Naděje pro Joea
24. 10. 2025 / Andrew Stroehlein
Foto: Joseph Figueira Martin v jižní Mauritánii v květnu 2022.
Čtenáři, kteří mě sledují od mého zpravodaje Human Rights Watch, si možná pamatují ponurý případ mého bývalého kolegy z humantární organizace International Crisis Group, Josepha Figueiry Martina.
Joe byl loni zatčen ruskými silami v Zemiu ve Středoafrické republice. Pracoval v této zemi jako výzkumník pro neziskovou organizaci zabývající se chudobou a genderovým násilím.
Na začátku jeho zadržení Rusové Joea vyslýchali a mučili, než ho předali orgánům Středoafrické republiky v hlavním městě Bangui. Ruské síly jsou dnes přítomny po celé střední a západní Africe, včetně Středoafrické republiky, kde jsou známé pácháním zločinů, jako je mučení a zabíjení civilistů.
Když jsem o Joeovi psal naposledy, strávil rok ve vězení, aniž by byl odsouzen za jakýkoli zločin. Nebyl souzen. Úřady dokonce ani nestanovily datum soudu.
Nyní mu konečně bylo stanoveno datum soudu. Začíná v úterý 28. října.
Po více než 500 dnech strávených v nelidských podmínkách bude mít Joe konečně šanci se bránit proti obviněním, která proti němu byla vznesena.
Obvinění zní absurdně: špionáž, pokus o destabilizaci vlády, spolupráce s ozbrojenými skupinami a financování ozbrojených skupin. Absurdní, ano, ale extrémně závažná. Hrozí za ně doživotní vězení.
Nepomáhá ani to, že ruské dezinformace o Joeovi na internetu zkreslily pohled veřejnosti na Joeův případ ve Středoafrické republice. Neexistující „fiktivní novináři“ byli součástí koordinované ruské kampaně pomluv a placených pouličních protestů.
Přesto, jak mi nedávno řekl Joeův bratr, mohu vám sdělit, že rodina doufá, že soud konečně posune věci směrem k Joeovu propuštění. Za poslední rok a půl neměli moc důvodů k optimismu.
Joe je občanem Belgie i Portugalska, ale úředníci z těchto dvou zemí mu zatím pomohli jen velmi omezeně. Ani jedna z těchto zemí nemá v Středoafrické republice plnohodnotnou ambasádu.
Belgické úřady jsou alespoň v pravidelném kontaktu s Joeovou rodinou a zdá se, že se angažují.
Portugalské úřady naopak nejsou nikde. Portugalsko mlčí vůči rodině i celému případu. Rodina nechápe proč.
K jeho cti je třeba říci, že portugalský honorární konzul v Bangui, Victor Manuel Alves da Rocha, navštívil Joea ve vězení mnohokrát. Přinesl mu jídlo a knihy, které mu poslala rodina. Jednalo se však o soukromé návštěvy, nikoli oficiální.
Na úrovni EU přijal Evropský parlament v červenci rezoluci, která odsuzuje Joeovo svévolné zatčení a mučení a požaduje jeho propuštění. To mělo být impulsem pro další instituce EU, aby podnikly kroky, ale Evropská komise ani Evropská rada se nijak nehnuly.
Komise rodině sdělila, že se jedná o záležitost, která se týká pouze dvou členských států EU, Belgie a Portugalska. To je absurdní. Joe je občanem EU a tyto státy se mohou a měly by se do této záležitosti zapojit. Nic jim nebrání, aby se k této věci vyjádřily.
Mezitím se v banguiském vězení Joeův zdravotní stav zhoršil. Na čas držel hladovku a zhubnul 15 kilo. Joe byl už předtím dost hubený. Nedokážu si představit, jak vypadá o 15 kilo lehčí.
Stejně jako Joeova rodina i já držím palce, aby soud, který začíná v úterý, byl prvním krokem k Joeovu propuštění. Nejlepším výsledkem by samozřejmě bylo, kdyby byla obvinění zamítnuta pro nedostatek důkazů nebo kdyby byl vynesen verdikt „nevinen“.
Možná to však nebude tak jednoduché.
Dalším možným koncem tohoto případu by mohlo být toto: Joe bude odsouzen za některé nebo všechny obvinění, ale poté bude omilostněn nebo propuštěn a vyhoštěn ze země.
Není to ideální, ale pokud to znamená, že se Joe může vrátit domů, je to jediná věc, na které teď opravdu záleží.
=======
Rychlé odkazy:
Další informace: International Crisis Group, Mezinárodní krizová skupina nedávno zveřejnila dobré vysvětlující video o ruských vojenských aktivitách v Africe.
Bojujte proti tyranům: Technologie vládám usnadňuje špehování, omezování svobody slova a manipulaci s námi. Electronic Frontier Foundation vede kampaň „Take Back CTRL”, jejímž cílem je bojovat proti tyranům, kteří zneužívají technologie.
Uctěte odvahu: Evropský parlament udělil Sakharovovu cenu dvěma uvězněným novinářům: Mzii Amaghlobeli v Gruzii a Andrzejovi Poczobutovi v Bělorusku. Tato každoroční cena oceňuje ty, kteří bojují za lidská práva a demokracii.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse