Trump opět blábolil před novináři
3. 3. 2026
Při setkání s německým kancléřem nyní tvrdil, že prý Izrael nenutil USA k útoku na Írán
Americký prezident tak popřel tvrzení Marca Rubia, že Izrael plánoval udeřit na Írán jako první, a tvrdí: „Pokud vůbec, tak jsem já možná donutil Izrael k akci.“
Trump trval na tom, že Izrael netlačil na USA, aby o víkendu zahájily první útoky proti Íránu.
„Myslím, že Íránci chtěli zaútočit jako první, a já jsem nechtěl, aby k tomu došlo. Takže pokud vůbec, tak jsem možná donutil Izrael k akci,“ řekl Donald Trump při rozhovoru s novináři. „Vedli jsme jednání s těmito šílenci a podle mého názoru chtěli [Írán] zaútočit jako první.“
Prezident poznamenal, že útoky měly „velmi silný dopad, protože prakticky vše, co měli, bylo zničeno“, ale vyjádřil překvapení, že íránský režim útočí na mnoho svých sousedů na Blízkém východě. „Nyní všechny tyto země proti nim bojují a bojují proti nim silně,“ dodal Trump.
Jeho komentáře se zdají být v rozporu s výrokem Marca Rubia, ministra zahraničí USA, který v pondělí řekl, že USA zaútočily na Írán poté, co Izrael plánoval zaútočit jako první.
Na otázku ohledně rostoucích cen ropy v důsledku útoků na Írán Trump je přesvědčen, že zvýšení cen u čerpacích stanic bude dočasné.
„Jakmile to skončí, ceny podle mého názoru klesnou, a to dokonce níže než předtím,“ uvedl prezident.
Merz měl během dnešní tiskové konference s novináři málo příležitostí promluvit, ale vyjádřil obavy z dopadu války na globální ekonomiku.
„To platí pro ceny ropy a platí to i pro ceny plynu,“ řekl. „To je důvod, proč všichni doufáme, že tato válka co nejdříve skončí.“
Trump kritizuoval Starmera za neochotu podpořit útoky USA na Írán
Při dnešním rozhovoru s novináři Donald Trump také pokáral britského premiéra Keira Starmera poté, co ten odmítl pomoci USA v jejich probíhající válce proti Íránu.
Starmer povolil omezené využití britských základen pro obranné akce na ochranu spojeneckých sil a národů v Perském zálivu a na Blízkém východě, které byly zasaženy vlnou odvetných útoků. Premiér však obhájil své rozhodnutí nepřipojit se k útokům na Írán s tím, že Velká Británie nevěří v „změnu režimu z nebe“.
Trump nebyl nijak ohromen. „S Velkou Británií také nejsem spokojen,“ řekl. „Holt tam nevládne Winston Churchill,“ řekl s odkazem na Starmera.
Trump také uvedl, že Velká Británie byla „velmi nekooperativní“, pokud jde o Starmerovu dohodu o předání suverenity nad Chagosovými ostrovy Mauriciu. „Ničí vztahy, je to škoda,“ řekl Trump poté, co od svého návratu do Bílého domu loni navázal srdečné vztahy s britským premiérem.
Při setkání s Friedrichem Merzem v Oválné pracovně Trump pokáral Španělsko poté, co tato země odmítla Spojeným státům povolení k využívání společných vojenských základen na svém území, zatímco pokračovaly americké útoky proti Íránu.
Trump řekl, že dal pokyn ministru financí Scottu Bessentovi, aby „přerušil veškeré styky“ s Madridem.
„Španělsko nemá absolutně nic, co bychom potřebovali, kromě skvělých lidí. Mají skvělé lidi, ale nemají skvělé vedení,“ řekl prezident a zopakoval svou kritiku země poté, co odmítla návrh NATO, aby členské státy zvýšily své výdaje na obranu na 5 % svého HDP.
Bessent se přidal a řekl, že nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zrušilo mnoho prezidentových cel, mu stále umožňuje zavádět cla pomocí jiných právních postupů. V poslední době je administrativa využila k zavedení 15% globálního cla na všechny dovozy do USA
Trump řekl, že „nejhorším možným výsledkem“ války USA a Izraele proti Íránu by bylo, kdyby se k moci dostal nový vůdce, který by byl „stejně špatný“ jako ajatolláh Alí Chameneí, který byl o víkendu zabit při rozsáhlém leteckém útoku na Írán.
Trump Íráncům poradil, aby zatím proti režimu neprotestovali. „Je to tam velmi nebezpečné, padá tam spousta bomb,“ řekl.
Pokud jde o možnou změnu vedení, prezident ji přirovnal k operaci USA při zajetí nyní sesazeného prezidenta Venezuely Nicoláse Madura.
„Udrželi jsme vládu zcela neporušenou,“ řekl Trump. „Máme Delcy [Rodriuez], která je velmi dobrá... vztahy jsou skvělé.“
Trump řekl, že USA a Izrael útočí na Írán „tam, kde je to mnohem vhodnější“. To však přichází poté, co dosud nejhorší masové oběti útoků byly na dívčí základní škole v jižním Íránu. Při útoku zahynulo nejméně 168 lidí.
„Útočíme na ně velmi tvrdě,“ řekl dnes Trump. „Už nemají žádnou protivzdušnou ochranu. Už nemají vůbec žádná detekční zařízení. A tak je čeká hodně bolesti. Jsou to špatní lidé.“
Merz také poukázal na důležitost diskuse o probíhajících jednáních v jiném konfliktu – válce na Ukrajině.
„Na tomto světě je vlastně příliš mnoho zlých lidí. A to je otázka, o které musíme mluvit, protože všichni chceme, aby tato válka co nejdříve skončila,“ řekl Merz v Oválné pracovně. „Ukrajina však musí zachovat své území a své bezpečnostní zájmy.“
Při svém prvním osobním setkání se spojencem od začátku války USA a Izraele proti Íránu přivítal Donald Trump v Bílém domě německého kancléře Freidricha Merze.
„Dnes samozřejmě budeme trochu hovořit o Íránu a on nám pomáhá,“ řekl Trump a chválil dosavadní vojenský úspěch operace.
„Nemají námořnictvo, to bylo zničeno. Nemají letectvo, to bylo zničeno. Nemají leteckou detekci, ta byla zničena. Jejich radar byl zničen a prakticky všechno bylo zničeno,“ řekl Trump o íránském režimu. „Daří se nám velmi dobře.“
Přední demokraté v Kongresu požadují od Trumpových úředníků konkrétní odpovědi před briefingem
Před dnešním utajeným briefingem pro všechny členy Senátu a Sněmovny reprezentantů o válce USA s Íránem zaslala skupina předních demokratických zákonodárců dopis Trumpově administrativě, v němž požaduje konkrétní odpovědi ohledně strategie Washingtonu v tomto konfliktu.
„Rozhodnutí zahájit nebo rozšířit ozbrojený konflikt patří mezi nejzávažnější odpovědnosti svěřené naší vládě. Když jsou americké síly vystaveny nebezpečí, Kongres a americký lid mají právo na jasné cíle, právní odůvodnění a definovanou strategii. Bohužel jste dosud tyto informace neposkytli,“ uvádí se v dopise adresovaném ministru obrany Pete Hegsethovi, ministru zahraničí Marco Rubiovi, řediteli CIA Johnu Ratcliffovi a předsedovi sboru náčelníků štábů Danovi Cainovi, kteří mají dnes odpoledne vystoupit před zákonodárci.
Dopis, který podepsali nejvyšší demokraté z výborů Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci, ozbrojené síly, rozpočtové prostředky, zpravodajské služby a podvýbor pro rozpočtové prostředky na obranu, pokračuje uvedením konkrétních oblastí, které by měli zákonodárci v briefingu řešit.
Mezi ně patří právní odůvodnění války, konkrétní cíle USA v konfliktu, podrobnosti o jeho nákladech a dopadu na celkovou připravenost armády a hodnocení Washingtonu ohledně toho, kdo vede Írán po zabití ajatolláha Alího Chameneího.
Stejní představitelé administrativy včera informovali menší skupinu zákonodárců z Kongresu a dva demokraté, kteří se zúčastnili, shledali jejich odpovědi nedostatečnými.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse