Krize na Blízkém východě: Írán vyhrožuje odvetou za zabití šéfa bezpečnostních složek; Izrael zaútočil na centrum Bejrútu, Trump nadává organizaci NATO

18. 3. 2026

čas čtení 14 minut
 
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že globální dopady války na Blízkém východě „zasáhnou všechny“, a naznačil, že by se proti tomuto konfliktu mělo postavit více západních představitelů.



V rozhovoru pro stanici Al Jazeera Araghčí rovněž uvedl, že postoj Íránu k vývoji jaderných zbraní se výrazně nezmění.

Jeho výroky  přišly poté, co íránská armáda slíbila pomstu za zabití šéfa bezpečnosti Alího Laridžáního při izraelském leteckém úderu, přičemž íránský náčelník generálního štábu pohrozil „rozhodnou a politováníhodnou“ odvetou.

Donald Trump pokračoval v ostrých útocích na spojence z NATO a tvrdil, že v íránské válce „nepotřebujeme“ jejich pomoc, poté co na ně vyvíjel tlak, aby pomohli USA zajistit Hormuzský průliv.

 

Americká armáda uvedla, že se zaměřila na cíle podél íránského pobřeží v blízkosti Hormuzského průlivu, protože íránské protilodní střely tam představovaly riziko pro mezinárodní lodní dopravu. Centrální velitelství USA uvedlo, že americké síly při útocích úspěšně použily „několik 5 000 liber těžkých municí s hlubokým průnikem“.

Mezinárodní námořní organizace dnes zahájí mimořádné zasedání, na kterém bude projednávat zřízení „bezpečného námořního koridoru“, který umožní bezpečnou evakuaci desítek tisíc námořníků a tisíců lodí uvízlých v Perském zálivu.

Íránská raketová palba zabila dva lidi v Ramat Ganu nedaleko Tel Avivu a izraelská státní železniční společnost uvedla, že střepiny narušily provoz vlaků.

V Libanonu se izraelské letecké údery zaměřily na centrum Bejrútu
, přičemž izraelská armáda vydala prohlášení, v němž vyzvala obyvatele k evakuaci před prvním útokem namířeným proti militantní skupině Hizballáh podporované Íránem.

Írán potvrdil smrt velitele milice Basídž Gholamrezy Soleimaniho poté, co Izrael dříve prohlásil, že jej jeho armáda zavraždila.
Jedná se o nejvýznamnější atentát v této válce od společných americko-izraelských úderů, které 28. února zabily bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

V úterý večer zasáhl projektil areál íránské jaderné elektrárny v Bušehru. Írán však informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), že nebyly hlášeny žádné škody na elektrárně ani zranění personálu.

Byla to další těžká noc, během níž byly nad Spojenými arabskými emiráty odpáleny íránské rakety a drony, přičemž útok na Perský záliv nevykazuje žádné známky ochabnutí.

V Dubaji, kdysi považované za regionální útočiště, dnes ráno zaznělo několik hlasitých výbuchů nad oblíbenou pobřežní oblastí. Nad zálivem bylo také spatřeno šest vojenských vrtulníků letících nízko nad hladinou.

Během noci a až do dnešního rána se na telefonech obyvatel Dubaje spouštěly výstrahy, které je varovaly před rizikem raket a dronů a vyzývaly je, aby vyhledali úkryt daleko od oken a otevřených prostor.

Záběry zaslané stanici Al Jazeera ukázaly, jak byly v Dubaji přes noc zachycovány rakety a drony, přičemž na mezinárodní kongresové centrum města pršely hořící trosky.

V dnešním ranním prohlášení ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů potvrdilo, že „zvuky slyšitelné v různých částech země jsou výsledkem zásahů protivzdušné obrany proti balistickým raketám a stíhacích letounů proti dronům a bezpilotním zbraním“
. V následném prohlášení uvedlo, že všechny operace vzdušného zachycování byly úspěšné.

Zatímco desítky tisíc obyvatel a turistů uprchly z Dubaje po vypuknutí konfliktu, mnoho lidí zůstalo. Pláže, bary a restaurace ve městě se opět začínají plnit,  dubajští vládci se snaží ve městě udržet pocit bezpečí a jistoty.

Noční raketové poplachy a dunění stíhaček zachycujících drony však jasně připomínají, že zatímco válka na Blízkém východě zuří, Dubaj a zbytek Perského zálivu zůstávají na frontové linii.

Postoj Íránu proti vývoji jaderných zbraní se výrazně nezmění, řekl ministr zahraničí Abbas Aragči stanici Al Jazeera ve svém prohlášení, které ve středu přinesla íránská média, a upozornil, že nový nejvyšší vůdce dosud veřejně nevyjádřil svůj názor na tuto záležitost.

Bývalý nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který byl zabit na počátku americko-izraelské války proti Íránu, se ve fatwě, neboli náboženském ediktu, vydaném na počátku 21. století, postavil proti vývoji zbraní hromadného ničení.

Západní země, včetně USA a Izraele, již léta obviňují Teherán ze snahy o získání jaderných zbraní, zatímco íránské úřady tvrdí, že jejich jaderný program slouží výhradně civilním účelům.

Araghči uvedl, že fatwy závisí na islámském právním učenci, který je vydává, a dodal, že zatím není v pozici, aby mohl posoudit právní či politické názory Modžtaby Chameneího, nového nejvyššího vůdce Íránu.

Druhý izraelský úder zasáhl centrum Bejrútu, čtvrť Zuqaq al-Blat
Státní média informovala, že nový izraelský úder zasáhl čtvrť Zuqaq al-Blat v centru Bejrútu; jedná se o druhý úder na tuto hustě osídlenou oblast od časného rána bez předchozího varování.

V celé metropoli byl slyšet výbuch a živé vysílání AFPTV ukázalo oblaka kouře stoupající z této oblasti, zatímco válka mezi Hizballáhem a Izraelem pokračovala.

Írán i Rusko tvrdí, že projektil zasáhl areál jaderné elektrárny v Bushehru v Íránské islámské republice, což vyvolává obavy z radiologické havárie v rámci války Teheránu s Izraelem a Spojenými státy.

Ani Írán, ani Rusko neříkají, že by při úterním incidentu došlo k úniku jaderného materiálu, ale zdůrazňuje to dlouhodobé obavy sousedů Íránu – že elektrárna na pobřeží Perského zálivu by mohla být zasažena buď útokem, nebo zemětřesením.

Elektrárna a širší íránský jaderný program zůstávají důvodem, proč americký prezident Donald Trump tvrdí, že zahájil válku po boku Izraele proti Íránu.

Ruská státní agentura TASS v úterý pozdě večer citovala generálního ředitele Rosatomu Alexeje Lichačeva, který uvedl, že nedošlo k žádným obětem a že úder zasáhl oblast sousedící s budovou metrologické služby v elektrárně v Bušehru, v blízkosti provozovaného bloku.

Íránská organizace pro atomovou energii později vydala prohlášení, v němž uvedla, že „nedošlo k žádným finančním, technickým ani lidským škodám a žádná část elektrárny nebyla poškozena“, zatímco Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že o útoku byla informována Íránem, ale podle jejích informací nedošlo k žádným škodám ani obětem.

Není jasné, o jaký „projektil“ se jednalo, a Centrální velitelství americké armády, které má na starosti síly provádějící letecké údery v jižním Íránu, okamžitě nereagovalo na žádost Associated Press o komentář.


Mezinárodní regulační orgán pro námořní dopravu bude jednat o možném „bezpečném námořním koridoru“ pro uvízlé lodě a námořníky

Mezinárodní námořní organizace dnes zahájí mimořádné zasedání, na kterém bude jednat o námořní dopravě, včetně zřízení „bezpečného námořního koridoru umožňujícího bezpečnou evakuaci námořníků a lodí uvízlých v Perském zálivu“.

Zasedání londýnské agentury OSN – odpovědné za regulaci bezpečnosti mezinárodní námořní dopravy – se koná v době, kdy rostou obavy o osud tisíců lodí a námořníků uvízlých kvůli válce. Íránská odveta na izraelsko-americké údery ochromila komerční lodní dopravu v Hormuzském průlivu nebo v jeho blízkosti.

Íránu se stále daří vyvážet miliony barelů ropy.

Účinná íránská blokáda průlivu dramaticky zvýšila ceny ropy, vyděsila trhy a podle IMO uvěznila asi 20 000 námořníků na přibližně 3 200 plavidlech západně od průlivu.

Podle údajů agentury AFP, vycházejících z dat britské organizace UK Maritime Trade Operations, IMO a iráckých a íránských úřadů, bylo od začátku konfliktu zasaženo, napadeno nebo nahlásilo útok nejméně 21 lodí.


Írán stále vyváží miliony barelů ropy, přičemž od začátku války s Íránem proplulo Hormuzským průlivem asi 90 lodí, včetně ropných tankerů, jak uvádějí zprávy platforem pro námořní a obchodní data.

A to navzdory tomu, že Írán prohlásil, že tuto klíčovou vodní cestu uzavřel pro plavidla z USA a jejich spojenců.


Agentura Associated Press uvádí, že mnoho z lodí, které průlivem propluly, se jedná o takzvané „temné“ přejezdy, které se vyhýbají západním sankcím a pravděpodobně mají vazby na Írán. V poslední době úspěšně propluly průlivem také lodě s vazbami na Indii a Pákistán, zatímco vlády zintenzivnily jednání.


Izraelské údery zaměřené na centrum Bejrútu – daleko od jižních předměstí města, pro která armáda vydala evakuační výzvy na začátku války s Hizballáhem – se v posledních dnech stávají stále častějšími, ať už s předchozím varováním, nebo bez něj.

Katarské ministerstvo obrany uvedlo, že dnes zachytilo raketový útok, když byly v Dauhá slyšet výbuchy.


„Ozbrojené síly zachytily raketový útok, který mířil na Stát Katar,“ uvedlo ministerstvo obrany v prohlášení vydaném krátce poté, co novinář AFP v hlavním městě zaslechl několik výbuchů.

Íránská raketová palba zabila dva lidi v Ramat Ganu poblíž Tel Avivu; izraelská státní železniční společnost uvedla, že střepiny narušily také železniční dopravu.

Úřady oznámily, že padající munice zasáhla během noční palby, která spustila sirény v celé oblasti, několik míst v centrálním Izraeli, a to po dalším dni intenzivního izraelského bombardování v Íránu a Libanonu.

Mluvčí policie Dean Elsdunne uvedl, že podle prvotního posouzení smrtelných následků zasáhla v Ramat Ganu obytný dům kazetová bomba. Munice „zřítila střechu na starší manželský pár, který byl ve svém pokoji. Bohužel tento pár neodešel do úkrytu, když zazněl poplach, a v důsledku toho došlo k této nešťastné tragédii,“ řekl Elsdunne.

Počet obětí raketových útoků na Izrael od začátku války na Blízkém východě koncem minulého měsíce se tak zvýšil na 14 lidí.

Celosvětová letecká doprava zůstává vážně narušena
poté, co válka v Íránu donutila uzavřít důležité blízkovýchodní letištní uzly včetně Dubaje, Dauhá a Abú Dhabí, čímž uvízly desítky tisíc cestujících.

Největší řecká letecká společnost jako poslední oznámila zrušení letů: lety do Tel Avivu, Bejrútu a Ammánu byly zrušeny do 22. dubna a do Erbílu a Bagdádu do 24. května. Lety do Dubaje byly zrušeny do 19. dubna a do Rijádu do 18. dubna.

Izraelský letecký útok zasáhl bejrútskou čtvrť Bashoura
Podle zpráv agentur Reuters a AFP zasáhl izraelský letecký úder bejrútskou čtvrť Bashoura, v oblasti byla slyšet hlasitá exploze.

K úderu došlo poté, co izraelská armáda vydala prohlášení, v němž vyzvala k evakuaci budovy v této centrální bejrútské čtvrti před útokem namířeným proti militantní skupině Hizballáh podporované Íránem.

Tato obytná a obchodní čtvrť se tento měsíc stala terčem izraelských leteckých úderů.


Válka s Íránem nezpomalila dodávky zbraní na Tchaj-wan ani nezměnila politiku USA vůči ostrovu
, sdělili v úterý členům Kongresu představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa, a to navzdory nárokům intenzivní letecké kampaně.

„Zpozdili jsme dodávky na Tchaj-wan? Nezpozdili,“ řekl Stanley Brown, hlavní náměstek ministra zahraničí pro politicko-vojenské záležitosti, na slyšení výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů.


USA a Izrael zahájily letecké údery proti Íránu 28. února, což vyvolalo obavy u některých amerických úředníků, že americký zbrojní průmysl nebude schopen uspokojit poptávku a mohl by být nucen zpomalit dodávky kupcům, jako je Tchaj-wan, který čelí neustále rostoucímu vojenskému tlaku ze strany Číny.

Již před začátkem války s Íránem existovalo zpoždění v dodávkách amerických zbraní na Tchaj-wan. Brown uvedl, že administrativa hledá způsoby, jak dodávky urychlit, aniž by však poskytl konkrétní podrobnosti.

Na stejném slyšení ředitel Agentury pro bezpečnostní spolupráci v oblasti obrany Michael Miller uvedl, že v roce 2023 podepsal směrnici, která dává přednost Tchaj-wanu před ostatními odběrateli, kteří by mohli být v pořadí na nákup konkurenčních zbraní.

„Toto zůstává platným pokynem. Pokud by tedy došlo k soupeření o dodávku raket Harpoon do Saúdské Arábie nebo na Tchaj-wan, měl by přednost Tchaj-wan,“ dodal s odkazem na protilodní rakety..

Libanon uvedl, že izraelské údery na centrum Bejrútu brzy ve středu bez varování zabily nejméně šest lidí, zatímco izraelská armáda varovala, že zaútočí na třetí čtvrť v hlavním městě.

Libanon byl vtažen do války na Blízkém východě 2. března, když militantní skupina Hizballáh podporovaná Íránem odpálila rakety směrem na Izrael v reakci na americko-izraelské údery, které zabily íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Izrael reagoval intenzivními údery v několika libanonských regionech a pozemními operacemi na jihu a několikrát zasáhl centrum Bejrútu, a to s varováním i bez něj.

Libanonská oficiální Národní tisková agentura (NNA) uvedla, že úder v časných ranních hodinách ve středu zasáhl byt v centrální čtvrti Zuqaq al-Blat, hustě osídlené oblasti v blízkosti sídla vlády a několika ambasád.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
655

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2026