodní právo. Domnívám se, že v tomto případě se jednalo o rozhodnutí založené na sebeobraně a zvážení souvisejících zájmů. Náš konkrétní zájem se týká legality jakýchkoli britských opatření, do kterých jsme v tomto případě nebyli zapojeni.

Moderátor:  Ano. Je možné, že přijde doba, kdy budou britské síly v nějaké formě nasazeny?

Reynolds: Myslím, že spekulace o takových situacích nejsou na místě. Nyní je zjevně v zájmu všech uklidnit situaci a zmírnit nestabilitu. Samozřejmě budeme vždy bránit své zájmy. Přesouváme prostředky do regionu, abychom byli připraveni bránit britský personál, pokud to bude nutné.

Moderátor: Jonathane Reynoldsi, děkuji vám za váš čas.

Profesor Ali Ansari je zakládajícím ředitelem Institutu íránských studií na Saint Andrews University. Nyní k nám přišel do studia. Co si myslíte, že Írán udělá dál? Pokusí se najít cestu ven, nebo dojde k eskalaci? Jak to bude?

Ali Ansari: Myslím, že pravděpodobně zkusí obojí. Myslím, že se budou soukromě snažit najít východisko. Myslím, že jsou tím, co se stalo, dost šokováni. Zároveň ale pravděpodobně veřejně naznačí, že jsou schopni udělat cokoli, včetně možných útoků na Američany.

Moderátor: Myslíte si, že se skutečně pokusí zaútočit na americké vojáky?

Ali Ansari:  Myslím, že to budou zvažovat. Myslím, že budou velmi zdráhaví vtáhnout Američany ještě více do konfliktu. Nemají žádné dobré možnosti. Buďme upřímní.

Moderátor: A co se týče Hormuzského průlivu, vysvětlete nám prosím jeho význam, protože by to mohlo skončit tím, že všichni budeme platit mnohem více za ropu, že?

Ali Ansari: Je to pro ně obtížná volba, protože v tomto ohledu si tím vlastně podřezávají větev, na které sedí, protože velká část jejich vývozu ropy taky prochází Hormuzským průlivem, takže  je to hrozba, a myslím, že v tuto chvíli jsme právě v této situaci.

Moderátor: Nejvyšší vůdce Íránu bude mít dnes večer hodně starostí, že? Protože Donald Trump mu fakticky vyhrožoval smrtí.

Ali Ansari:  To ano. Myslím, že jedním z problémů pro mnoho Íránců je to, že nejvyšší vůdce se zjevně skrývá. A do jisté míry se dá pochopit, že je zjevně velmi znepokojen, ale pro mnoho Íránců, kteří zůstali bez jakékoli formy civilní obrany nebo ochrany, to není dobré. Je to opravdu velmi znepokojivé.

Moderátor: Ale pokud dojde k eskalaci a Donald Trump svou hrozbu splní, čeká nás pád nejvyššího vůdce. Myslíte si, že to znamená pád íránského vedení, jak ho známe?

Ali Ansari:  Režim stojí před velmi obtížnými rozhodnutími, pokud chce přežít, pravděpodobně bude muset poměrně rychle najít cestu ven.

Moderátor: Jak silný nebo naopak slabý Írán v současné době je? Ztratil vliv v Sýrii, v Libanonu a přes noc nedokáže bránit ani své vlastní hranice. Myslím, že jednou z nejvíce šokujících věcí, které se pravděpodobně v Teheránu projeví, je to, jak bez přátel se zdají být. Z regionálních spojenců se ozývají některé znepokojivé hlasy, ale ve skutečnosti se toho moc neděje. 

Ali Ansari:  V posledních několika desetiletích ztratili opravdu hodně regionální podpory.

Moderátor: Íránský ministr zahraničí odjel na návštěvu prezidenta Putina. Co z toho vzejde?

Ali Ansari: Ale prezident Putin se ukázal jako velmi neochotný spojenec. Musím říct, že v podstatě řekl, že Íránci nikdy nepožádali o naši pomoc. Takže  nejsme opravdu připraveni. Putin má v tuto chvíli zjevně své vlastní starosti. Myslím, že Íránci se možná obrátí na Čínu, ale v tuto chvíli se nezdá, že by se jim dostalo nějaké podstatné pomoci.

Moderátor: Jakou máte představu o tom, jak dlouho se nejvyšší vůdce udrží u moci? A vlastně celé íránské vedení, přežije to?

Ali Ansari:  No, podle mého názoru byl ten systém vždycky dost křehký, ještě než se dostal do této situace, měl velmi vážné politické a ekonomické problémy. To samozřejmě situaci ještě zhorší. Potíž je samozřejmě v tom, že jakmile se dostanete do konfliktu, nálada, postoj lidí, cokoli, je těžké udělat hodnocení, dokud se prach neusadí. V tuto chvíli budou lidé velmi rozrušení. Budou velmi vystrašení. Budou velmi nervózní. Jejich primární starostí nebude změna režimu, jak si někteří lidé myslí. Skutečné nebezpečí pro režim nastane v měsících po této kampani.

Moderátor: Jen velmi stručně, dojde nakonec Írán k dohodě s Donaldem Trumpem?

Ali Ansari:  Můj instinkt mi říká, že se nakonec pokusí najít východisko. Budou se snažit najít řešení, které jim zachová tvář. A nakonec to pro ně bude snazší s Američany než s Izraelci.

0
Vytisknout
473

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2025